Země se rozpadá? Lidstvo už nemá čas, varují vědci po odtržení ledovce. Jak bude vypadat nová Země?

Zpráva o odtržení ledovce na Antarktidě z minulého týdne vyvolala nové debaty o klimatické budoucnosti naší planety. Vědci varují, že lidstvo už nemá čas a musí zahájit novou průmyslovou revoluci v obnovitelných zdrojích energie. Pokud se bude klima nadále tak rychle oteplovat, hrozí podle nich roztátí všech ledovců. A odborníci už teď ví, jak by vypadala planeta Země. Zmizela by velká města a stovky milionů lidí by se musely přestěhovat. Nemají ale kam.

Kra o rozloze 5 800 kilometrů čtverečních je největší kus ledu, jaký se za poslední roky od jižního světadílu odtrhl. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouze 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.

Kdyby se Země nadále oteplovala tímto tempem, hrozí, že by roztály všechny ledovce na světě. Hladina moří by se mohla zvednout až o 66 metrů, zatopit pobřeží, zničit města či pohltit celé země. Drastické změna by se odrazila i na vyhubení populace.

Vědci sice tvrdí, že by mohlo trvat asi 5000 let, než teplota stoupne natolik, že dokáže roztát všechen led na naší planetě, tento proces už ale podle nich pomalu začal.

Zprávy americké agentury EPA (Environmental Protection Agency) tvrdí, že za minulé století už teplota stoupla o půl stupně, což způsobilo vzestup hladin moří zhruba o 18 centimetrů. V Evropě by se města jako Londýn a Benátky zcela ztratily pod vodou, stejně jako Nizozemsko a většina Dánska.

Podle klimatického odborníka Mojiba Latifa by se sice černé scénáře měly odehrát až za několik tisíc let, lidstvo už ale podle něj nemá čas. "Na konci tohoto století by mohla hladina moře stoupnout až o jeden a půl metru. Pro Německo by to znamenalo extrémní změny počasí se silným deštěm, životu nebezpečné povodně a bouře," uvedl Latif pro německý deník Bild s tím, že se dostáváme do bodu, odkud není návratu.

Katastrofa by ale postihla i Asii. Byla by zcela zaplavena Čína a Bangladéš, čím by své domovy ztratilo 760 milionů lidí. Podobně by na tom bylo i pobřeží Indie. V Jižní Americe by vystoupila Amazonka z břehů, voda by pohltila Buenos Aires, ale i pobřeží Uruguaye a některé části Paraguaye. Jediné oblasti, které by odolaly, jsou hory, které se táhnou podél pobřeží Karibiku a přes střední Ameriku.

V Africe by byl zaplaven Egypt, Alexandrie či Káhira, ale tento kontinent nepostihnou povodně tak výrazně jako ty ostatní. Austrálie by zase pro změnu získala nové vnitrozemské moře, ale ztratí své pobřeží, kde dnes žijí čtyři pětiny jejích obyvatel.

Východní pobřeží Severní Ameriky, kde leží největší města USA, by bylo zcela zaplaveno. V USA by zmizelo celé pobřeží Atlantiku, což by odnesla Florida i Mexický záliv. Z kopců v San Francisku by se staly ostrovy a San Diego by bylo navždy ztraceno.

Latif proto vyzval státy ke snižování emisí, protože pařížská klimatická dohoda je pouze dohodou na papíře a země ji nemusí dodržovat. Řešení je podle něj v nahrazení fosilních paliv obnovitelnými a zelenými zdroji. "Teď musíme začít celosvětovou průmyslovou revoluci a rozšířit obnovitelné zdroje energie," varuje lidstvo.

Související

Země

Na oběžnou dráhu Země o víkendu poletí detektor záblesků gama záření

Na oběžnou dráhu o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Werner o detektoru informoval v tiskové zprávě.
Země

ESA podepsala kontrakt na úklid smetí z orbity, mise se účastní i Česko

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt v hodnotě 86 milionů eur (2,2 miliardy korun) na úklid vesmírného smetí. Dnes to ESA oznámila na tiskové konferenci. Dodala, že mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.

Více souvisejících

vesmír, Země Země Vědci antarktida

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

před 5 hodinami

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

před 6 hodinami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 7 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 11 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 12 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy