Vodicí psy budeme vybírat podle toho, jak je mají matky rády

Není snadné stát se vodicím psem. Ne všechna štěňata mají předpoklady vyrůst ve psa, který se dokáže pohybovat v komplexním okolí, aniž by se zastavoval u každého hydrantu, očichával každého psa a naháněl každou kočku. Některá to prostě nedokážou.

Nový výzkum podporuje podezření, které mají cvičitelé vodících psů už poměrně delší dobu. Štěňata, kterým se jejich matky méně věnují, mají k tréninku lepší předpoklady a jsou při tréninku úspěšnější.

Slepecký pes musí fungovat jako tým se svým slepým pánem. Musí ho vést okolo veškerých překážek a poslouchat navigaci svého majitele. To kromě inteligence vyžaduje sebejistotu a schopnost adaptovat se do neznámých situací.

Tým amerických vědců zkoumal 98 mladých psů od štěněte do dospělosti. Sledovali je při výcviku slepeckého psa v chovném a výchovném programu v New Jersey. Přibližně 30 % štěňat tento výcvik nedokončí. Důvody bývá neschopnost řešit problémy, nedostatek výdrže či úzkost, pokud se setkají s něčím neznámým.

Tato selhání nejsou nijak levná. Trénink slepeckého psa stojí okolo 50 000 dolarů. V Austrálii se na placení podílí stát, v Americe si slepeckého psa mohou dovolit jen někteří. Ani v České republice je stát nehradí. I proto vědce zajímalo, jestli je možné předpovědět, který pes bude při výcviku úspěšný.

Mohlo by se tím předejít zbytečnému výcviku nevhodných psů. Vědci tedy museli sledovat 115 hodin videozáznamů, kde bylo zachyceno jednadvacet vrhů štěňat. Sledovali jejich interakce s matkami a dalšími štěňaty.

Pak se vrátili, když štěňata vyrostla do mladých psů. Tyto psy nechali splnit 11 úkolů a hodnotili jejich schopnosti řešení problémů a sebekontroly. Nakonec toto srovnali s tím, kteří psi ve dvou a půl letech výcvik dokončili. Z 98 psu výcvik dokončilo 66.

Úspěšní psi měli společnou další věc – pro většinu z nich nebyl čas u matky procházkou růžovou zahradou. Výzkumníci zjistili, že čím více času a lásky matka štěněti věnuje, tím pravděpodobněji štěně nedokáže svůj výcvik dokončit.

„Intenzivnější mateřská péče v raných stádiích života byla spojena se selháním v programu,“ uvedli vědci ve své práci. Štěňata, která se musela hodně snažit, aby se dostala k mléku, byla ve výcviku úspěšnější.

Vztahy naznačují, že matka hraje silnou roli ve vývoji kognitivních a sociálních schopností svého mláděte. Trocha stresu by očividně mohla štěňatům dát určitou výhodu nad ostatními. Je těžké být si jistý, co způsobuje genetika a co výchova.

Štěňata ve výzkumu pocházela z kvalitních chovů a osvědčených rodů německých ovčáků, labradorů a zlatých retrieverů. Nešlo tedy o nějaké náhodné mixy. Je tedy určitá jistota, že tyto výsledky ovlivnily zkušenosti štěňat a ne jejich geny.

Vzhledem ke složitosti výběru štěňat k výcviku slepeckého psa se nedá předpokládat, že jeden výzkum do tohoto systému nějak radikálně zasáhne a silně změní způsob, jakým probíhá trénink. Zatím vědci mohou jen ukázat na to, že i dítě potřebuje správnou rovnováhu něžností a pevné výchovy, aby vyrostlo ve vyrovnaného jedince.