Déjà vu nebo jamais vu? Psychické fenomény, které se nedaří vysvětlit

Déjà vu, jamais vu nebo třeba presque vu jsou výrazy převzaté z francouzštiny. Jsou to psychologické jevy, které člověka často zanechají zmateného. Moudří z nich nejsou však ani vědci. Do dnešní doby existují pouze nepotvrzené teorie. Co za těmito těžce definovatelnými pocity stojí?

Co to vlastně znamená?

Déjà vu je ze jmenovaných zřejmě nejznámější. Z francouzštiny jej můžeme přeložit jako „již viděno“ a označuje psychologický jev, při kterém má člověk bez zjevného důvodu silný pocit, že současnou situaci již prožil, slyšel či viděl.

Jamais vu lze považovat za protiklad předchozího, překládáme jej jako „nikdy neviděno“. Pozorovatel si je v tomto případě jist, že situace či například předmět je pro něj už známý, ale přesto se nemůže zbavit pocitu, že jej vidí poprvé.

Presque vu lze přeložit jako „téměř viděno“ a je to mezi lidmi poměrně neznámý výraz pro jev, který však všichni dobře známe. Označuje stav, ve kterém člověk ví, že je s něčím určitě obeznámen, ale není schopen si – například hledané slovo – to vybavit.

Příklady v každodenním životě

Z pouhých definic možná francouzské výrazy znějí stále vzdáleně a neurčitě, ale jevy, které popisují někdy zažil snad každý. Potkáte v úplně cizím městě cizího člověka a ačkoliv racionálně víte, že jej nemůžete znát, jste skálopevně přesvědčení, že jste ho již někdy viděli. Právě jste zažili déjà vu. Tento pocit však není možné snadno vyvolat a musí přijít sám od sebe.

To třeba jamais vu si může každý způsobit sám. Neuropsycholog Chris Moulin přišel na to, že když nechal dobrovolníky napsat třicetkrát během minuty slovo door (dveře), celých 68% začalo mít pocit, že to není reálné slovo. Opakováním jednoho výrazu stále dokola získáváme pocit, že ztrácí svůj význam. I přesto, že racionálně víme, že existuje a co označuje.

Další příklad je i to, že se člověk baví se svým velmi dobrým přítelem a z ničeho nic si na několik okamžiků není schopný o něm nic vybavit. Ví, že ho zná celý život, ale informace jako kdyby tam nebyly. Po chvilce se vše vrací do normálu. Po premiéře filmu Matrix (1999) někteří lékaři o tomto jevu vtipkovali jako o „chybě v matrixu“.

Ani presque vu se většina z nás nevyhne. Nejčastěji se stává u různých slov či jmen, na která si člověk nemůže vzpomenout. Lidově se říká, že je „má na jazyku“. V tomto případě si je osoba jistá, že to slovo/herce/název písně přece zná a nesčetněkrát jej použila. Místo toho však na mysl přichází jen věci, které ho připomínají. První písmeno, synonyma, význam či v případě známých osobností třeba jejich obličej. To pak vede ke známému „no úplně ho před sebou vidím, ale na jméno si prostě nevzpomenu.“

Co za těmito fenomény stojí?

Vysvětlit déjà vu se pokoušelo již mnoho vědců a existuje pouze několik teorií, které se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Jedna z nich pracuje s propojením hemisfér lidského mozku. Ty pracují společně a přenášejí informace mezi sebou, ale podle této teorie se výjimečně může stát, že se přenos z nedominantní hemisféry do té dominantní o půl vteřiny opozdí. Dominantní hemisféra tak obdrží informaci dvakrát, ale není schopná rozlišit, zda podruhé přišla po půl vteřině či po půl roce.

Jiná teorie hovoří o takzvané „paměti na objekty“. Pokud přijdeme do neznámého prostředí, ale nachází se v něm nějaké známé prostředí, může být spuštěno déjà vu. Příkladem je třeba sada nádobí velmi podobná té co známe od rodičů v úplně cizím domě. Společně s podobně rozmístěným nábytkem a  barvou stěn máme najednou pocit, že místnost je nám známá.

Jamais vu se vysvětluje podobně. Někdy tento jev býval přirovnáván ke krátkodobé ztrátě paměti. Rozdíly jsou však zásadní. Ztráta paměti má vždy psychologické důvody (trauma, šok), zatímco jamais vu se děje bez zjevného důvodu. Děje se vždy také „tady a teď“, tedy ke vztahu k aktuálnímu dění. Při ztrátě paměti může člověk zapomínat jakékoliv aspekty svého současného či předchozího života.

Související

Škola, ilustrační fotografie.

Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna

Česká středoškolská unie se již deset let aktivně zapojuje do veřejné debaty ohledně vzdělávacího systému. „Reflektujeme názory středoškoláků, analyzujeme strategické dokumenty a pracujeme na odborných stanoviscích k aktuálnímu dění ve školství. Zabýváme se zejména dopady jednotlivých rozhodnutí na mladé lidi a snažíme se o to, aby jejich názory nezapadaly,“ nastínila členka představenstva ČSU Alexandra Obracajová pro EuroZprávy.cz. 
Pavouk, ilustrační fotografie.

Bojíte se pavouků? Zcela zbytečně, shodují se vědci. Proč vzniká arachnofobie ale zatím neví

Ekolog z italského Národního výzkumného ústavu Stefano Mammola považuje paniku okolo pavouků za přehnanou. „Regionální událost, kdy pavouk kousne farmáře v malé vesnici uprostřed Austrálie, dokáže vyvolat velký ohlas. Brzy jsou takové zprávy ve všech světových médiích,“ popsal pro americké noviny The New York Times. Podle něj mezi lidmi chybí dobrá informovanost o chování pavouků.

Více souvisejících

psychologie déjà vu Vědci výzkum jamais vu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 2 hodinami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy