Ateisté jsou milejší než křesťané. Ale není to tak jednoduché

Výzkumníci z Ohio University chtěli zkoumat skupinové předsudky a tendenci skupin chovat se příjemněji ke členům vlastní skupiny. Někdy se pak lidé ze skupiny chovají jinak ve skupině a jinak vůči lidem, kteří do skupiny nepatří.

„Často vidíme, že negativní stereotypy o určité skupině mohou přimět členy této skupiny, aby se chovali ve stylu, který tyto stereotypy popírá. Něco jako když se američtí imigranti snaží ukázat svoji americkou identitu, když je ohrožena,“ uvedla Colleen Cowgill pro Psypost. Tato myšlenka ji vedle k hypotéze, že se ateisté ke křesťanům chovají jinak, než se křesťané chovají k ateistům.

Studie byla rozdělena na tři části. V první bylo užito 297 účastníků. 150 z nich byli křesťané, 147 ateisté. Tito účastníci dostali za úkol zahrát si hru, v níž má jeden hráč dát druhému určité množství peněz. Říká se tomu „Diktátorská hra“ a má ukázat ekonomické smýšlení člověka.

Diktátorská hra má za úkol ukázat, jak moc se lidé zajímají jen o sebe. Všeobecný předpoklad je, že většina lidí se rozhodne svému protějšku nedat peníze, protože tato akce nemá ani pozitivní ani negativní následky.

Výzkumníci hru pro svoje účely upravili tak, že hráčům řekli, že se bude této hry hrát několik kol a druhý hráč je bude hodnotit. Toto hodnocení pak mají vidět i ostatní lidé. Pak ještě řekli, že druhý hráč ví, že proti němu sedí křesťan nebo ateista.

Kromě toho jim bylo řečeno, že jsou spárováni s ateistou nebo křesťanem. Každý z nich měl rozdělit peníze, které na hru dostal, mezi sebe a partnera. Ve skutečnosti se s partnerem nikdy nesetkali a ve své podstatě byl fiktivní, což také věděli.

Druhé části se účastnilo 233 odlišných účastníků, z nichž bylo 151 křesťanů a 82 ateistů. Test byl téměř stejný, ovšem tato skupina nevěděla, že proti nim nehraje člověk a museli vyplnit dotazník, který hodnotil moralitu jejich partnera

Tyto dvě části zjistily, že křesťané dávali více peněz křesťanům než ateistům. Ateisté však dávali stejné množství křesťanům i ateistům, bez ohledu na jejich vyznání.

Třetí část studie obsahovala 524 účastníků, z nichž bylo 384 křesťanů. Ta ukázala, že tato štědrost ateistů není motivovaná pouze čistým altruismem. Tito účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Jedné skupině řekli, že o jejich přesvědčení lidé budou informováni. Oproti tomu druhá si myslela, že se jejich přesvědčení nedozví.

Když ateisté mysleli, že se o nich křesťané jejich vyznání nedozví, dávali více peněz ateistům než křesťanům. Chovali se tedy stejně jako křesťané, projevovali stejné předsudky. „Naše výsledky ukazují, že ateisté se bojí názorů ostatních skupin. Nechtějí být vnímání jako nemorální, protože nevěří v Boha. Proto se jejich strachy alespoň částečně projevují v jejich chování vůči křesťanům v těchto hrách,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.

Tyto dvě skupiny výzkumníky zajímají dlouhodobě. Ain Simpson a Kimberly Rios vloni publikovaly studii, v níž zjistily, že si tyto dvě skupiny vzájemně nerozumí. A ateisté se o křesťanech vyjadřují neslušněji, než je tomu naopak.

„Myslím si, že si ateisté jsou velmi vědomí negativních stereotypů, které o nich panují, takže lze zaznamenat jiné chování vůči křesťanům a v porovnání s křesťany,“ uvedla Cowgill. „Tyto výzkumy ukazují, že stereotypy mají následky, o kterých jsme dodnes netušili.“