Lovili se naši předkové navzájem jako zvěř? Lidské maso není příliš dobré, tvrdí vědci

MAGAZÍN - Vědci vědí, že naši dávní předci pojídali jeden druhého - alespoň příležitostně. V několika evropských lokalitách časově roztroušených v době asi 250.000 let, vědci vykopali kosti homininů, které nesou neklamné znaky: škrábance čepele, stopy po zubech, spáleniny.

Odborníci si však nejsou jistí tím, proč k tomu docházelo. Současní lidé již dlouho praktikují kanibalismus kvůli různým rituálním důvodům - aby zastrašili nepřátele, vyléčili nemoci, uctili mrtvé. Antropologové však nemají žádný důkaz, že by neandrtálci měli kulturní motivaci pro pojídání jedinců stejného druhu. Vědci proto předpokládají, že pradávný kanibalismus měl „nutriční“ účely, nebo byl praktikován čistě za účelem přežití. Archeolog James Cole z University of Brighton si v té souvislosti pokládá otázku: Pokud homininé jedli sami sebe kvůli výživě, jakou nutriční hodnotu vlastně měli? Jeho studie vyšla v magazínu Scientific Reports, její závěry cituje server deníku The Washington Post.

Cole spočítal počet kalorií, které by mohly být získány z jednoho dospělého samce. Ve srovnání s jinými tvory, které naši dávní příbuzní jedli - mamuty, stepními bizony, jeleny – se ukázalo, že homininé byli docela nízkokalorické občerstvení. Osoba vážící asi 70 kilogramů poskytuje asi 32.376 kalorií, což stačí skupině 25 dospělých neandertálců zhruba na třetinu dne. Mamut by na druhé straně skupině stačil asi na měsíc.

„Dělal jsem výzkum na toto téma a zjistil jsem, že nikdo nikdy definoval hodnotu kalorií lidského těla, a pokud ano, byla to čísla napsaná jen tak mimochodem bez jakéhokoliv popisu, jak k nim dotyčný dospěl,“ vysvětluje Cole. Jeho hodnoty jsou naopak velmi přesné, jeho studie obsahuje tabulky se seznamem a kalorickou hodnotou každé části lidského těla.

Hlava a trup: 5,418.67 kalorií. Paže: 7,4571.16 kalorií. Stehna: 13,354.88 kalorií. Kůže: 10,278 kalorií. Zuby: 36 kalorií. „Když srovnáme svalové hodnoty pokud jde o hmotnost měli bychom spadat přímo mezi sajgu (druh antilopy) a srnce, což jsou zvířata zhruba o naší velikosti,“ vysvětluje Cole.

Neandrtálci a další druhy starověkých homininů byli mnohem objemnější než moderní lidé, měli velké svaly a robustní postavu. Mohou proto mít větší nutriční hodnotu než Homo sapiens - ale ne o mnoho, vysvětluje vědec. „Je to zajímavé, protože pokud označíme tyto činy jako nutriční kanibalismus... a porovnáme, jak nutriční jsme oproti dalším, nejsme vlastně příliš výživní,“ tvrdí.

Neandertálci samozřejmě žádné kalorie nepočítali. Ale byli schopni říci, že jim osoba neposkytla tolik potravy jako kanec nebo kůň. A na rozdíl od prasete nebo koně, je hominin přesně tak mazaný a šikovný jako osoba, která ho chce sníst - to znamená, že je mnohem obtížnější takovou osobu zabít.

Cole naznačuje, že starověcí homininé mohli mít rituální motivace pro konzumaci členů jejich vlastního druhu, stejně jako současní lidé. Nemělo by to být překvapením vzhledem k tomu, že neandrtálci jsou již známí tím, že měli určité umění, nosili šperky a vyvinuli sofistikovanou komunikaci.

„Je zřejmé, že šlo o složité a různorodé lidské druhy a jejich postoj ke kanibalismu dle mého mínění bude tak složitý a rozmanitý jako náš vlastní,“ řekl.

Paola Villaová, odbornice na neandrtálce a výzkumná pracovnice na University of Colorado v Boulderu, uvádí, že Coleovy výpočty poskytují zajímavé informace, ale neměly měnit naše chápání kanibalismu starověkých homininů. Člověk nemusí mít stejnou kalorický přínos jako jelen, ale homininé se navzájem nelovili způsobem jakým lovili zvěř, uvádí.

„Nikdy jsme nepředpokládali, že lidé byli loveni jako potravinová zvířata,“ vysvětluje expertka. „Jedli je jako jídlo, ano - ale příčina byla vždy popisována buď jako agresivní kanibalismus (dobře zdokumentovaný u dalších savců včetně primátů), nebo jako důsledek hladovění či v souvislosti s pohřební praxí,“ dodává.

Související

Více souvisejících

Neandrtálci kanibalismus Archeologie pravěk

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy