Co lze najít na dně oceánů? Vesmírné lodě, prokleté smaragdy i legendární města

Zemi dominují oceány, které pokrývají 71 procent jejího povrchu. Co ale číhá pod vší tou vodou? Odborníci odhadují, že jsme zatím prozkoumali méně než pět procent našeho světa, což znamená, že nám zbývá 95 procent nezmapovaného prostoru hlubokých modrých moří. Jaké bohatství může být pohřbené pod mořskými vlnami? Ztracená Atlantida? Trosky majestátních potopených lodí? Přinejmenším bychom mohli čekat, že objevíme celou řadu zmizelých nákupních vozíků.

Bez ohledu na to, kolik záhad ještě čeká na své odhalení, průzkumy moří už vedly k objevu několika nečekaných pokladů, napsal list The Sun, který připravil přehled nejpodivnějších, nejúžasnějších a dokonce i nadpřirozených věcí nalezených na dně oceánů.

1. První počítač

Tento záhadný předmět objevili v minulém století potápěči lovící na mořském dně houby v troskách pradávné lodi u řeckého pobřeží. Takzvaný mechanismus z Antikythéry byl údajně sestaven ve druhém století našeho letopočtu a označení "první počítač" si vysloužil díky předpokladům, že byl využíván ke sledování pohybů planet.

2. Motory Apolla 11

V roce 2013 objevil nikdo menší, než šéf Amazonu Jeff Bezos, dva raketové motory F-1 z vesmírné lodi Apollo 11. Tyto části rakety, jež poprvé dopravila astronauty na Měsíc, ležely na dně oceánu od roku 1969.

3. "Nový Stonehenge" V Baltském moři

Poté, co ho zahlédla skupina švédských potápěčů, byl tento neidentifikovaný objekt objeven v roce 2012 na dně Baltského moře. Původ, funkci nebo smysl této kruhové anomálie se zatím nepodařilo zjistit. A zatímco někteří mu říkají "nové Stonehenge", jiní uvádějí, že by se mohlo jednat o předmět z jiné planety, protože připomíná hvězdnou loď Millennium Falcon z filmové ságy Star Wars.

4. Kleopatřino město Alexandrie

Kleopatřino město Alexandrie zůstávalo skryté 1600 let a experti se už téměř vzdávali nadějí, když se archeologům v roce 1988 konečně podařilo objevit části města. Aby chrámy a sfingy zůstaly zachované v původních pozicích, plánuje Egypt vybudovat první podmořské muzeum na světě.

5. Záhadný kruhový kámen

V roce 2003 vědci objevili kruhovou strukturu vážící téměř 60.000 tun v Galilejském moři. Tato čedičová struktura je dvakrát větší než Stonehenge, a nepodobá se ničemu jinému, co bylo kdy na Zemi objeveno. Funkce či doba, kdy tento objekt vznikl, nejsou známé, ale archeologové zvažují možnost, že by mohlo jít o dávné společné pohřebiště.

6. Zmizelé město Herakleion

Další z egyptských zázraků, město Herakleion známé také jako Thonis, zmizelo pod hladinou Středozemního moře před 1200 lety. Zhruba 46 metrů pod hladinou objevili archeologové v potopeném městě zlaté mince, pětimetrové sochy a zbytky 64 lodí. Zajímavé je, že ani po letech vykopávek a bádání se zatím vědcům nepodařilo zjistit, co potopení města způsobilo.

7. Prokleté smaragdy Jaye Mischoviche

Amatérský potápěč a lovec pokladů Jay Miscovich našel životní nález, když v Mexickém zálivu u pobřeží Floridy v roce 2010 narazil na smaragdy v hodnotě milionů dolarů. Neměl ovšem šanci využít více než 70 kilogramů kamenů k odchodu do důchodu a šťastný zbytek života.

Další roky strávil právními tahanicemi s jinými lovci pokladů, kteří tvrdili, že měli právo na všechny nálezy z vraku, odkud Miscovich smaragdy údajně vylovil. Bez možnosti prodat kameny, a s narůstajícími dluhy za soudní spor, spáchal Jay v roce 2013 sebevraždu. Odkud smaragdy pocházely, není dodnes známo.

8. Potopené indické město

Potopené město v indickém Kambajském zálivu bylo objeveno v roce 2002. Jeho stáří se odhaduje na ohromujících 9500 let. Mezi objevy, které tu vědce ohromily nejvíce, patřily i neporušené lidské ostatky.

9. Život existující navzdory podmínkám

V nejhlubších hloubkách oceánů v jednom z nejnehostinnějších životních prostředí na světě, identifikovali vědci živoucí mikroby. Stáří těchto neskutečných organismů se datuje do jurského období, tedy do doby, kdy se po Zemi stále ještě proháněli dinosauři. Tito mikrobi přežívají 86 milionů let, přestože mají sotva dostatek kyslíku a žádnou sladkou vodu.

10. Pavouci

Na pavouky můžete narazit nejen v koutech domácností, zahradních kůlnách, v lese nebo na louce. Tito osminozí tvorové se dokážou dokonce i potápět pod vodu. Pavouk vodouch stříbřitý dokáže naplnit podvodní sítě kyslíkem, a vytvořit si tak doslova vzduchový stan, kde může trávit dlouhé hodiny.

Související

Oceán, ilustrační foto

Nečekaná dohra extrémního počasí: Hrozí ničivé dopady na celoplanetární úrovni, varují vědci

Na první pohled mohou mohutné mořské vlny působit jako fascinující přírodní úkaz, který potěší romantiky i dobrodruhy. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivá pravda. Nejnovější vědecké studie odhalují, že jižní oceán – divoký pás vod obklopující Antarktidu – čelí dramatické proměně. Vlny tam nejen rostou na výšce, ale i nabývají síly a rychlosti, což má ničivé dopady na celoplanetární úrovni.
Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

Více souvisejících

Oceán počítače vesmírný program Apollo (NASA) města Stonehenge

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy