Dostala se Země do stádia masového vymírání druhů? Situace je horší, než se dosud myslelo

Mnozí vědci říkají, že je zřejmé, že Země vstupuje do svého šestého „hromadného vymírání“, což znamená, že tři čtvrtiny všech druhů žijících na planetě by mohly v nadcházejících stoletích úplně zmizet, uvádí CNN.

Hromadné vymírání (někdy také masové vymírání) je událost, během které dočasně rapidně klesá diversita životních forem na Zemi. Jinými slovy, rychlost vymírání jednotlivých druhů v daném období převýší rychlost vzniku nových druhů. V průběhu dějin naší planety se jich odehrálo několik a v současnosti jich je již známo asi 20.

Vědci Jack Sepkoski a David M. Raup v roce 1982 vytvořili seznam pěti největších vymírání v průběhu dějin Země, který bývá označován jako „velká pětka vymírání“. K tomu poslednímu došlo v době před asi 65,5 miliony let. Podle některých vědců se teď blíží šestá taková událost.

Děsivé je to zejména proto, že k tomuto posunu přispívají lidé. To však není úplný obraz „biologického zničení“, které lidé páchají na přirozeném světě, uvádí studie zveřejněné pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences. Gerardo Ceballos, profesor ekologie na Universidad Nacional Autónoma de México a jeho kolegové, včetně známého biologa Paula Ehrlicha ze Stanford University, uvádějí zarážející nové důkazy, že druhy, které jsme považovali za běžné, také mají problémy.

„V sázce je doslova stav lidstva,“ řekl CNN Ceballos. On a jeho kolegové totiž zjistili, že téměř jedna třetina z 27.600 pozemních savců, ptáků, obojživelníků a plazů ubývá – a to jak z hlediska jejich počtu, tak i územního rozsahu. Výzkumníci mluví o „mimořádně vysoké míře populačního úpadku.“

Vědci se také zaměřili na již dříve hojně zkoumané skupiny 177 druhů savců a zjistili, že všechny mezi roky 1900 a 2015 ztratily alespoň 30% svého území; více než 40% z těchto druhů „zažilo závažný populační pokles,“ což znamená, že ztratily alespoň 80% svého geografického rozsahu.

Krize spojená s vymíráním se tedy netýká jen těch druhů, u kterých se dlouhodobě uvádí, že jsou na pokraji vymření. Problémy u těch, jejichž populace a rozsah se zmenšuje, pomáhají ukázat, že „šesté hromadné vymírání“ je vážnější, než se dříve myslelo, uvádí autoři. Dodávají, že hlavní zánik pokračuje.

Anthony Barnosky, biolog ze Stanford University, který se na výzkumu nepodílel, uvádí, že tato studie je nejkomplexnější studií, která byla k dnešnímu dni provedena. Její hodnota podle něj spočívá v tom, že zviditelňuje fenomén, který je pro vědce a veřejnost běžně neviditelný – tedy že i populace běžných živočišných druhů se hroutí.

Poukazuje na to, že není nikdo, kdo by neustále kontroloval počty jednotlivých zvířat. „Ale když si uvědomíte, že jsme v posledních 40 letech vyhladili 50% volně žijících živočichů na Zemi, není matematicky příliš složité přijít na to, že pokud v tom budeme pokračovat a vyhlazovat je o polovinu každých 40 let, brzy nic nezbude,“ varuje.

Stuart Pimm, ekolog z Duke University v Severní Karolíně, shrnul současný problém takto: „Když se dívám do lesů, které vidím z okna, vím, že se tam už volně nepohybují vlci nebo pumy nebo medvědi. Z mnoha oblastí jsme odstranili celou řadu druhů. Takže už nemáme funkční sadu druhů napříč velkou částí planety.“ Poukazuje na to, že studie by mohla ukázat, ve kterých oblastech planety je třeba začít jednat. Otázkou ale podle něj je, co s tím lidé vlastně budou dělat.

Vědci, kteří se zabývají krizí v přírodě, se často zaměřují na druhy, kterým v krátkodobém horizontu hrozí vymření. Tyto rostliny a zvířata jsou často méně známá, protože se objevují jen v jedné oblasti – v jednom lese nebo na konkrétním ostrově.

Pak jsou ale také zvířata, která jsou notoricky známá a kterým vymření ještě nehrozí, ale přesto se jejich počet drasticky snižuje. Jde například o slona afrického. „Na jedné straně, můžete říci: Dobrá, máme v Africe ještě asi 400.000 slonů. Zdá se to jako opravdu velké číslo,“ vysvětluje Barnosky. „Ale když se vrátíte o krok zpět, zjistíte, že je to jen asi polovina toho, jak velká byla jejich populace na počátku minulého minulého století, kdy byl slonů asi milion.“ Když se tedy podíváme, kolik jich ubylo v posledních 10 letech, ukazuje se, že tímto tempem za 20 let nebudou v Africe žádní divocí sloni.

Podle studie jsou dalšími typickými příklady vlaštovka obecná nebo jaguár – v celkových počtech jich není až tak málo, ale v některých oblastech byl zaznamenán jejich znepokojující úbytek. Takové úbytky populace samozřejmě mohou vést k nevyhnutelnému vymírání. A v současné době podle vědců některé druhy vymírají zhruba 100 krát více, než je možné považovat za normální.

Mezi vědci se vede debata o tom, zda již šesté masové vymírání začalo, nebo zda se teprve blíží. Jen málokdo z nich však pochybuje o tom, že bezprecedentní hnací silou této ekologické krize jsou lidé, uvádí CNN. Příčiny jsou dobře známy – ke změnám klimatu přispívá spalování fosilních paliv i kácení lesů kvůli půdě. Dostali jsme se do bodu, kdy 37 procent zemského povrchu podle Světové banky tvoří zemědělská půda nebo pastviny. S tím, jak roste lidská populace roste také potřeba pěstovat více plodin.

K tomu je třeba připočítat pytláky, kteří dramaticky ovlivňují populaci slonů, nosorožců, žiraf o dalších tvorů, jejichž části těl se pak prodávají na černém trhu. To vše přispívá k rychlému poklesu počtu volně žijících tvorů, a to jak na souši tak i na moři. Tato studie zdůrazňuje naléhavost krize - a potřebu změny. „Dobrou zprávou je, že ještě máme čas,“ uvádí. „Tyto výsledky ukazují, že je čas jednat. Okno příležitosti je malé, ale stále ještě můžeme udělat něco pro záchranu druhů a populací. V opačném případě bude biologické ničení pokračovat,“ dodává materiál.

Související

Netopýr, ilustrační foto

Co způsobilo pandemii? Představitelé světových organizací mají jasno

NÁZOR - V roce 1997 byla vypálena velká plocha deštného pralesa v jihovýchodní Asii, aby uvolnila místo pro plantáže plamy olejné, připomínají ředitel Světového fondu pro ochranu přírody Marco Lambertini, tajemnice OSN pro biodiverzitu Elizabeth Maruma Mremaová a ředitelka oddělení pro životního prostředí a klimatickou změnu Světové zdravotnické organizace Maria Neiraová. V komentáři pro server Guardian upozorňují, že kombinace odlesnění, požárů a sucha tehdy vyhnala stovky netopýrů z jejich přirozeného prostředí.
Ilustrační foto

Budou se opět střílet vlci? Žaloba farmářů u soudu neuspěla

Městský soud v Praze zamítl odvolání farmářů z Broumovska, kteří žádají regulaci volně žijících vlků. Farmáři u obvodního soudu pro Prahu 10 žalovali ministerstvo životního prostředí a požadovali po něm, aby připravilo změny zákona o ochraně přírody a krajiny, které by umožnily odstřel vlků. Soudkyně Eva Ištvánková ale potvrdila původní verdikt, podle nějž soud nemůže úkolovat stát, aby změnil zákony. Farmáři se chtějí odvolat. Napsal to dnes server SeznamZprávy.cz.

Více souvisejících

ohrožená zvířata Zvířata rostliny Příroda Ekologie Vědci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy