Největší objevy historie, které jsou ve skutečnosti dílem náhody? Je jich víc, než si myslíte

1. Penicilin

Před objevením penicilinu umíraly každý rok miliony lidí kvůli infekcím z obyčejných ran a nakažlivým bakteriálním onemocněním jako je spála. Ve druhé světové válce penicilin zachránil mnoho životů v polních nemocnicích. V současné době se stále spoléháme na antibiotika, které léčí vše - od ušních infekcí až po potenciálně smrtelné bakteriální epidemie. Lidstvo za to vděčí doktorovi Alexandrovi Flemingovi a jeho omylu.

Skotský rodák ve své laboratoři v roce 1928 zkoumal chřipkový virus, když si všiml, že jedna z jeho bakteriálních kultur byla infikovaná plísní. Většina vědců by hodila takovou Petriho misku do koše, ale Fleming ne. Při bližším zkoumání si všiml jasného kruhu okolo houby, což naznačovalo, že byla toxická pro bakterie stafylokoku v misce. Fleming opatrně izoloval formy, které patřily do rodu Penicillium a nový zázračný lék nazval penicilin. V roce 1945 za něj získal Nobelovu cenu za medicínu.

2. Nerezová ocel

Po celá staletí byla rez největším nepřítelem všeho, co bylo vyrobeno z oceli - od masivních lodí až po domácí příbory. Harry Brearley byl tím hrdinou, který v roce 1913 náhodně objevil nerezovou ocel. Jeho zaměstnavatel tehdy označil jeho vynález za kolosální plýtvání časem. Bearley působil jako odborník v oblasti průmyslové chemie a vedoucí výzkumník v laboratoři oceláren Thomas Firth & Sons v Sheffieldu v Anglii. V roce 1912 bylo jeho úkolem vytvořit legovanou ocel - směs železa a dalších kovů - která by mohla vydržet tření uvnitř pušky při přehřátí. Při svých experimentech si všiml, že jedna z jeho vyřazených slitin byla stále lesklá a jasná, zatímco zbytek byl zrezivělý. Vyhledal své poznámky, zjistil přesný vzorec nerezové oceli.

3. Svitky od mrtvého moře

K objevu jednoho z nejvýznamnějších literárních nálezů v historii pomohla koza. V roce 1947 dva beduínské pastýři hnali svá stáda přes kopce Kumránu nedaleko Mrtvého moře, když jeden z nich začal honit zbloudilou kozu. Objevil - a málem spadl do - hluboké jeskyně. Upustil do tmy kámen a uslyšel, jak se roztříštit hrnec. Po návratu se svým společníkem se opatrně spustil se do jeskyně a získat několik utěsněných hliněných hrnců, které obsahovaly opotřebované svitky papyru. Protože nevěděli, jaký poklad našli, prodali svitky obchodníkům se starožitnostmi v Jeruzalémě po pár dolarech za kus. Až biblický učenec a historik z Hebrejské univerzity poznal, že texty na svitky jsou rané výtisky knih z hebrejské Bible. Když se pak na místo nálezu vydali odborníci, objevili dalších 10 jeskyní, které skrývaly stovky svitků a fragmentů známých jako Svitky od Mrtvého moře . 

4. Viagra

Než vědci vymyslí pilulku, která udělá muže atraktivnějšími, chytřejšími a bohatými, zůstane Viagra malý modrý nejlepší přítel člověka. Pilulku vyvinula farmaceutická společnost Pfizer. Je neuvěřitelné, že Pfizer nikdy neměl v úmyslu léčit erektilní dysfunkci. Vynález Viagry byla zázračná nehoda. Výzkumníci testovali možný lék na vysoký tlak a anginu pectoris. Lék prošel klinickými testy. V první fázi těchto testů bylo prokázáno, že látka má nepatrné účinky v léčbě anginy pectoris, nicméně u mužských pacientů vyvolává erekci penisu. Přípravek byl pojmenován Viagra a stal se nejrychleji prodávaným lékem všech dob - a udělal mnoho mužů mnohem šťastnějších.

5. Suchý zip

Suchý zip vynalezl švýcarský inženýr Georges de Mestral v roce 1948. Inspiraci získal při procházce v Alpách: všiml si, že se úbory lopuchu přichytávají na jeho šaty i na srst psa. Přirozeně zvědavý de Mestral zkoumal, jak je to možné, a objevil drobné háčky na povrchu lopuchů. De Mestral byl elektrotechnik obchodem, ne módní návrhář, ale příštích osm let strávil na výzkumem a vývojem upevňovacího prostředku založeného na jeho náhodnému objevu.

Svůj vynález (patent udělen v roce 1955) pojmenoval „VELCRO“ podle francouzského slova „velours“ znamenajícího samet a „crochet“ znamenajícího háček. V některých zemích se pod tímto názvem suchý zip prodává a často se jedná o obchodní známku.

6. Nanuky

Představa o sladké zmrzlině na špejli je tak jednoduchá, že by na ni přišlo i dítě – a právě to se také stalo. V zimě roku 1905 jedenáctiletý Frank Epperson nechal sklenici obsahující prášek ovocné příchuti smíchaný s vodou venku na verandě přes noc - a v ní i míchátko. Druhý den ráno byl první nanuk na světě. Epperson začal prodávat jeho náhodný vynález až o 18 let později, když připravil svou zmrzlou pochoutku pro hasičský ples ve svém rodném městě San Franciscu. Lidem se to zalíbilo a Epperson opustil svou práci realitního agenta, nechal si vynález patentovat a prodával ho.

7. Rentgenové snímky

V roce 1895 německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen zkoumal chování katodových paprsků. Co bylo skutečným cílem Röntgenova výzkumu večer 8. listopadu 1895 není známo. Katodovou trubici obalil černým papírem, aby ho při pozorování světelných jevů vyvolaných katodovými paprsky vystupujícími z trubice tenkým hliníkovým okénkem nerušilo světlo výboje. Přestože neprůsvitný obal nemohl žádné viditelné ani ultrafialové záření z výbojky propustit, krystalky platnatokyanidu barnatého, ležící na experimentátorově stole, se ve tmě laboratoře bledězeleně rozzářily. V místě, kam na sklo výbojky dopadalo katodové záření, vznikaly dosud neznámé paprsky, které dokázaly prostupovat neprůhlednými látkami. K prvním rentgenovým fotografiím patřily stínové obrazy ruky objevitelovy manželky a část hlavně lovecké pušky.

Neviditelné paprsky začaly tak sloužit medicíně a technické defektoskopii už v době, kdy byly ještě označeny symbolem X. Brzy se záhadné paprsky používaly k léčbě rakovinových nádorů a kožních onemocnění. Nebezpečné účinky záření nebyly zpočátku známé, ale v současnosti už lékaři a technici přijímají zvláštní opatření, aby se jim zabránilo. Rentgen dostal v roce 1901 jako první Nobelovu cenu za fyziku.

8. Pivo

Starobylý objev fermentace byl téměř jistě dílem šťastné náhody - možná jedné z nejšťastnějších. Nikdo neví, kdo přesně vynalezl první pivo. Lidé asi před 10 tisíci lety v Mezopotámii nejprve začali domestikovat divoké obilí. První chleby byly nekvašené, což znamená, že byly ploché a tvrdé. Když se obilí namočí, stává se potravou pro přirozeně se vyskytující kvasinky ve vzduchu, které jako vedlejší produkt vytváří alkohol. V určitém okamžiku si staří pekaři museli všimnout, že se toto fermentované obilí změnilo na měkké bochníky chleba. A nějací blázni se rozhodli napít páchnoucí pěny ze zásobníku zrna. A tak vzniklo pivo. Někteří antropologové a archeologové se domnívají, že právě pivo, a ne chléb, bylo původním důvodem, proč se lidé pustili do zemědělství. Chléb, jak někteří argumentují, byl jen vedlejším produktem ve snaze vyrobit chutnější pivo.

9. Rolling Stones

Vědecké průlomy nejsou jedinými náhodnými objevy, které učinily svět šťastnějším místem. Rockoví historici tvrdí, že svět by si nikdy neužil hity jako „(I Can not Get No) Satisfaction", „Brown Sugar" nebo „Honky Tonk Woman", kdyby se Mick Jagger a Keith Richards nesetkali ve vlaku na nádraží v Dartfordu v Kentu ráno 17. října 1961. Na cestě do umělecké školy Richards navázal rozhovor s Jaggerem, protože zjistil, že chodili na stejnou základní školu a začali spolu mluvit o hudbě. Setkání bylo tak silné, že Jagger pozval Richardse, aby se připojil k jeho kapele „Little Boy Blue and The Blue Boys". Necelý rok po osudném setkání v roce 1962 spolu založili Rolling Stones. Jejich přátelství se stalo jedním z nejplodnějších partnerství v historii tvorby rockových písní. Jejich fanoušci na stanici Dartford nechali nainstalovat desku jako památku na jejich setkání.