Země se rozpadá? Lidstvo už nemá čas, varují vědci po odtržení ledovce. Jak bude vypadat nová Země?

Zpráva o odtržení ledovce na Antarktidě z minulého týdne vyvolala nové debaty o klimatické budoucnosti naší planety. Vědci varují, že lidstvo už nemá čas a musí zahájit novou průmyslovou revoluci v obnovitelných zdrojích energie. Pokud se bude klima nadále tak rychle oteplovat, hrozí podle nich roztátí všech ledovců. A odborníci už teď ví, jak by vypadala planeta Země. Zmizela by velká města a stovky milionů lidí by se musely přestěhovat. Nemají ale kam.

Kra o rozloze 5 800 kilometrů čtverečních je největší kus ledu, jaký se za poslední roky od jižního světadílu odtrhl. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouze 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.

Kdyby se Země nadále oteplovala tímto tempem, hrozí, že by roztály všechny ledovce na světě. Hladina moří by se mohla zvednout až o 66 metrů, zatopit pobřeží, zničit města či pohltit celé země. Drastické změna by se odrazila i na vyhubení populace.

Vědci sice tvrdí, že by mohlo trvat asi 5000 let, než teplota stoupne natolik, že dokáže roztát všechen led na naší planetě, tento proces už ale podle nich pomalu začal.

Zprávy americké agentury EPA (Environmental Protection Agency) tvrdí, že za minulé století už teplota stoupla o půl stupně, což způsobilo vzestup hladin moří zhruba o 18 centimetrů. V Evropě by se města jako Londýn a Benátky zcela ztratily pod vodou, stejně jako Nizozemsko a většina Dánska.

Podle klimatického odborníka Mojiba Latifa by se sice černé scénáře měly odehrát až za několik tisíc let, lidstvo už ale podle něj nemá čas. "Na konci tohoto století by mohla hladina moře stoupnout až o jeden a půl metru. Pro Německo by to znamenalo extrémní změny počasí se silným deštěm, životu nebezpečné povodně a bouře," uvedl Latif pro německý deník Bild s tím, že se dostáváme do bodu, odkud není návratu.

Katastrofa by ale postihla i Asii. Byla by zcela zaplavena Čína a Bangladéš, čím by své domovy ztratilo 760 milionů lidí. Podobně by na tom bylo i pobřeží Indie. V Jižní Americe by vystoupila Amazonka z břehů, voda by pohltila Buenos Aires, ale i pobřeží Uruguaye a některé části Paraguaye. Jediné oblasti, které by odolaly, jsou hory, které se táhnou podél pobřeží Karibiku a přes střední Ameriku.

V Africe by byl zaplaven Egypt, Alexandrie či Káhira, ale tento kontinent nepostihnou povodně tak výrazně jako ty ostatní. Austrálie by zase pro změnu získala nové vnitrozemské moře, ale ztratí své pobřeží, kde dnes žijí čtyři pětiny jejích obyvatel.

Východní pobřeží Severní Ameriky, kde leží největší města USA, by bylo zcela zaplaveno. V USA by zmizelo celé pobřeží Atlantiku, což by odnesla Florida i Mexický záliv. Z kopců v San Francisku by se staly ostrovy a San Diego by bylo navždy ztraceno.

Latif proto vyzval státy ke snižování emisí, protože pařížská klimatická dohoda je pouze dohodou na papíře a země ji nemusí dodržovat. Řešení je podle něj v nahrazení fosilních paliv obnovitelnými a zelenými zdroji. "Teď musíme začít celosvětovou průmyslovou revoluci a rozšířit obnovitelné zdroje energie," varuje lidstvo.

Související

Země

Na oběžnou dráhu Země o víkendu poletí detektor záblesků gama záření

Na oběžnou dráhu o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Werner o detektoru informoval v tiskové zprávě.
Země

ESA podepsala kontrakt na úklid smetí z orbity, mise se účastní i Česko

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt v hodnotě 86 milionů eur (2,2 miliardy korun) na úklid vesmírného smetí. Dnes to ESA oznámila na tiskové konferenci. Dodala, že mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.

Více souvisejících

vesmír, Země Země Vědci antarktida

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy