Operace století odložena? Po plánech na transplantaci hlavy se slehla zem

Italští lékaři v čele s chirurgem Sergiem Canaverem přezdívaným "Doktor Frankenstein" si před několika lety si začali pohrávat s myšlenkou na první transplantaci hlavy v historii. Tehdy jim ale chyběla jak podpora kolegů z řad lékařů, tak dobrovolník.

Lékařská obec totiž dlouho tvrdí, že výsledek operace je nejistý a chirurg na sebe chce pouze upoutat pozornost. Pacient podle odborníků nemá šanci operaci přežít. Canavero ale tvrdí opak, přesto měl problém sehnat tým, peníze i dobrovolníka. Vše se ale nakonec údajně podařilo.

Operaci se rozhodl podstoupit jedenatřicetiletý Rus Valery Spiridonov. Muž trpí vzácnou spinální svalovou atrofií typu Werdnig-Hoffmann, kvůli které se prakticky nemůže pohybovat a jeho zdravotní stav se rok od roku zhoršuje. Pacienti s touto chorobou se nedožívají vysokého věku a Spiridonov si uvědomuje, že nemoc ho nakonec zabije. Transplantaci proto bere jako příležitost, jak žít normální život v jiném těle.

Problémem jsou také peníze. Původní předpoklady počítaly s 7,5 milióny liber, tedy v přepočtu zhruba 283 miliónů korun. Rozpočet se ale navýšil a lékař proto postupně sháněl téměř 18 milionů dolarů, tedy 432 milionů korun. Sehnat sponzory na tak riskantní operaci přitom není nic lehkého, přesto se to podle posledních informací dařilo.

Doktor Frankenstein také poprvé prozradil podrobnosti o průběhu operace, kterou nazval "Nebe" (zkr. head anastomosis venture - pokusné spojení hlavy, pozn. red.). Nejprve chce hlavu pacienta zmrazit na teplotu -15 ° C, poté by ji oddělil od těla, stejně tak i hlavu dárce, u nějž nastala mozková smrt, a následně by zdravou hlavu připojil k tělu dárce. Během dvoudenní operace chce také zajistit propojení míchy, svalů a cév. Spiridonov by byl následně měsíc držen v umělém spánku, aby se zabránilo jeho pohybu a tělo se mohlo zregenerovat.

Vědci a lékaři se už desítky let pokoušejí o podobné zákroky u zvířat. Jejich počátek se datuje až do 70. let minulého století, u lidí ale veškeré pokusy o propojení míchy dosud selhávaly. Pokud se tato operace podaří, pacient by podle lékaře měl být po probuzení schopen pohybu a dokonce i mluvit svým hlasem. Pokud ale operace selže, Spiridonov ji s největší pravděpodobností nepřežije.

Canavero však věří v opak a jeho tým čínských lékařů oddělil před několika měsíci míchy 15 myší. U devíti hlodavců se je pak pokoušel znovu připojit. Zbylých šest zvířat použil jako testovací subjekty.

Tým použil k opravě míchy polyethylenglykol, který se nachází v léčivých přípravcích, ale který je používán také třeba v průmyslové výrobě, zatímco se pokoušel minimalizovat ztrátu krve.

Všechny myši, až na jednu výjimku, žily i neuvěřitelných 30 dní po experimentu, uvádí se ve zprávě, kterou zveřejnil magazín Neuroscience CNS a Therapeutics. Myši podle vědců dokonce znovu chodily a získaly základní motorické funkce. Dva hlodavci se pak podle nich vrátili „do úplně normálního stavu“.

To bylo ale naposledy, kdy o sobě dal lékař vědět. Unikátní a velmi riskantní operace měla stanovené datum na prosinec letošního roku. Canavero se navíc domníval, že lidstvo má pro tuto operaci všechny potřebné technologie, nyní je ale ticho po pěšině. Žádné nové informace se už několik týdnů neobjevily a média, která by z podstaty věci měla o jedné z největších lékařských událostí informovat, mlčí. Není totiž o čem psát. 

Nelze vyloučit, že přípravy na operaci v tichosti probíhají. Vzhledem k problémům s financováním se ale předpokládalo, že lékařský tým bude rád za co největší medializaci celé operace. Nyní ale není vůbec jasné, zda k ní letos dojde.