Ježíš skutečně existoval? Vědci objasnili záhadu Turínského plátna, jsou na stopě novému objevu

Turínské plátno je jeden z nejzáhadnějších artefaktů současnosti. O relikvii se traduje, že do ní mělo být krátce po ukřižování zabaleno tělo Ježíše Krista poté, co Josef z Arimatie a Nikodém sundali z kříže.

Na lněném plátně je okem viditelný otisk mužské postavy 175 až 180 cm vysoké a staré zhruba 35 až 40 let s vousy a vlasy sahajícími po ramena. Díky tomu se lidé od roku 1578, kdy bylo plátno objeveno, domnívají, že jde o otisk těla Ježíše Krista.

Otisk plátna opravdu odpovídá lidskému tělo, až dosud si ale odborníci mysleli, že jde o jakýsi negativ, tedy první pokus o fotografii vůbec. Jediné, co se o něm podařilo vědcům zjistit, je jeho původ. A ten je skutečně obsáhlý.

Zkoumání DNA rostlin, ze kterých bylo plátno vyrobeno, ukázal na Střední Východ, Asii a Středomoří. Plátno bylo podle nedávných zjištění vyrobeno v Indii, odkud bylo převezeno do Středomoří. Kdy se tak stalo je ale nejasné, podle některých vědců zhruba ve 13. století, jiní tvrdí, že před několika tisíci lety.

S posledním objevem přišel italský výzkumník Elvio Carlino, který vycházel z dosud známých faktů. Analýzy totiž už dříve prokázaly, že člověk, jehož podoba se na plátno otiskla, zemřel pár hodin před zabalením do látky, a byl v ní uchován několik hodin. Tělo mělo vypnutý hrudník a další typické znaky pro ukřižování, odborníci ale také nalezli rány na zápěstích a stopy po stékající krvi. Nohy byly na chodidlech přibité hřebem a levá spočívala přes pravou.

Nikdo si však nebyl skutečně jistý, jestli jde o krev a o jak starou. Výzkumník Ústavu krystalografie z italského Bari Carlino ale zjistil, že látka obsahuje nanočástice, které jsou typické pro krev zraněného člověka. Tím vyvrátil myšlenku, že by plátno mohla být jen pouhá malba. 

Profesor Giulio Fanti z univerzity v Padově se domnívá, že tyto částice ukazují na neskutečné utrpení člověka, který byl do plátna po smrti zabalen. Částice podle něj měly zvláštní strukturu, velikost a rozložení. Uvedl to pro vědecký magazín PlosOne.

Krev podle vědců obsahuje vysoké hladiny látek nazývaných kreatinin a feritin, které se nacházejí u pacientů, kteří trpí silnými traumaty, například po mučení. "Přítomnost těchto biologických nanočástic zjištěna během našich experimentů poukazuje na násilnou smrt člověka zabaleného v Turínském plátně," uvedl Fanti.

Vědci tvrdí, že neexistuje možnost, jak by tyto stopy mohly být vytvořeny uměle. Vysvětlili také, proč nebyl dosud nikdo schopen učinit podobný objev. "Tato zjištění lze učinit pouze za pomocí nových a nedávno vyvinutých metod v oblasti elektronové mikroskopie," uvedl Carlino.

Čí krev je ale na plátně obtisknutá zatím nikdo s jistotou říci nedokáže. Mnozí nepochybují o tom, že jde o tělo Ježíše Krista, jehož existenci se vědci snaží prokázat už dlouhé roky. V roce 2010 například oznámili bulharští archeologové, že objevili ostatky, které mohou patřit muži, jenž pokřtil Ježíše - Janu Křtiteli. V kostele na černomořském ostrově Svatý Ivan u bulharského pobřeží nalezli badatelé kosterní pozůstatky, u nichž byl nápis se jménem a datem narození. Obojí odpovídá domněnce, že mohou patřit muži, který podle Bible pokřtil Ježíše.

Kardiolog Muhammad Hasan Masudul Nuri z Tahir Heart Institute se už v roce 2012 na stránkách The Review of Religions Ježíšovým ukřižováním zabýval z lékařského pohledu. Díky tomu vysvětluje, jak je možné, aby Ježíš ukřižování přežil. Lékař poukazuje na to, že před dvěma tisíci lety byla průměrná délka pobytu na kříži před smrtí asi tři dny. Ježíš na něm ale údajně strávil pouze šest hodin. Nuri také uvádí, že k ukřižování mělo dojít na Golgotě v pátek v poledne.

„Ježíš najednou hlasitě vydechl, sklonil hlavu a omdlel. Vojáci zlomili nohy dvěma zlodějům, ale ne Ježíši Kristovi, protože zaměnili jeho mdloby za smrt. Místo toho mu jeden z vojáků probodl hruď pěchotním kopí. S největší pravděpodobností zasáhl perikardiální dutinu, odkud vytekla krev a voda,“ vysvětluje.

Bible pak říká, že Ježíšovo tělo bylo předáno Josefovi z Arimatie - jednomu z Kristových učedníků - který je pochoval spolu se svým společníkem Nikodémem. To byl podle Nuriho zprávy uznávaný fyzik. Právě on měl poznat, že je Ježíš živý.

Podle Nuriho se Nikodém nepokusil hojit rány, přestože věděl, že Ježíš přežil, protože „odtok krve a vody byl dobrý pro dýchání a prospěšný při obnově života". To je podle něj dobře známá praxe u pacientů se srdeční tamponádou (krvácením do perikardiální dutiny).