Kouření v těhotenství: Jde jen o mýtus, nebo skutečně škodí?

Děti, které se narodí matkám, které v těhotenství kouřily, mají tendenci být menšího vzrůstu, mívají oslabenou funkci plic a je u nich obecně větší výskyt zdravotních problémů, než je tomu u ostatních dětí. Když tyto děti dospějí, projevují se u nich různé poruchy chování a další zdravotní problémy – například astma nebo závislost na nikotinu.

Nová studie, nejrozsáhlejší svého druhu, se pokusila zjistit, zdali mohou kouřící matky ovlivnit i DNA svých budoucích dětí. Výzkumníci odebrali krev 889 dětí hned po narození, z tohoto počtu porodů přibližně třetina matek nahlásila, že v průběhu těhotenství kouřila. Tým vědců se potom v krvi novorozenců snažil najít stopy methylu, který představuje jednu z mnoha možných mutací DNA.

Výsledky této rozsáhlé práce potvrzují to, co už prokázaly studie menšího kalibru. U dětí, které se narodily kuřačkám, byly prokázány změny na úrovni DNA, které se u ostatních zkoumaných novorozeňat nevyskytovaly. Poškozené geny zahrnovaly například ty, které jsou spojovány s vývojem plodů, geny, které souvisí se závislostí na nikotinu a zároveň i se schopností přestat kouřit.

Stále však zůstávají jisté otázky – změny, které byly u dětí kuřaček pozorovány, nemusí být trvalé. Dalším důležitým otazníkem je to, že pokud může kouření v průběhu těhotenství způsobit změny na úrovni DNA, mohlo by podobný efekt mít i vystavení matky různým jiným chemikáliím, které se vyskytují v našem ovzduší, v jídle a v našich domovech.

O tom, že cigarety mají na lidské tělo doslova smrtelný dopad, ale dnes snad již nikdo nepochybuje. Přesto lékaři a vědci z celého světa zjistili, že kouření může v některých ohledech zdraví prospívat. Těžko například naleznete kuřáka, který by trpěl Parkinsonovou chorobou.

Kouření zabíjí a dokázala to již celá řada odborných výzkumů. Může vést k rakovině plic a ústní dutiny, cukrovce, poruchám krevního oběhu, nebo k infarktu či mrtvici. Přesto odborníci zjistili, že má na zdraví lidí i pozitivní účinky. Nutno hned v úvodu upozornit, že ty negativní nadále převažují.

Kouření v první řadě odbourává stres. Závislost na nikotinu je podle výzkumů spojena s určitými situacemi a pokud si dotyčný kuřák například navykne na cigaretu u ranní kávy, bude ji vyžadovat vždy, když si ráno uvaří kafe. Tím nejen uspokojí svou závislost na nikotinu, navíc mu ale celý "rituál" pomůže zbavit se stresu. A ten je, jak známo, také škodlivý.

Cigarety také prokazatelně snižuje riziko Parkinsonovy choroby. Nejednoho jistě napadne, že to je proto, že kuřáci zemřou dřív, než je nemoc postihne. Opak je ale pravdou, proč to tak je ale nikdo neví. Podle studie zveřejněné v časopise Neurology je ale pro minimalizaci rizika této choroby podstatné, kolik let člověk kouří, ne počet cigaret za den.

Kouření napomáhá prevenci i dalších chorob. Nikotin dokáže například zlepšit schizofrenii, protože vyrovnává hladiny serotoninu a dopaminu, a zmírňuje také příznaky Alzheimerovy choroby. Stejně jako v případě Parkinsonovy choroby ale i tady platí, že pokud kuřák s kouřením přestane, ochranný efekt se vytrácí.

Cigarety podle nového výzkumu také snižují riziko výměnu kolenního či kyčelního kloubu. Z neznámého důvodu kouření navíc chrání před osteoporózou. Vyplývá to z výsledků studie provedené v University of Adelaide v Austrálii. 

Paradoxně má kouření vliv také na obezitu. Snižuje totiž její riziko a u lidí, kteří s cigaretami přestanou, se projeví zrychlené nabírání váhy. To je podle odborníků jeden z důvodu, proč zejména ženy přestávají kouřit hůře, než muži. Studie, kterou publikoval magazín Phychology & Behavior, navíc uvádí, že nikotin snižuje chuť k jídlu, a proto kuřáci přibírají pomaleji.

Ačkoliv kouření stojí za četným počtem infarktů, paradoxně mají kuřáci, kteří prodělali infarkt, menší míru úmrtnosti, než nekuřáci. Důvod, proč kuřáci dostanou infarkt, je ale v řadě případů právě nikotin, navíc kuřáky první infarkt postihne v průměru o 10 let dříve.

Na druhou stranu, vědci z amerického National Cancer Institutu v nové studii uvádí, že lidé, kteří za život vykouřili v průměru méně než jednu cigaretu denně, mají o 64 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než nekuřáci. Pořád jsou na tom lépe než lidé, kteří vykouří jednu až deset cigaret denně. Právě u nich stouplo riziko předčasného úmrtí až na 87 procent.

Lékaři a vědci také prokázali silnou souvislost mezi kouřením a rakovinou plic. Skupina, která kouřila méně než cigaretu denně, čelila ve srovnání s nekuřáky devětkrát vyššímu riziku onemocnění touto chorobou. Opět jsou na tom hůře ti, kteří kouří do deseti cigaret denně. U nich bylo riziko dokonce dvanáctinásobné.

Je také nutné zmínit, že ten, kdo uhasil svou poslední cigaretu před více než 15 lety, je vystaven naprosto stejnému riziku předčasného úmrtí jako člověk, který nekouřil nikdy, tvrdí nová studie. Čím dříve tedy s kouřením přestanete, tím větší máte pravděpodobnost dosáhnout kvality života nekuřáka.

Studie, kterou provedl tým doktora Aliho Ahmeda z VA Medical Center ve Washingtonu, D.C., přináší pro bývalé kuřáky pozitivní zprávy. 15 let poté, co člověk pověsí kouření na hřebík, je pravděpodobnost, že onemocní stejná, jako u zapřisáhlého celoživotního nekuřáka. Aktivní kuřáci mají také o 50 % větší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob než ti, kteří se dokázali svého zlozvyku zbavit.

Výsledky výzkumu, o nichž informovala agentura Reuters, nicméně nejsou už tolik optimistické pro ty, kteří byli zařazeni mezi těžké kuřáky (tzn. krabička denně po více než 32 let). Tito jedinci ani dlouholetým nekouřením zvýšená zdravotní rizika zcela neeliminují.