Ve vývoji je 40 látek na léčbu HIV, čeští vědci patří ke světové špičce

V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Chemik Antonín Holý, který zemřel před pěti lety 16. července 2012, stál za jedním z neúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. "V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují," řekl ČTK ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.

Společnost Gilead Sciences, se kterou ústav spolupracuje, vyvinula nedávno šetrnější formu tenofoviru. "Ačkoli jsme se na tomto vývoji přímo nepodíleli, povedlo se nám s vedením Gileadu vyjednat podíl na prodejích léků obsahujících tuto látku, a to na dobu deseti let od uvedení na trh," dodal Hostomský.

Ústav se na ukončení nejlukrativnější smlouvy připravoval několik let. Od roku 2010 podala jeho dceřiná společnost IOCB TTO, která se soustředí na přenášení výsledků výzkumu do komerční oblasti, 51 patentových přihlášek a pro ústav dojednala 12 licenčních smluv. Dále se ústav věnuje projektům cílených na jiné patogenní viry, jako jsou žloutenka typu B, Zika a ebola.

Trendem ve vývoji léků na HIV je podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka snižování zátěže organismu nižšími léčebnými dávkami, nové kombinace přípravků a jejich alternativy či omezení vedlejších účinků.

Velký důraz se klade také na léčbu a výzkum dětí, které se narodily HIV pozitivním matkám. Na univerzitách v Minnesotě a Washingtonu se na výzkumu podílel v době studia i lékař Martin Bortlík, nyní působící v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Budoucností léčby HIV je podle něj vakcína. "Není to jednoduché, zejména proto, že je obtížné virus v těle zacílit. Navíc, jak se jeho genetická informace stane součástí našich buněk, tak je problém tento takzvaný latentní rezervoár eliminovat," uvedl.