Co způsobilo pandemii? Představitelé světových organizací mají jasno

Nevyslyšené varování

Netopýři se uchýlili do ovocných sadů poblíž rozsáhlých prasečích farem, což vedlo k příchodu viru nipah, který se z netopýrů přenesl na prasata a z nich na lidi, připomínají autoři komentáře. Dodávají, že v následujících dvou letech nemoc zabila přes stovku lidí, přičemž událost měla sloužit jako varování.

"Nyní po dvaceti letech čelíme zdravotní krizi zcela jiného rozsahu, kdy covid-19 vyvolal nejtragičtější zdravotní, sociální a ekonomickou krizi, jakou pamatuje," píšou Lambertini, Mremaová a Neiraová. Podotýkají, že mnoho nemocí, které se v nedávných letech objevily - zika, aids, sars či ebola -, jsou sice odlišné, ale všechny pocházejí ze zvířat, jejichž přirozené prostředí se ocitlo pod enormním tlakem.   

Uvedené nemoci ukazují, že ničivý přístup lidstva k přírodě ohrožuje naše zdraví, což jsme dlouhá desetiletí kolektivně ignorovali, konstatují Lambertini, Mremaová a Neiraová. Vyzdvihují vědecké výzkumy, které naznačují, že většina nových infekčních nemocí pramení z lidské činnosti.

Nebezpečné nakládání s vysoce rizikovými živočichy, jejich konzumace i obchod s nimi jsou pouze jedním z příkladů, jak náš zvrácený vztah k přírodě ovlivňuje lidské zdraví, deklarují Lambertini, Mremaová a Neiraová. Připomínají, že v mnoha zemích dochází k odchytu divoce žijících živočichů a následnému prodeji živých kusů na trzích, které bez patřičné správy a regulací mohou představovat vážné riziko pro lidi i zvířata, včetně těch ohrožených, protože kontakt divoce žijících a domestikovaných druhů s lidmi vytváří podmínky pro přenos nemocí.

Zásadní zpřísnění pravidel a jejich vynucování, zlepšení bezpečnosti potravin, ukončení nelegálního a neudržitelného obchodu s divokými zvířaty a poskytnutí alternativních zdrojů obživy, které by snížilo jejich konzumaci, označují autoři komentáře za zásadní kroky, které mohou zabránit budoucím přenosům nemocí ze zvířat na člověka. Kvitují progres v posledních měsících, kdy Čína dočasně zakázala prodej a konzumaci divoce žijících zvířat - což bude zřejmě prodlouženo natrvalo -, zatímco Vietnam oznámil, že z důvodu prevence nákaz zvažuje podobné opatření.

Nutné jsou hlubší změny

"Ačkoliv je zásah proti nelegálnímu, neregulovanému obchodu s divoce žijícími zvířaty důležitý, nenechme se zmýlit, že je dostatečný," pokračují Lambertini, Mremaová a Neiraová. Nabádají rovněž k řešení samotných motivů ničení přírody.

Je třeba si uvědomit, že současný způsob výroby a konzumace potravin a naprostý nezájem o životní prostředí tlačí přírodu na její limit, varují představitelé významných organizací. Upozorňují, že příroda ustupuje po celém světě tempem, který je v dějinách lidstva bezprecedentní, a to vede mimo jiné k větší zranitelnosti ze strany nových nemocí, především v důsledku odlesňování a intenzifikace zemědělství, přičemž epidemie takových nemocí ukazují náš nevyrovnaný vztah s přírodou.  

Covid-19 nám sice poskytl další důvod, abychom chránili přírodu, ale ve skutečnosti vidíme pravý opak, varují Lambertini, Mremaová a Neiraová. Zmiňují zprávy přicházející z povodí Mekongu, Amazonie či Madagaskaru, že dochází k nárůstu pytláctví, nelegální těžby dřeva, vypalování pralesa, přičemž mnoho zemí rychle uvolňuje pravidla pro ochranu životního prostředí a omezuje finance na jeho ochranu - v době, kdy jsou nejvíce potřeba.

Jak se svět vzpamatovává z koronavirové krize, je klíčové, aby vlády usilovaly o obnovu ekosystémů a udržitelnost ekonomik, pokud máme snížit riziko dalších zdravotních hrozeb, míní Lambertini, Mremaová a Neiraová. Za nutnost označují spravedlivé, zdravé a zelené zotavení, které nastartuje širší transformaci směrem k modelu, který si cení přírody jako základu zdravé společnosti a silné, ale spravedlivé ekonomiky.

"To znamená posunout se k udržitelnějším praktikám, jako je regenerační a diverzifikované zemědělství i strava, udržitelné farmaření, prostory městské zeleně a čisté formy energie," deklarují autoři komentáře. Opak, tedy snaha ušetřit peníze na úkor ochrany životního prostředí, zdravotnictví a sociální záchranné sítě, se podle nich ukázal jako chybný ekonomický kalkul, protože výsledný účet bude vždy násobně vyšší.

V září se má uskutečnit summit OSN o biodiverzitě, což je příležitost, aby světoví politici dali najevo svou podporu novému vztahu k přírodě, soudí Lambertini, Mremaová a Neiraová. Doufají, že se jí chopí a urychlí kroky, které umožní příští rok přijmout zásadní rozhodnutí o ochraně životního prostředí, klimatu a udržitelném rozvoji, která společně přestavují možnost zajistit novou dohodu mezi přírodou a lidmi, která by přírodě umožnila zotavit se během následující dekády a lidem zajistila dlouhodobou ochranu zdraví a zdroj obživy.

Takový postup si žádá soustředěnou snahu a odhodlání, ale může vytvořit zdravější a perspektivnější budoucnost pro lidi i planetu a zároveň posílit naši schopnost zabránit další pandemii, tvrdí Lambertini, Mremaová a Neiraová. Dodávají, že všichni by měli mít zájem takovou snahu vynaložit.