V Arktidě žije na 30 druhů kříženců

Již v minulosti se v polárních oblastech objevila zvířata, která byla považována za křížence. Například v roce 2006 ulovil Kanaďan Jim Martell na Banksově ostrově hybrida ledního medvěda a grizzlyho. Vědci se však domnívali, že šlo o výjimečný případ. Ovšem letos v dubnu eskymák zastřelil dalšího hybrida těchto dvou medvědů. A v roce 2009 byl v Beringově úžině viděn kříženec velryby grónské a velryby černé.

Tato pozorování však přestávají být výjimkami. Oproti minulosti se totiž otepluje klima a kvůli čím dál teplejším létům se mnohá zvířata přesouvají více na sever. A tak se třeba grizzly, který obývá Aljašku, dostává až do kanadské Arktidy. A velryba černá častěji než dříve zavítává ke břehům Grónska.

Křížení může způsobit vyhynutí druhů

Medvědi a kytovci nejsou jedinými druhy, u nichž byla zjištěna hybridizace. Kříženci byli objeveni i mezi tuleněm kroužkovým a pacifickým, tuleněm grónským a čepcolem hřebenatým či mezi sviňuchou obecnou a běloploutvou nebo mezi narvalem jednorohým a běluhou severní. U všech zmíněných platí, že jeden zástupce druhu pochází ze severu a druhý vždy z arktických oblastí.

Hybridní druhy mají značné nevýhody. Kellyho tým varuje, že křížením může dojít ke změnám genetické výbavy a jedinci jsou tak téměř odsouzeni k zahynutí. Kupříkladu hybrid běluhy a  narvala, tzv. narluga, postrádá kel důležitý při bojích mezi samci. Kříženec grizzlyho a ledního medvěda, tak zvaný pizzly, má sice větší drápy, ale není tak dobrý plavec jako lední medvědi a nemá ani tolik podkožního tuku, který by ho chránil před zimou.

Proto se zoologové obávají, že pokud bude křížení pokračovat, může některým druhům hrozit až vyhynutí. Nejohroženějšími jsou velryby černé. Dnes je jich méně než 200 kusů.

Bude-li i nadále pokračovat globální oteplování a tání ledovců takovým tempem jako dnes (v 80. letech bylo na Arktidě 5,5 milionu km² ledu, v roce 2007 pouze 4,1 milionu), jsou některé druhy velmi ohrožené.