Druhý "Černobyl" ve Španělsku? V roce 1966 hrozila světu vodíková katastrofa

Od Karibské krize utekl nějaký ten rok a studená válka se neztenčenou silou vyvíjela. Generovala napětí a kritické situace, které mohly ovlivnit život především v Evropě. Jak už to u tragédií bývá, stačila maličkost, která mohla mít nedozírné následky.

Palomares je vyhlášené přímořské rekreační centrum, nacházející se v provincii Almeíra v jihozápadním Španělsku. Až do ledna 1966 bylo známé jenom jako jedna z mnoha destinací, kam si turisté jezdili užívat slunečného počasí a pobřežní vody Středozemního moře. Stačilo ale pár minut a toto malé městečko vešlo do dějin jako místo, kde měl svět opravdu velmi vážné problémy. 

Spojené státy americké v rámci operace Chrome Dome vyslaly do Španělska na základnu Torrejos Air Base bombardovací letouny, které měly svým operačním letem obsáhnout oblast Atlantického oceánu, Středozemního moře a evropských hranic států NATO. Pro tak dlouhý let bylo nutné nad Španělskem doplnit palivo přímo ve vzduchu. Tato rutinní operace se stala klíčovou pro další události ze dne 17. ledna 1966.

Náhoda nebo útok?

Americký bombardér B-52 G registračního čísla 58-0256 odstartoval ze základny Seymour Johnson Air Force a zamířil nad Evropu. Na palubě nesl čtyři vodíkové bomby typu B28RI, pilotoval jej major Larry G. Messinger a na palubě bylo šest dalších členů posádky. Během dálkového letu měl absolvovat dvakrát doplnění paliva, to druhé nad provincií Almeíra, kde na něj čekal v letové hladině 9450 metrů tankovací letoun KC-135 (registrační číslo 61-0273) pod velením majora Emila J. Chaply. Kontakt obou letounů měl proběhnout v 10:30. Podle výpovědi Messingera však byl jeho letoun trochu rychlejší, proto podle platných instrukcí pro tankování vydal Messinger příkaz ke zrušení operace. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda v KC-135 tento pokyn vůbec zaregistrovali, nevylučoval se ani náhlý poryv větru, který oba stroje k sobě ještě více přiblížil. Vzápětí totiž tankovací hadice prorazila horní palubu B-52 a omotala se kolem levého křídla. Následoval výbuch, který rozmetal KC-135 a bombardér se začal postupně ve vzduchu rozpadat. Sílu exploze dokonce zaznamenal druhý letoun B-52, vzdálený několik mil. Na palubě tankovacího letounu nepřežil nikdo, na B-52 zahynuli tři členové posádky, jejichž posty byly na horní palubě, tedy blízko samotného nárazu. Messinger a jeho tři kolegové na spodní palubě se dokázali katapultovat.

Až na navigátora Ivense Buchanana přistáli tři členové posádky v moři, kde čekali téměř 45 minut na záchranu, které se jim dostalo od lodi Agustin y Rosa španělského námořníka Francisca Simó Ortse. Všichni tři byli odvezeni do nemocnice v Águilas. Mezitím na velitelství vypukla menší panika, jaká asi nastane, když se vám ztratí letoun se čtyřmi vodíkovými bombami. Dokonce se v prvních chvílích spekulovalo o útoku ze strany Sovětského svazu, ale když adrenalin opadl, bylo konstatováno, že tomu nic nenaznačovalo - ve vzduchu ani ve vodě se neobjevily žádné stopy naznačující přítomnost jakýchkoli neznámých objektů. Deset minut po pádu obou letadel o nehodě vědělo vedení 16. US vzdušných sil, ovšem definitivně byla havárie potvrzena až v 11:22. Mezitím bylo místo katastrofy fotografováno ze vzduchu dalšími letouny, takže za hodinu už mohl do určené lokality zamířit generál Delmar E. Wilson, velitel základny Torrejon. Do 24 hodin byly lokalizovány tři ze čtyř bomb.

Co hrozilo obyvatelům a potažmo světu?

Na místě bylo zjištěno, že jedna bomba díky padákovému systému dosedla na pobřeží, další dvě však dopadly podstatně tvrději - u obou nejspíš došlo k poškození padáků, které se vůbec neotevřely. Explodovala však konvenční výbušnina, naštěstí bez další řetězové reakce nukleární - i tak ale následný mrak pyroforického plutonia díky větru o síle 56 km/h zamořil oblast o rozloze 260 hektarů (necelé tři čtvereční kilometry). V této oblasti se nacházela civilní obydlí, zemědělské farmy a lesy. Podle odhadů mělo jít o 7 až 11 kilogramů plutonia.

Co však vyděsilo velení US Army byl fakt, že čtvrtá bomba jakoby se vypařila. Bylo evidentní, že spadla do moře, což představovalo značný problém. Odborníci vůbec netušili, kde ji mají hledat, vypracované algoritmy a předpokládaná místa dopadu se jevila jako lichá. Zatímco na kontaminovaném území na 700 odborníků a zástupců armády posuzovalo a likvidovalo škody - muselo být odhrabáno zhruba 7,5 cm půdy a naloženo do 4810 kontejnerů, oficiální místa vytrvale prohlašovala, že se vlastně "nic nestalo". V zákulisí ale bylo velké dusno. Opět přišly ke slovu spekulace a Američané se děsili, že bombu dávno našla a "ukradla" sovětská ponorka. S ohledem na pozdější záchrannou akci bylo jasné, že to je pouhý propagandistický nesmysl, dost možná i snaha odvrátit pozornost od existujících problémů.

Pomohl až rybář

Aby byla španělská veřejnost, hrozící protesty a žádostí o vystoupení země ze svazku NATO uklidněna, americký velvyslanec Angier Biddle Duke a španělský ministr cestovního ruchu Manuel Fraga Iribarne demonstrativně vstoupili do pobřežních vod a vykoupali se: Biddle jako první ve vodách u Mojácaru, což bylo zhruba 15 km daleko od místa neštěstí, poté si oba zaplavali na pláži Quitapellejos v Palomares. V té době už putovalo 1700 tun odhrabané půdy na palubách 20 lodí k likvidaci do USA. Pořád ale nikdo nevěděl, kde se nachází čtvrtá bomba. 

Pomohlo až svědectví Francisca S. Ortse, který americké záchranné týmy navedl na správný směr, protože do té doby se pátrání odehrávalo na naprosto nesprávném místě. Započalo už 22. ledna 1966 za účasti více než 20 plavidel, mezi nimiž byla i ponorka Alvin a zařízení CURV-I, tedy kabelem řízené podmořské vozítko. Tým čítající 150 kvalifikovaných potápěčů se tedy po měsíci přemístil dále od pobřeží a až osmdesát dní po havárii, tedy 17. března, lokalizoval díky ponorce Alvin čtvrtou bombu v oblasti podmořského kaňonu Rio Almanzora. Ta ležela na v hloubce 780 metrů na svahu se sedmdesátistupňovým sklonem. Jenže při pokusu o vyzvednutí bomba sklouzla níž a díky následné nepřízni počasí trvalo až do 2. dubna, kdy Alvin podruhé našel nebezpečný náklad, tentokrát byl ještě o 100 metrů níž. CURV-I se pokoušel o nové vyzvednutí, ale zapletl se do padákových šňůr. Po druhém pokusu se podařilo vyzvednout bombu 30 metrů pod hladinu, kde ji potápěči zajistili a kladkostrojem vyzvedli na palubu lodi USS Petrel. Okamžitě následovala odborná prohlídka, která naštěstí potvrdila, že bomba nebyla poškozena a tudíž nedošlo ke kontaminaci mořské vody. Smrtonosný náklad byl poté přeložen na USS Cascade, která připlula z Neapole a odtransportovala bombu do USA.

Dozvuky (také) po půl století

Prezident Lyndon Johnson stejně jako generalissimus Francisco Franco zkoušeli zpočátku zlehčovat celý incident, ale postupně museli přiznat skutečný stav věcí. Španělé už čtyři dny po nehodě požadovaly zákaz přeletů letadel NATO přes jejich území. Američané tento požadavek přijali 25. ledna a o čtyři dny později skutečně ratifikovali. Ilegální komunistická složka realizovala 4. února 1966 demonstraci asi 600 lidí před americkým velvyslanectvím, při ní byla zatčena známá aktivistka Luisa Isabel Álvarez de Toledo, vévodkyně z Medina Sidonie, známá jako "Rudá vévodkyně", odseděla si 13 měsíců za zorganizování ilegálního protestu. O dva roky později (1968) vláda USA a vedení NATO přezkoumaly smysl Operace Chrome Dome. Byla označena za politicky neudržitelnou.

Po 49 letech dostaly události v Palomares nečekanou doušku. Státní tajemník USA John Kerry a španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo na společné schůzce podepsali dokument o definitivním "vyčištění" oblasti Palomares. Předchozí měření totiž přinesla znepokojivou úroveň přítomnosti americia, které vzniká rozpadem plutonia. Následné testy potvrdily, že asi 50 000 kubických metrů zeminy stále vykazuje známky kontaminace. Drtivá část této oblasti byla v roce 2003 zabrána španělskou vládou, aby se zabránilo jejímu opětovnému využití. 

Na tiskové konferenci oba politici prohlásili, že proces obnovy zamořené půdy nastane v nejbližší době, ale odmítli uvést podrobnosti. Podle odborných pozorovatelů je tento krok ultimátem ze strany Španělska, po kterém USA požadují zvýšení své vojenské přítomnosti v zemi. Například na zmíněné základně Morón by měl počet vojáků narůst z 850 na 2200, v případě zhoršení mezinárodní situace až na 3000 mužů. Rovněž se uvádí, že celá záležitost má pozadí v obavách americké vlády, že v prosinci 2015 nově zvolená španělská vláda nebude příznivě nakloněna americkým zájmům.

Byl James Bond prorokem?

Pikantní na celé věci je, že pouhý měsíc před touto nehodou byla v kinech uvedena v pořadí čtvrtá "bondovka" s názvem Thuderball, kde neohrožený agent 007 hledá ukradenou pumu. Že tato oblíbená pohádka pro dospělé má se skutečností hodně málo společného se naplno prokázalo právě u Palomares. 

Nehoda se promítla i do značně odlehčeného filmu s hudebníkem Cliffem Richardem nazvaným Finders Keepers, dokončeným ještě v roce 1966. Mnohem vážněji bylo Palomares připomenuto ve smyšleném filmu odkazujícím na skutečnost, nazvaném The Day The Fish Came Out (Den, kdy vyplula ryba, listopad 1966), který se zabývá nehodou letadla v blízkosti Řecka a tajným posláním amerických agentů, kteří mají najít ztracenou bombu. Motiv Palomares se pak objevuje i v různých seriálech (I Spy, Archer...). Přímo v Palomares nese jedna z ulic jméno 17. ledna 1966.

Související

Jaderný výbuch

Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa projednávala možnost provést jaderný test. Byl by pro USA první od roku 1992 a mohlo by to mít mít závažný důsledek pro vztahy s dalšími atomovými velmocemi, napsal list The Washington Post. USA mají podezření, že zkoušky jaderných zbraní provádí Rusko a Čína, což obě země popírají.

Více souvisejících

jaderné zbraně - USA (Spojené státy americké) Vojenská letadla katastrofy NATO nehoda bombaréru B-52 v Palomers

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy