Lovili se naši předkové navzájem jako zvěř? Lidské maso není příliš dobré, tvrdí vědci

Odborníci si však nejsou jistí tím, proč k tomu docházelo. Současní lidé již dlouho praktikují kanibalismus kvůli různým rituálním důvodům - aby zastrašili nepřátele, vyléčili nemoci, uctili mrtvé. Antropologové však nemají žádný důkaz, že by neandrtálci měli kulturní motivaci pro pojídání jedinců stejného druhu. Vědci proto předpokládají, že pradávný kanibalismus měl „nutriční“ účely, nebo byl praktikován čistě za účelem přežití. Archeolog James Cole z University of Brighton si v té souvislosti pokládá otázku: Pokud homininé jedli sami sebe kvůli výživě, jakou nutriční hodnotu vlastně měli? Jeho studie vyšla v magazínu Scientific Reports, její závěry cituje server deníku The Washington Post.

Cole spočítal počet kalorií, které by mohly být získány z jednoho dospělého samce. Ve srovnání s jinými tvory, které naši dávní příbuzní jedli - mamuty, stepními bizony, jeleny – se ukázalo, že homininé byli docela nízkokalorické občerstvení. Osoba vážící asi 70 kilogramů poskytuje asi 32.376 kalorií, což stačí skupině 25 dospělých neandertálců zhruba na třetinu dne. Mamut by na druhé straně skupině stačil asi na měsíc.

„Dělal jsem výzkum na toto téma a zjistil jsem, že nikdo nikdy definoval hodnotu kalorií lidského těla, a pokud ano, byla to čísla napsaná jen tak mimochodem bez jakéhokoliv popisu, jak k nim dotyčný dospěl,“ vysvětluje Cole. Jeho hodnoty jsou naopak velmi přesné, jeho studie obsahuje tabulky se seznamem a kalorickou hodnotou každé části lidského těla.

Hlava a trup: 5,418.67 kalorií. Paže: 7,4571.16 kalorií. Stehna: 13,354.88 kalorií. Kůže: 10,278 kalorií. Zuby: 36 kalorií. „Když srovnáme svalové hodnoty pokud jde o hmotnost měli bychom spadat přímo mezi sajgu (druh antilopy) a srnce, což jsou zvířata zhruba o naší velikosti,“ vysvětluje Cole.

Neandrtálci a další druhy starověkých homininů byli mnohem objemnější než moderní lidé, měli velké svaly a robustní postavu. Mohou proto mít větší nutriční hodnotu než Homo sapiens - ale ne o mnoho, vysvětluje vědec. „Je to zajímavé, protože pokud označíme tyto činy jako nutriční kanibalismus... a porovnáme, jak nutriční jsme oproti dalším, nejsme vlastně příliš výživní,“ tvrdí.

Neandertálci samozřejmě žádné kalorie nepočítali. Ale byli schopni říci, že jim osoba neposkytla tolik potravy jako kanec nebo kůň. A na rozdíl od prasete nebo koně, je hominin přesně tak mazaný a šikovný jako osoba, která ho chce sníst - to znamená, že je mnohem obtížnější takovou osobu zabít.

Cole naznačuje, že starověcí homininé mohli mít rituální motivace pro konzumaci členů jejich vlastního druhu, stejně jako současní lidé. Nemělo by to být překvapením vzhledem k tomu, že neandrtálci jsou již známí tím, že měli určité umění, nosili šperky a vyvinuli sofistikovanou komunikaci.

„Je zřejmé, že šlo o složité a různorodé lidské druhy a jejich postoj ke kanibalismu dle mého mínění bude tak složitý a rozmanitý jako náš vlastní,“ řekl.

Paola Villaová, odbornice na neandrtálce a výzkumná pracovnice na University of Colorado v Boulderu, uvádí, že Coleovy výpočty poskytují zajímavé informace, ale neměly měnit naše chápání kanibalismu starověkých homininů. Člověk nemusí mít stejnou kalorický přínos jako jelen, ale homininé se navzájem nelovili způsobem jakým lovili zvěř, uvádí.

„Nikdy jsme nepředpokládali, že lidé byli loveni jako potravinová zvířata,“ vysvětluje expertka. „Jedli je jako jídlo, ano - ale příčina byla vždy popisována buď jako agresivní kanibalismus (dobře zdokumentovaný u dalších savců včetně primátů), nebo jako důsledek hladovění či v souvislosti s pohřební praxí,“ dodává.