Země se rozpadá? Lidstvo už nemá čas, varují vědci po odtržení ledovce. Jak bude vypadat nová Země?

Zpráva o odtržení ledovce na Antarktidě z minulého týdne vyvolala nové debaty o klimatické budoucnosti naší planety. Vědci varují, že lidstvo už nemá čas a musí zahájit novou průmyslovou revoluci v obnovitelných zdrojích energie. Pokud se bude klima nadále tak rychle oteplovat, hrozí podle nich roztátí všech ledovců. A odborníci už teď ví, jak by vypadala planeta Země. Zmizela by velká města a stovky milionů lidí by se musely přestěhovat. Nemají ale kam.

Kra o rozloze 5 800 kilometrů čtverečních je největší kus ledu, jaký se za poslední roky od jižního světadílu odtrhl. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouze 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.

Kdyby se Země nadále oteplovala tímto tempem, hrozí, že by roztály všechny ledovce na světě. Hladina moří by se mohla zvednout až o 66 metrů, zatopit pobřeží, zničit města či pohltit celé země. Drastické změna by se odrazila i na vyhubení populace.

Vědci sice tvrdí, že by mohlo trvat asi 5000 let, než teplota stoupne natolik, že dokáže roztát všechen led na naší planetě, tento proces už ale podle nich pomalu začal.

Zprávy americké agentury EPA (Environmental Protection Agency) tvrdí, že za minulé století už teplota stoupla o půl stupně, což způsobilo vzestup hladin moří zhruba o 18 centimetrů. V Evropě by se města jako Londýn a Benátky zcela ztratily pod vodou, stejně jako Nizozemsko a většina Dánska.

Podle klimatického odborníka Mojiba Latifa by se sice černé scénáře měly odehrát až za několik tisíc let, lidstvo už ale podle něj nemá čas. "Na konci tohoto století by mohla hladina moře stoupnout až o jeden a půl metru. Pro Německo by to znamenalo extrémní změny počasí se silným deštěm, životu nebezpečné povodně a bouře," uvedl Latif pro německý deník Bild s tím, že se dostáváme do bodu, odkud není návratu.

Katastrofa by ale postihla i Asii. Byla by zcela zaplavena Čína a Bangladéš, čím by své domovy ztratilo 760 milionů lidí. Podobně by na tom bylo i pobřeží Indie. V Jižní Americe by vystoupila Amazonka z břehů, voda by pohltila Buenos Aires, ale i pobřeží Uruguaye a některé části Paraguaye. Jediné oblasti, které by odolaly, jsou hory, které se táhnou podél pobřeží Karibiku a přes střední Ameriku.

V Africe by byl zaplaven Egypt, Alexandrie či Káhira, ale tento kontinent nepostihnou povodně tak výrazně jako ty ostatní. Austrálie by zase pro změnu získala nové vnitrozemské moře, ale ztratí své pobřeží, kde dnes žijí čtyři pětiny jejích obyvatel.

Východní pobřeží Severní Ameriky, kde leží největší města USA, by bylo zcela zaplaveno. V USA by zmizelo celé pobřeží Atlantiku, což by odnesla Florida i Mexický záliv. Z kopců v San Francisku by se staly ostrovy a San Diego by bylo navždy ztraceno.

Latif proto vyzval státy ke snižování emisí, protože pařížská klimatická dohoda je pouze dohodou na papíře a země ji nemusí dodržovat. Řešení je podle něj v nahrazení fosilních paliv obnovitelnými a zelenými zdroji. "Teď musíme začít celosvětovou průmyslovou revoluci a rozšířit obnovitelné zdroje energie," varuje lidstvo.

Související

Země

Na oběžnou dráhu Země o víkendu poletí detektor záblesků gama záření

Na oběžnou dráhu o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Werner o detektoru informoval v tiskové zprávě.
Země

ESA podepsala kontrakt na úklid smetí z orbity, mise se účastní i Česko

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt v hodnotě 86 milionů eur (2,2 miliardy korun) na úklid vesmírného smetí. Dnes to ESA oznámila na tiskové konferenci. Dodala, že mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.

Více souvisejících

vesmír, Země Země Vědci antarktida

Aktuálně se děje

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

včera

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

včera

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

včera

včera

včera

včera

19. srpna 2026 21:54

19. srpna 2026 20:45

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy