Déjà vu nebo jamais vu? Psychické fenomény, které se nedaří vysvětlit

Déjà vu, jamais vu nebo třeba presque vu jsou výrazy převzaté z francouzštiny. Jsou to psychologické jevy, které člověka často zanechají zmateného. Moudří z nich nejsou však ani vědci. Do dnešní doby existují pouze nepotvrzené teorie. Co za těmito těžce definovatelnými pocity stojí?

Co to vlastně znamená?

Déjà vu je ze jmenovaných zřejmě nejznámější. Z francouzštiny jej můžeme přeložit jako „již viděno“ a označuje psychologický jev, při kterém má člověk bez zjevného důvodu silný pocit, že současnou situaci již prožil, slyšel či viděl.

Jamais vu lze považovat za protiklad předchozího, překládáme jej jako „nikdy neviděno“. Pozorovatel si je v tomto případě jist, že situace či například předmět je pro něj už známý, ale přesto se nemůže zbavit pocitu, že jej vidí poprvé.

Presque vu lze přeložit jako „téměř viděno“ a je to mezi lidmi poměrně neznámý výraz pro jev, který však všichni dobře známe. Označuje stav, ve kterém člověk ví, že je s něčím určitě obeznámen, ale není schopen si – například hledané slovo – to vybavit.

Příklady v každodenním životě

Z pouhých definic možná francouzské výrazy znějí stále vzdáleně a neurčitě, ale jevy, které popisují někdy zažil snad každý. Potkáte v úplně cizím městě cizího člověka a ačkoliv racionálně víte, že jej nemůžete znát, jste skálopevně přesvědčení, že jste ho již někdy viděli. Právě jste zažili déjà vu. Tento pocit však není možné snadno vyvolat a musí přijít sám od sebe.

To třeba jamais vu si může každý způsobit sám. Neuropsycholog Chris Moulin přišel na to, že když nechal dobrovolníky napsat třicetkrát během minuty slovo door (dveře), celých 68% začalo mít pocit, že to není reálné slovo. Opakováním jednoho výrazu stále dokola získáváme pocit, že ztrácí svůj význam. I přesto, že racionálně víme, že existuje a co označuje.

Další příklad je i to, že se člověk baví se svým velmi dobrým přítelem a z ničeho nic si na několik okamžiků není schopný o něm nic vybavit. Ví, že ho zná celý život, ale informace jako kdyby tam nebyly. Po chvilce se vše vrací do normálu. Po premiéře filmu Matrix (1999) někteří lékaři o tomto jevu vtipkovali jako o „chybě v matrixu“.

Ani presque vu se většina z nás nevyhne. Nejčastěji se stává u různých slov či jmen, na která si člověk nemůže vzpomenout. Lidově se říká, že je „má na jazyku“. V tomto případě si je osoba jistá, že to slovo/herce/název písně přece zná a nesčetněkrát jej použila. Místo toho však na mysl přichází jen věci, které ho připomínají. První písmeno, synonyma, význam či v případě známých osobností třeba jejich obličej. To pak vede ke známému „no úplně ho před sebou vidím, ale na jméno si prostě nevzpomenu.“

Co za těmito fenomény stojí?

Vysvětlit déjà vu se pokoušelo již mnoho vědců a existuje pouze několik teorií, které se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Jedna z nich pracuje s propojením hemisfér lidského mozku. Ty pracují společně a přenášejí informace mezi sebou, ale podle této teorie se výjimečně může stát, že se přenos z nedominantní hemisféry do té dominantní o půl vteřiny opozdí. Dominantní hemisféra tak obdrží informaci dvakrát, ale není schopná rozlišit, zda podruhé přišla po půl vteřině či po půl roce.

Jiná teorie hovoří o takzvané „paměti na objekty“. Pokud přijdeme do neznámého prostředí, ale nachází se v něm nějaké známé prostředí, může být spuštěno déjà vu. Příkladem je třeba sada nádobí velmi podobná té co známe od rodičů v úplně cizím domě. Společně s podobně rozmístěným nábytkem a  barvou stěn máme najednou pocit, že místnost je nám známá.

Jamais vu se vysvětluje podobně. Někdy tento jev býval přirovnáván ke krátkodobé ztrátě paměti. Rozdíly jsou však zásadní. Ztráta paměti má vždy psychologické důvody (trauma, šok), zatímco jamais vu se děje bez zjevného důvodu. Děje se vždy také „tady a teď“, tedy ke vztahu k aktuálnímu dění. Při ztrátě paměti může člověk zapomínat jakékoliv aspekty svého současného či předchozího života.

Související

Škola, ilustrační fotografie.

Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna

Česká středoškolská unie se již deset let aktivně zapojuje do veřejné debaty ohledně vzdělávacího systému. „Reflektujeme názory středoškoláků, analyzujeme strategické dokumenty a pracujeme na odborných stanoviscích k aktuálnímu dění ve školství. Zabýváme se zejména dopady jednotlivých rozhodnutí na mladé lidi a snažíme se o to, aby jejich názory nezapadaly,“ nastínila členka představenstva ČSU Alexandra Obracajová pro EuroZprávy.cz. 
Pavouk, ilustrační fotografie.

Bojíte se pavouků? Zcela zbytečně, shodují se vědci. Proč vzniká arachnofobie ale zatím neví

Ekolog z italského Národního výzkumného ústavu Stefano Mammola považuje paniku okolo pavouků za přehnanou. „Regionální událost, kdy pavouk kousne farmáře v malé vesnici uprostřed Austrálie, dokáže vyvolat velký ohlas. Brzy jsou takové zprávy ve všech světových médiích,“ popsal pro americké noviny The New York Times. Podle něj mezi lidmi chybí dobrá informovanost o chování pavouků.

Více souvisejících

psychologie déjà vu Vědci výzkum jamais vu

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 31 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy