
Nejrozlehlejší náboženská stavba na světě Angkor Vat okouzluje své návštěvníky již řadu staletí. Jak tato záhadná památka vlastně vznikla? Kdo a proč se rozhodl uprostřed džungle postavit město o rozloze Berlína?
Portugalský mnich António da Madelena se stal jedním z prvních evropských návštěvníků chrámového komplexu Angkor Vat. Tato rozlehlá hinduisticko-buddhistická svatyně z 12. století se nachází na území severní Kambodži. Madelena se v roce 1589 svěřil se svými zážitky historikovi Diogovi do Coutovi: „Tak výjimečnou stavbu nelze popsat perem, protože se nepodobá žádné jiné budově na světě. Má věže, výzdobu a všechny propracované detaily, které mohou člověka jen napadnout.“
V době, kdy Madelena Angkor Vat navštívil, již mocná Khmerská říše, jež chrám postavila, neexistovala. Ještě staletí po jejím pádu byli evropští cestovatelé zmateni tím, co viděli. Jeden z nich, mladý francouzský přírodovědec Henri Mouhout, po sobě zanechal písemná svědectví, která do Kambodži nalákala vlnu archeologů. „Je to víc než všechno, co nám zůstalo po Řecích a Římanech. Smutný kontrast představuje barbarství, do něhož je nynější [kambodžský] národ ponořen,“ napsal podle článku Jonathana Glanceyho pro bbc.com Mouhout.
Pro Mouhouta bylo nepochopitelné, jak mohli „barbarští“ Khmerové postavit Angkor Vat a ostatní chrámy, jež zabírají plochu okolo 2 km2. Khmerové ho ale vybudovali v době největšího rozkvětu své kdysi mocné říše, která vznikla v roce 802 n. l. a zanikla asi o šest staletí později. Nepřátelské thajské království Ayutthaya v 15. století vyplenilo Angkor Vat a hlavní sídlo khmerského království se následně přesunulo do Phnompenhu, současného politického a hospodářského centra Kambodži.
O památce víme více díky technologiím NASA
Díky leteckému snímkování provedenému roku 2007 Damianem Evansem a Jeanem-Baptistem Chevancem víme, že Angkor Vat představoval centrum rozlehlého města o velikosti Berlína. Během panování Džajavarmana VII. to bylo mocné srdce obrovské říše. Evans, výzkumník ze sydneyské univerzity, a Chevance, archeolog z pařížské École française d'Extrême-Orient, v roce 2012 objevili „ztracené město“ Mahendraparvata na náhorní plošině Phnom Kulen.
Mahendraparvatu, 25 km vzdálenou od chrámového komplexu, dlouhá staletí ukrýval porost a nánosy zeminy. Jen díky technologii LIDAR, přístroji využívaném NASA k detekci objektů a měření vzdálenosti, se tuto památku podařilo odhalit. Jestliže lze odhalení Mahendraparvaty považovat za pozoruhodné, další výzkum z Angkor Vatu přináší neuvěřitelné informace.
Z chrámu obehnaného vodním příkopem, přes věže s lotosovými květy, nádvoří, galerie a vlysy bojovníků, démonů, králů a nymf se Angkor Vat roztahuje na kilometry daleko. Podle chrámových nápisů na něm pracovalo 300 000 dělníků a 6000 slonů.
Starobylé město s problémy těch současných
Angkor Vat bylo pravděpodobně první město s nízkou hustotou zalidnění, což je fenomén obvykle spojovaný s železničním spojením, automobilismem a rozšiřováním předměstí. Rozsáhlou městskou aglomeraci propojovala síť kanálů, nádrží, přehrad a silnic. Obrovský a složitý zavlažovací systém zdokumentovaný Evansem a Chevancem napájel vodou rýžová pole, jež poskytovala obyvatelům města potravu.
Nakonec to nebyla jen vojenská invaze, co zapříčinilo pád Khmerské říše a Angkor Vatu, ale i imperiální ambice jeho vládců. Příliš rychle rostoucí populace města způsobila neudržitelné odlesňování, snižování kvality orné půdy a zátěž pro závlahový systém, který vyžadoval obrovské množství pracovní síly ke své údržbě.
Památku dnes ohrožují miliony turistů, jež chrám každoročně navštíví. Nedaleké bývalé francouzské koloniální město Siem Reap jim nabízí širokou škálu služeb včetně klimatizovaných hotelů, bazénů a lázní. Takové využití vody ovšem ohrožuje systém kanálů v celé oblasti a poškozuje základové kameny Angkor Vatu z 12. století.
Na záchraně se podílí i Češi
Podle českého cestovatelského blogu spiritballer.blogspot.cz se na obnově památky podílela i Česká republika. Restaurátorské práce pod českým vedením probíhaly v letech 2007-2010 na královské svatyni Phimeanakas.
V textu věnovaném návštěvě Angkor Vatu se na témže blogu dále uvádí: „Všechny dochované stavby prý sloužily pouze k modlení a náboženským účelům (byly zde třeba knihovny). Lidé bydleli v okolí, v době největšího rozkvětu jich tu prý [podle taxikáře] žilo kolem 3 milionů. To by z tohoto místa činilo nejspíš největší město na světě té doby…“
„Vzhledem k tomu, že se laserová technologie k detekci objektů stává dostupnější, archeologům se možná podaří nalákat některé z milionů turistů mířících na Angkor Vat jinam do Kambodži či do jihovýchodní Asie. I pokud se to podaří, Angkor bude nadále přitahovat davy lidí svým nejrozsáhlejším chrámem na světě, jenž zůstává záhadný a velkolepý,“ myslí si Jonathan Glancey.
Související

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek
historie , Kambodža , Angkor Vat
Aktuálně se děje
před 26 minutami

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 0:0 po první třetině. Gól domácích neplatil
před 31 minutami

Požár domu v Jablonci nad Jizerou způsobil mnohamilionovou škodu
před 1 hodinou

Letoun z Istanbulu musel opakovat přistání v Praze. Drama popsala cestující
před 1 hodinou

Setrvalý stav. Meteorologové prozradili, kdy by se mohlo změnit počasí
před 2 hodinami

Pavel poslal telegram do Vatikánu. Lva XIV. zve na návštěvu Česka
před 3 hodinami

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení
před 3 hodinami

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou bude příští týden v Rudolfinu
před 3 hodinami

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen
před 5 hodinami

USA a Čína uzavřely příměří v obchodní válce: Co to znamená pro svět?
před 5 hodinami

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí
před 5 hodinami

Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
před 6 hodinami

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?
před 7 hodinami

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
před 8 hodinami

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
před 8 hodinami

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
před 9 hodinami

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
před 10 hodinami

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
před 11 hodinami

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
před 11 hodinami

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
před 12 hodinami
Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?
Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.
Zdroj: Libor Novák