Ateisté jsou milejší než křesťané. Ale není to tak jednoduché

Ateisté se ke křesťanům chovají mileji, než se křesťané chovají k ateistům. Tvrdí to nová studie, která analyzovala vztahy mezi těmito skupinami. Ale prý to neznamená, že jsou lepší. Jak to?

Výzkumníci z Ohio University chtěli zkoumat skupinové předsudky a tendenci skupin chovat se příjemněji ke členům vlastní skupiny. Někdy se pak lidé ze skupiny chovají jinak ve skupině a jinak vůči lidem, kteří do skupiny nepatří.

„Často vidíme, že negativní stereotypy o určité skupině mohou přimět členy této skupiny, aby se chovali ve stylu, který tyto stereotypy popírá. Něco jako když se američtí imigranti snaží ukázat svoji americkou identitu, když je ohrožena,“ uvedla Colleen Cowgill pro Psypost. Tato myšlenka ji vedle k hypotéze, že se ateisté ke křesťanům chovají jinak, než se křesťané chovají k ateistům.

Studie byla rozdělena na tři části. V první bylo užito 297 účastníků. 150 z nich byli křesťané, 147 ateisté. Tito účastníci dostali za úkol zahrát si hru, v níž má jeden hráč dát druhému určité množství peněz. Říká se tomu „Diktátorská hra“ a má ukázat ekonomické smýšlení člověka.

Diktátorská hra má za úkol ukázat, jak moc se lidé zajímají jen o sebe. Všeobecný předpoklad je, že většina lidí se rozhodne svému protějšku nedat peníze, protože tato akce nemá ani pozitivní ani negativní následky.

Výzkumníci hru pro svoje účely upravili tak, že hráčům řekli, že se bude této hry hrát několik kol a druhý hráč je bude hodnotit. Toto hodnocení pak mají vidět i ostatní lidé. Pak ještě řekli, že druhý hráč ví, že proti němu sedí křesťan nebo ateista.

Kromě toho jim bylo řečeno, že jsou spárováni s ateistou nebo křesťanem. Každý z nich měl rozdělit peníze, které na hru dostal, mezi sebe a partnera. Ve skutečnosti se s partnerem nikdy nesetkali a ve své podstatě byl fiktivní, což také věděli.

Druhé části se účastnilo 233 odlišných účastníků, z nichž bylo 151 křesťanů a 82 ateistů. Test byl téměř stejný, ovšem tato skupina nevěděla, že proti nim nehraje člověk a museli vyplnit dotazník, který hodnotil moralitu jejich partnera

Tyto dvě části zjistily, že křesťané dávali více peněz křesťanům než ateistům. Ateisté však dávali stejné množství křesťanům i ateistům, bez ohledu na jejich vyznání.

Třetí část studie obsahovala 524 účastníků, z nichž bylo 384 křesťanů. Ta ukázala, že tato štědrost ateistů není motivovaná pouze čistým altruismem. Tito účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Jedné skupině řekli, že o jejich přesvědčení lidé budou informováni. Oproti tomu druhá si myslela, že se jejich přesvědčení nedozví.

Když ateisté mysleli, že se o nich křesťané jejich vyznání nedozví, dávali více peněz ateistům než křesťanům. Chovali se tedy stejně jako křesťané, projevovali stejné předsudky. „Naše výsledky ukazují, že ateisté se bojí názorů ostatních skupin. Nechtějí být vnímání jako nemorální, protože nevěří v Boha. Proto se jejich strachy alespoň částečně projevují v jejich chování vůči křesťanům v těchto hrách,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Tyto dvě skupiny výzkumníky zajímají dlouhodobě. Ain Simpson a Kimberly Rios vloni publikovaly studii, v níž zjistily, že si tyto dvě skupiny vzájemně nerozumí. A ateisté se o křesťanech vyjadřují neslušněji, než je tomu naopak.

„Myslím si, že si ateisté jsou velmi vědomí negativních stereotypů, které o nich panují, takže lze zaznamenat jiné chování vůči křesťanům a v porovnání s křesťany,“ uvedla Cowgill. „Tyto výzkumy ukazují, že stereotypy mají následky, o kterých jsme dodnes netušili.“

Související

Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda Náboženství křesťanství ateismus

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy