Vzduchová embolie: Mohou vás bublinky vzduchu v žilách opravdu zabít?

Vzduchová embolie je problém, když se do krevního řečiště dostane vzduch. Jedná se o poměrně nebezpečný stav, který může způsobit rychlou smrt a patří k obávaným komplikacím operací i jiných zákroků.

Příčiny a příznaky

Příčiny embolie mohou být ve chvíli, kdy jsou cévy odhaleny a tlak nechá vzduch, aby se do nich dostal. Může se to stát ve chvíli, kdy dostanete injekci nebo infúzi. Právě kvůli vzduchovým bublinám lékaři nejdříve klepou stříkačkou a mačkají píst, dokud z jehly nevystříkne trochu tekutiny.

Jinou situací, kdy se to může stát, jsou operace. K embolii často dochází během operací mozku. Další příčinou může být plicní trauma. Bubliny se do žil mohou náhodou dostat, když pacientům lékaři zavedou umělý ventilátor. Bublinky se mohou do těla dostat, když je člověk blízko výbuchu a exploze bubliny vtlačí do těla.

Příznaky nejsou výrazně rozpoznatelné. Drobnou embolii nemusí provázet vůbec žádné příznaky či jen minimální. U větší embolie mezi symptomy patří potíže s dýcháním, bolest hrudi, bolest svalů či kloubů, nízký tlak. Horšími symptomy pak jsou ztráta vědomí, selhání srdce, infarkt či namodralá pokožka.

Lékaři mohou dostat podezření na vzduchovou embolii podle příznaků, pokud jim pacient řekne o něčem, co by embolii mohlo způsobit (například operace nebo zranění). Pomocí lékařského vybavení poslouchají zvuky vzduchových cest, srdce, sledují tempo dechu či měří krevní tlak. Někdy je potřeba provést vyšetření ultrazvukem nebo tomografem, což nejen potvrdí či vyvrátí přítomnost embolie, ale také určí její polohu.

Neexistuje přímá léčba, jak se s embolií vypořádat. Ovšem jsou tři cíle při vyrovnání se s touto embolií. Je třeba zabránit, aby se do oběhu dostal další vzduch, předejít poškození embolií a provést resuscitaci, pokud je to potřeba.

Co s tím?

Aby lékaři zabránili cestování embolie k mozku, srdci a plicím, kde může nadělat největší škodu, položí často pacienta na levý bok (levý bok proto, aby se embolie nedostala do věnčitých tepen). Mohou podávat adrenalin a podobná léčiva, aby srdce pokračovalo v bití.

Možností je využít vysokoprocentní kyslík či hyperbarickou komoru, což má vést k lepšímu rozpuštění vzduchových bublin. S malými bublinkami si tělo totiž hravě poradí, nebezpečné jsou jen ty velké.

Zabije vás to?

Nebezpečnost vzduchu v krvi záleží na množství a také na místě, kde je. Pokud je vzduch blízko srdce, plic či mozku, může být i menší množství nebezpečné.

Když se vzduch dostane do žíly, cestuje s krví do srdce. Pokud se dostane dovnitř, srdce se kolem něho stáhne, ovšem nepumpuje krev. To může vést k srdečnímu selhání, tělo nebude okysličené a pacient zemře. K tomuto je potřeba podle lékařů někde mezi 50 a 100 mililitry vzduchu.

Ve chvíli, kdy se vzduch dostane do tepny, je mnohem nebezpečnější. Do tepny se vzduch dostává ne tak často, což je dobře. V tepně stačí mnohem méně vzduchu k usmrcení. I malé bublinky mohou zavřít malé tepny a omezit tím přístup kyslíku do svalů. Když se vzduch dostane do věnčitých tepen, dojde k infarktu a smrti.