Uzavřený spolek nejchytřejších lidí světa? Do Mensy patří i da Vinci, Einstein, Newton nebo Darwin

Co měli společného Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Isaac Newton, Charles Darwin, Thomas Alva Edison, Marie Curieová-Sklodowská nebo William Shakespeare? Především byli špičkami ve svých oborech a na poli vědy, techniky nebo literatury dosahovaly dodnes nepřekonaných výsledků. Za tyto úspěchy ale nevděčí jen píli a snaze, ale zejména inteligenci, díky které se zasloužili revoluci ve svém poli zaměření. A díky které se mohly stát členy Mensy, organizace sdružující nejinteligentnější lidi na světě.

Za vznikem Mensy stáli anglický vysokoškolák a pozdější právník Lionel Ware a australský obchodník Roland Berrill. Ti se poprvé setkali v srpnu 1945 ve vlaku. V březnu 1946 ale zjistil Ware v testu, že má vysoké IQ, což vedlo k myšlence vytvořit klub lidí s vysokou inteligencí.

Mensa, jak byl klub pojmenován, oficiálně vznikla 1. října 1946 v Oxfordu, přičemž založení obsahovalo jeden prozaický akt - Berrill odnesl první brožurku Mensy do tiskárny. Kdo ale ve skutečnosti navrhl založení Mensy, je zahaleno určitou nejistotou. Třetím hlavním protagonistou je sir Cyril Burt, profesor psychologie na univerzitě a pozdější ředitel britské Mensy.

Původně se sdružení mělo nazývat Klub s vysokým IQ, na názvu Mensa (latinsky "stůl") se členové dohodli později. Podle Berrilla částečně proto, že Mensa musí být "společností kulatého stolu", kde není nikdo nadřazený, a také proto, že název připomíná latinské přísloví "Mens sana in corpore sano" (Ve zdravém těle zdravý duch).

Původně malá organizace se začala vzmáhat zejména po nástupu Victora Serebriakoffa do čela Mensy v roce 1953. Tehdy měla jen 120 členů, v roce 1961 už jich ale bylo 1550. Členové Mensy pořádaly nejrůznější akce, přednášky a setkání, a to jim vydrželo dodnes.

Mensa International jako nevýdělečné apolitické sdružením nadprůměrně inteligentních lidí bez rozdílu rasy a vyznání aktuálně sdružuje více než 120.000 lidí z více než 100 zemí světa včetně ČR. Pobočky má Mensa ve zhruba 40 zemích, největší členskou základnu pak v USA a v Británii.

Ve stanovách Mensy je zakotveno, že cílem sdružení je využití inteligence ve prospěch lidstva. Jedná se zejména o podporu výzkumu vlastností, znaků i využití inteligence jako takové.

Členem Mensy se může stát jen ten, kdo v testu inteligence, schváleném mezinárodním dozorčím psychologem Mensy International, dosáhne inteligenčního kvocientu (IQ) nad 130 (podle české stupnice). Do takové skupiny patří jen asi dvě procenta populace.

Svou pobočku má i Česká republika. Původní Mensa Československo byla založena v roce 1989; po rozpadu federace se v březnu 1991 registrovala Mensa ČR. Počet jejích členů podle aktuálních údajů dosahuje téměř 4500 (z toho téměř 1400 členů má Dětská Mensa). Jednou z hlavních aktivit české pobočky je práce s nadanými dětmi a spolupráce se školami.

Možná si říkáte, jak mohou do Mensy patřit osobnosti z historie, které zemřely dávno před tím, než spolek vznikl. V roce 1990 utvořila Mensa USA Síň slávy složenou právě z historických osobností, které "prostřednictvím své geniality představily světu podstatné vize a výsledky".

Aktuálně do ní patří největší myslitelé své doby: Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Isaac Newton, Charles Darwin, Thomas Alva Edison, Marie Curieová-Sklodowská nebo William Shakespeare.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.

Více souvisejících

Lidé Mensa Leonardo da Vinci Isaac Newton William Shakespeare Albert Einstein

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy