Čínská zeď není jediná. Největší náboženskou stavbu světa viditelnou z vesmíru stavěly statisíce lidí

Nejrozlehlejší náboženská stavba na světě Angkor Vat okouzluje své návštěvníky již řadu staletí. Jak tato záhadná památka vlastně vznikla? Kdo a proč se rozhodl uprostřed džungle postavit město o rozloze Berlína?

Portugalský mnich António da Madelena se stal jedním z prvních evropských návštěvníků chrámového komplexu Angkor Vat. Tato rozlehlá hinduisticko-buddhistická svatyně z 12. století se nachází na území severní Kambodži. Madelena se v roce 1589 svěřil se svými zážitky historikovi Diogovi do Coutovi: „Tak výjimečnou stavbu nelze popsat perem, protože se nepodobá žádné jiné budově na světě. Má věže, výzdobu a všechny propracované detaily, které mohou člověka jen napadnout.“

V době, kdy Madelena Angkor Vat navštívil, již mocná Khmerská říše, jež chrám postavila, neexistovala. Ještě staletí po jejím pádu byli evropští cestovatelé zmateni tím, co viděli. Jeden z nich, mladý francouzský přírodovědec Henri Mouhout, po sobě zanechal písemná svědectví, která do Kambodži nalákala vlnu archeologů. „Je to víc než všechno, co nám zůstalo po Řecích a Římanech. Smutný kontrast představuje barbarství, do něhož je nynější [kambodžský] národ ponořen,“ napsal podle článku Jonathana Glanceyho pro bbc.com Mouhout.   

Pro Mouhouta bylo nepochopitelné, jak mohli „barbarští“ Khmerové postavit Angkor Vat a ostatní chrámy, jež zabírají plochu okolo 2 km2. Khmerové ho ale vybudovali v době největšího rozkvětu své kdysi mocné říše, která vznikla v roce 802 n. l. a zanikla asi o šest staletí později. Nepřátelské thajské království Ayutthaya v 15. století vyplenilo Angkor Vat a hlavní sídlo khmerského království se následně přesunulo do Phnompenhu, současného politického a hospodářského centra Kambodži. 

O památce víme více díky technologiím NASA

Díky leteckému snímkování provedenému roku 2007 Damianem Evansem a Jeanem-Baptistem Chevancem víme, že Angkor Vat představoval centrum rozlehlého města o velikosti Berlína. Během panování Džajavarmana VII. to bylo mocné srdce obrovské říše. Evans, výzkumník ze sydneyské univerzity, a Chevance, archeolog z pařížské École française d'Extrême-Orient, v roce 2012 objevili „ztracené město“ Mahendraparvata na náhorní plošině Phnom Kulen.

Mahendraparvatu, 25 km vzdálenou od chrámového komplexu, dlouhá staletí ukrýval porost a nánosy zeminy. Jen díky technologii LIDAR, přístroji využívaném NASA k detekci objektů a měření vzdálenosti, se tuto památku podařilo odhalit. Jestliže lze odhalení Mahendraparvaty považovat za pozoruhodné, další výzkum z Angkor Vatu přináší neuvěřitelné informace. 

Z chrámu obehnaného vodním příkopem, přes věže s lotosovými květy, nádvoří, galerie a vlysy bojovníků, démonů, králů a nymf se Angkor Vat roztahuje na kilometry daleko. Podle chrámových nápisů na něm pracovalo 300 000 dělníků a 6000 slonů.    

Starobylé město s problémy těch současných 

Angkor Vat bylo pravděpodobně první město s nízkou hustotou zalidnění, což je fenomén obvykle spojovaný s železničním spojením, automobilismem a rozšiřováním předměstí. Rozsáhlou městskou aglomeraci propojovala síť kanálů, nádrží, přehrad a silnic. Obrovský a složitý zavlažovací systém zdokumentovaný Evansem a Chevancem napájel vodou rýžová pole, jež poskytovala obyvatelům města potravu.

Nakonec to nebyla jen vojenská invaze, co zapříčinilo pád Khmerské říše a Angkor Vatu, ale i imperiální ambice jeho vládců. Příliš rychle rostoucí populace města způsobila neudržitelné odlesňování, snižování kvality orné půdy a zátěž pro závlahový systém, který vyžadoval obrovské množství pracovní síly ke své údržbě.  

Památku dnes ohrožují miliony turistů, jež chrám každoročně navštíví. Nedaleké bývalé francouzské koloniální město Siem Reap jim nabízí širokou škálu služeb včetně klimatizovaných hotelů, bazénů a lázní. Takové využití vody ovšem ohrožuje systém kanálů v celé oblasti a poškozuje základové kameny Angkor Vatu z 12. století.    

Na záchraně se podílí i Češi 

Podle českého cestovatelského blogu spiritballer.blogspot.cz se na obnově památky podílela i Česká republika. Restaurátorské práce pod českým vedením probíhaly v letech 2007-2010 na královské svatyni Phimeanakas.

V textu věnovaném návštěvě Angkor Vatu se na témže blogu dále uvádí: „Všechny dochované stavby prý sloužily pouze k modlení a náboženským účelům (byly zde třeba knihovny). Lidé bydleli v okolí, v době největšího rozkvětu jich tu prý [podle taxikáře] žilo kolem 3 milionů. To by z tohoto místa činilo nejspíš největší město na světě té doby…“ 

„Vzhledem k tomu, že se laserová technologie k detekci objektů stává dostupnější, archeologům se možná podaří nalákat některé z milionů turistů mířících na Angkor Vat jinam do Kambodži či do jihovýchodní Asie. I pokud se to podaří, Angkor bude nadále přitahovat davy lidí svým nejrozsáhlejším chrámem na světě, jenž zůstává záhadný a velkolepý,“ myslí si Jonathan Glancey.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

historie Kambodža Angkor Vat

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 25 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

před 1 hodinou

Harvardova univerzita

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty

V mimořádně ostrém kroku rozhodla administrativa prezidenta Donalda Trumpa o odebrání oprávnění Harvardově univerzitě přijímat a udržovat zahraniční studenty. Podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) musí současní zahraniční studenti Harvard opustit nebo riskovat ztrátu svého právního statusu. Opatření, které může ovlivnit více než čtvrtinu celé studentské populace univerzity, vyvolalo rozsáhlou paniku i rozhořčení ve vědecké komunitě.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde

Tradiční „Den D“ hokejového mistrovství světa, tedy čtvrtfinále, je tady. Čeští hokejisté se ve čtvrtek večer utkávají se Švédy. A oba týmy hlásí nová jména ve svých sestavách. Pouhý den po příletu se na ledě ve Stockholmu ukáže útočník David Kämpf, tolik vytoužený centr k Martinu Nečasovi. Z Toronta však nepřiletěl jen on. Zbrojili totiž i Švédové, které taktéž z Toronta posílil William Nylander. Navzdory tomu, že na dopoledním rozbruslení chyběl útočník Daniel Voženílek, je i on nakonec na ledě. Českou branku pak opět hájí Karel Vejmelka. Povede se Čechům po roce postoupit do bojů o medaile? To sledujte třetinu po třetině na Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

George Wendt

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů

Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 76 let zemřel americký herec a komik George Wendt, který získal celkem šest nominací na televizní cenu Emmy za roli Norma Petersona v populárním seriálu Na zdraví. 

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show

V sídle americké moci, které bývalo synonymem pro vážnou diplomacii, nyní prezident Donald Trump proměnil jednání se zahraničními lídry v teatrální přestavení, jež připomíná reality show. Nejnovější „obětí“ této nové formy mezinárodní politiky se stal jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, kterého Trump během schůzky v Oválné pracovně veřejně obvinil z údajného „genocidního“ zacházení s bílými farmáři.

včera

Thajsko

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné

Thajský vzdělávací systém prošel změnou, když byla po 50 letech zrušena přísná pravidla týkající se účesů studentů. Tato pravidla, zavedená už v 70. letech minulého století, nařizovala chlapcům nosit krátké sestřihy a zakazovala jim vousy, zatímco dívky nesměly mít vlasy delší než po uši a bylo jim zakázáno nosit make-up. Cílem těchto nařízení bylo podporovat disciplínu a poslušnost, což přesně odráželo myšlenku nejen thajského vzdělávacího systému ale i většinové společnosti.

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor

Podle nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo od začátku roku v Pásmu Gazy ošetřeno více než 9 000 dětí trpících podvýživou. Odborníci na potravinovou bezpečnost zároveň varují, že pokud Izrael neukončí svou vojenskou kampaň a zcela nezruší blokádu území, region se může zcela propadnout do hladomoru. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden oznámila, že obyvatelé Gazy už nyní hladovějí.

včera

včera

Donald Trump v Rijádu

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná

Po návratu z čtyřdenní návštěvy Perského zálivu, se prezident Spojených států Donald Trump pochlubil světu, že pro Ameriku zajistil investiční dohody v hodnotě přesahující 2 biliony dolarů. Při tradičně okázalém vystupování hovořil o historickém úspěchu a tvrdil, že „nikdy nic takového nebylo“. Při své cestě navštívil tři klíčové hráče v regionu: Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Celý výlet se odehrával v duchu pompézního ceremoniálu, královských přivítání, přehlídek, jezdeckých jednotek a technologických vizí. Ale jaká je skutečnost za těmito ohromujícími čísly?

včera

včera

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa

Polsko za necelé dva týdny čeká klíčové druhé kolo prezidentských voleb. Politolog Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy pro EuroZprávy.cz upozornil na zásadní rozdíly mezi kandidáty. zatímco Rafał Trzaskowski je proevropský a podporuje Ukrajinu, Piotr Nawrocki má blízko k ruským narativům. Jeho vítězství by podle Klípy posílilo proruskou propagandu a zkomplikovalo vládní agendu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy