Déjà vu, jamais vu nebo třeba presque vu jsou výrazy převzaté z francouzštiny. Jsou to psychologické jevy, které člověka často zanechají zmateného. Moudří z nich nejsou však ani vědci. Do dnešní doby existují pouze nepotvrzené teorie. Co za těmito těžce definovatelnými pocity stojí?
Co to vlastně znamená?
Déjà vu je ze jmenovaných zřejmě nejznámější. Z francouzštiny jej můžeme přeložit jako „již viděno“ a označuje psychologický jev, při kterém má člověk bez zjevného důvodu silný pocit, že současnou situaci již prožil, slyšel či viděl.
Jamais vu lze považovat za protiklad předchozího, překládáme jej jako „nikdy neviděno“. Pozorovatel si je v tomto případě jist, že situace či například předmět je pro něj už známý, ale přesto se nemůže zbavit pocitu, že jej vidí poprvé.
Presque vu lze přeložit jako „téměř viděno“ a je to mezi lidmi poměrně neznámý výraz pro jev, který však všichni dobře známe. Označuje stav, ve kterém člověk ví, že je s něčím určitě obeznámen, ale není schopen si – například hledané slovo – to vybavit.
Příklady v každodenním životě
Z pouhých definic možná francouzské výrazy znějí stále vzdáleně a neurčitě, ale jevy, které popisují někdy zažil snad každý. Potkáte v úplně cizím městě cizího člověka a ačkoliv racionálně víte, že jej nemůžete znát, jste skálopevně přesvědčení, že jste ho již někdy viděli. Právě jste zažili déjà vu. Tento pocit však není možné snadno vyvolat a musí přijít sám od sebe.
To třeba jamais vu si může každý způsobit sám. Neuropsycholog Chris Moulin přišel na to, že když nechal dobrovolníky napsat třicetkrát během minuty slovo door (dveře), celých 68% začalo mít pocit, že to není reálné slovo. Opakováním jednoho výrazu stále dokola získáváme pocit, že ztrácí svůj význam. I přesto, že racionálně víme, že existuje a co označuje.
Další příklad je i to, že se člověk baví se svým velmi dobrým přítelem a z ničeho nic si na několik okamžiků není schopný o něm nic vybavit. Ví, že ho zná celý život, ale informace jako kdyby tam nebyly. Po chvilce se vše vrací do normálu. Po premiéře filmu Matrix (1999) někteří lékaři o tomto jevu vtipkovali jako o „chybě v matrixu“.
Ani presque vu se většina z nás nevyhne. Nejčastěji se stává u různých slov či jmen, na která si člověk nemůže vzpomenout. Lidově se říká, že je „má na jazyku“. V tomto případě si je osoba jistá, že to slovo/herce/název písně přece zná a nesčetněkrát jej použila. Místo toho však na mysl přichází jen věci, které ho připomínají. První písmeno, synonyma, význam či v případě známých osobností třeba jejich obličej. To pak vede ke známému „no úplně ho před sebou vidím, ale na jméno si prostě nevzpomenu.“
Co za těmito fenomény stojí?
Vysvětlit déjà vu se pokoušelo již mnoho vědců a existuje pouze několik teorií, které se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Jedna z nich pracuje s propojením hemisfér lidského mozku. Ty pracují společně a přenášejí informace mezi sebou, ale podle této teorie se výjimečně může stát, že se přenos z nedominantní hemisféry do té dominantní o půl vteřiny opozdí. Dominantní hemisféra tak obdrží informaci dvakrát, ale není schopná rozlišit, zda podruhé přišla po půl vteřině či po půl roce.
Jiná teorie hovoří o takzvané „paměti na objekty“. Pokud přijdeme do neznámého prostředí, ale nachází se v něm nějaké známé prostředí, může být spuštěno déjà vu. Příkladem je třeba sada nádobí velmi podobná té co známe od rodičů v úplně cizím domě. Společně s podobně rozmístěným nábytkem a barvou stěn máme najednou pocit, že místnost je nám známá.
Jamais vu se vysvětluje podobně. Někdy tento jev býval přirovnáván ke krátkodobé ztrátě paměti. Rozdíly jsou však zásadní. Ztráta paměti má vždy psychologické důvody (trauma, šok), zatímco jamais vu se děje bez zjevného důvodu. Děje se vždy také „tady a teď“, tedy ke vztahu k aktuálnímu dění. Při ztrátě paměti může člověk zapomínat jakékoliv aspekty svého současného či předchozího života.
Související
Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna
Bojíte se pavouků? Zcela zbytečně, shodují se vědci. Proč vzniká arachnofobie ale zatím neví
psychologie , déjà vu , Vědci , výzkum , jamais vu
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Použití jaderných zbraní si Moskva nemůže dovolit, shodují se experti
před 31 minutami
Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla
před 1 hodinou
Povolí Britové Ukrajině použít Storm Shadow? Po rázném kroku USA se pod tlakem ocitá i Starmer
před 2 hodinami
Zimní počasí dorazilo do Česka. Sněžit bude nejen dnes
včera
Konec šéfky Sněmovny? ANO chce odvolat Pekarovou Adamovou, podpisů má desítky
včera
Zmáčkne Putin jaderné tlačítko? Teoreticky může, analýza ale ukazuje, proč to neudělá
včera
Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků
včera
Izraelem otřásá politický skandál. Netanjahuův muž vynesl tajné dokumenty
včera
Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce
včera
Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť
včera
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
včera
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
včera
Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty
včera
Nad Googlem se stahují mračna. Ministerstvo chce, aby prodal Chrome, v plánu je mu sebrat i Android
včera
Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste
včera
Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu
včera
Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití
včera
Ukrajina údajně poprvé zaútočila americkými raketami ATACMS hluboko na ruském území
včera
Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků
včera
Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku
Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák