
Nejrozlehlejší náboženská stavba na světě Angkor Vat okouzluje své návštěvníky již řadu staletí. Jak tato záhadná památka vlastně vznikla? Kdo a proč se rozhodl uprostřed džungle postavit město o rozloze Berlína?
Portugalský mnich António da Madelena se stal jedním z prvních evropských návštěvníků chrámového komplexu Angkor Vat. Tato rozlehlá hinduisticko-buddhistická svatyně z 12. století se nachází na území severní Kambodži. Madelena se v roce 1589 svěřil se svými zážitky historikovi Diogovi do Coutovi: „Tak výjimečnou stavbu nelze popsat perem, protože se nepodobá žádné jiné budově na světě. Má věže, výzdobu a všechny propracované detaily, které mohou člověka jen napadnout.“
V době, kdy Madelena Angkor Vat navštívil, již mocná Khmerská říše, jež chrám postavila, neexistovala. Ještě staletí po jejím pádu byli evropští cestovatelé zmateni tím, co viděli. Jeden z nich, mladý francouzský přírodovědec Henri Mouhout, po sobě zanechal písemná svědectví, která do Kambodži nalákala vlnu archeologů. „Je to víc než všechno, co nám zůstalo po Řecích a Římanech. Smutný kontrast představuje barbarství, do něhož je nynější [kambodžský] národ ponořen,“ napsal podle článku Jonathana Glanceyho pro bbc.com Mouhout.
Pro Mouhouta bylo nepochopitelné, jak mohli „barbarští“ Khmerové postavit Angkor Vat a ostatní chrámy, jež zabírají plochu okolo 2 km2. Khmerové ho ale vybudovali v době největšího rozkvětu své kdysi mocné říše, která vznikla v roce 802 n. l. a zanikla asi o šest staletí později. Nepřátelské thajské království Ayutthaya v 15. století vyplenilo Angkor Vat a hlavní sídlo khmerského království se následně přesunulo do Phnompenhu, současného politického a hospodářského centra Kambodži.
O památce víme více díky technologiím NASA
Díky leteckému snímkování provedenému roku 2007 Damianem Evansem a Jeanem-Baptistem Chevancem víme, že Angkor Vat představoval centrum rozlehlého města o velikosti Berlína. Během panování Džajavarmana VII. to bylo mocné srdce obrovské říše. Evans, výzkumník ze sydneyské univerzity, a Chevance, archeolog z pařížské École française d'Extrême-Orient, v roce 2012 objevili „ztracené město“ Mahendraparvata na náhorní plošině Phnom Kulen.
Mahendraparvatu, 25 km vzdálenou od chrámového komplexu, dlouhá staletí ukrýval porost a nánosy zeminy. Jen díky technologii LIDAR, přístroji využívaném NASA k detekci objektů a měření vzdálenosti, se tuto památku podařilo odhalit. Jestliže lze odhalení Mahendraparvaty považovat za pozoruhodné, další výzkum z Angkor Vatu přináší neuvěřitelné informace.
Z chrámu obehnaného vodním příkopem, přes věže s lotosovými květy, nádvoří, galerie a vlysy bojovníků, démonů, králů a nymf se Angkor Vat roztahuje na kilometry daleko. Podle chrámových nápisů na něm pracovalo 300 000 dělníků a 6000 slonů.
Starobylé město s problémy těch současných
Angkor Vat bylo pravděpodobně první město s nízkou hustotou zalidnění, což je fenomén obvykle spojovaný s železničním spojením, automobilismem a rozšiřováním předměstí. Rozsáhlou městskou aglomeraci propojovala síť kanálů, nádrží, přehrad a silnic. Obrovský a složitý zavlažovací systém zdokumentovaný Evansem a Chevancem napájel vodou rýžová pole, jež poskytovala obyvatelům města potravu.
Nakonec to nebyla jen vojenská invaze, co zapříčinilo pád Khmerské říše a Angkor Vatu, ale i imperiální ambice jeho vládců. Příliš rychle rostoucí populace města způsobila neudržitelné odlesňování, snižování kvality orné půdy a zátěž pro závlahový systém, který vyžadoval obrovské množství pracovní síly ke své údržbě.
Památku dnes ohrožují miliony turistů, jež chrám každoročně navštíví. Nedaleké bývalé francouzské koloniální město Siem Reap jim nabízí širokou škálu služeb včetně klimatizovaných hotelů, bazénů a lázní. Takové využití vody ovšem ohrožuje systém kanálů v celé oblasti a poškozuje základové kameny Angkor Vatu z 12. století.
Na záchraně se podílí i Češi
Podle českého cestovatelského blogu spiritballer.blogspot.cz se na obnově památky podílela i Česká republika. Restaurátorské práce pod českým vedením probíhaly v letech 2007-2010 na královské svatyni Phimeanakas.
V textu věnovaném návštěvě Angkor Vatu se na témže blogu dále uvádí: „Všechny dochované stavby prý sloužily pouze k modlení a náboženským účelům (byly zde třeba knihovny). Lidé bydleli v okolí, v době největšího rozkvětu jich tu prý [podle taxikáře] žilo kolem 3 milionů. To by z tohoto místa činilo nejspíš největší město na světě té doby…“
„Vzhledem k tomu, že se laserová technologie k detekci objektů stává dostupnější, archeologům se možná podaří nalákat některé z milionů turistů mířících na Angkor Vat jinam do Kambodži či do jihovýchodní Asie. I pokud se to podaří, Angkor bude nadále přitahovat davy lidí svým nejrozsáhlejším chrámem na světě, jenž zůstává záhadný a velkolepý,“ myslí si Jonathan Glancey.
Související

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
historie , Kambodža , Angkor Vat
Aktuálně se děje
před 17 minutami

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny
před 25 minutami

Ukrajina důrazně varuje EU: Dodržte slovo. Vaše kroky pro nás budou devastační
před 1 hodinou

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert
před 1 hodinou

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty
před 3 hodinami

Počasí v příštím týdnu bude stabilní, vyplývá z předpovědi
Aktualizováno včera

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde
včera

Pád cen pohonných hmot se zastavil. Teď zdraží, ekonom ale očekává další obrat
včera

Nová vlna podvodů na WhatsAppu zaměstnává policisty. Lidé přicházejí i o miliony
včera

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů
včera

Paradoxní květnové počasí. Meteorologové poukázali na zajímavou věc
včera

Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
včera

Policie vyšetřuje smrt chlapce v Táboře. Reagovala na spekulace
včera

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show
včera

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné
včera

Vědci zjistili, jak ryby bojují se změnami počasí. Doslova mění svá těla
včera

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor
včera

Putin nechce ukončit válku, protože věří, že vítězí, řekl lídrům Trump. Zvažuje, že zapojí papeže
včera

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná
včera

Švédové se ve čtvrtfinále proti Čechům vytasí s posilou s NHL Nylanderem
včera
Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa
Polsko za necelé dva týdny čeká klíčové druhé kolo prezidentských voleb. Politolog Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy pro EuroZprávy.cz upozornil na zásadní rozdíly mezi kandidáty. zatímco Rafał Trzaskowski je proevropský a podporuje Ukrajinu, Piotr Nawrocki má blízko k ruským narativům. Jeho vítězství by podle Klípy posílilo proruskou propagandu a zkomplikovalo vládní agendu.
Zdroj: Jakub Jurek