Nejhorší jaderná katastrofa své doby: Vláda se vykašlala na evakuaci, po požáru reaktoru v Sellafieldu zemřely stovky lidí

Britské jaderné středisko v Sellafieldu se nachází na severozápadě Anglie. Komplex zahrnuje několik továren na přepracování jaderného paliva, odstavenou jadernou elektrárnu a několik reaktorů a továren civilního i vojenského zaměření.

Před desítkami let ale šlo o frekventovanou oblast, továrnu plnou lidí.Pak se ale stalo něco, co vyústilo v největší jadernou katastrofu své doby. Při vyžíhání grafitových bloků došlo vinou nepozornosti obsluhy a selhání několika termočlánků k překročení žíhací teploty grafitového moderátoru, což způsobilo požár.

Do okolí elektrárny uniklo velké množství radioaktivních látek. V takovém případě jsou bezpečnostní postupy jasné, okamžitá evakuace obyvatel z blízkého okolí a co nejrychlejší uzavření oblasti. Vláda ale evakuaci nenařídila. Jediným nařízením byl zákaz konzumace mléka.

Radioaktivní materiál se šířil do ovzduší. Byl pozorován po Velké Británii, Belgii, Německu i v Norsku. Podle některých odhadů si havárie vyžádala kolem dvou stovek obětí, většinou na rakovinu štítné žlázy.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) určuje závažnost závažnost jaderných tragédií dle sedmibodové stupnice. Takzvaná Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) se dělí na havárie (7-4), nehody (3-1) a poplachy bez bezpečnostního významu (0). Tento případ byl označen stupněm č. 5.

Nejhorší, sedmý stupeň, donedávna čítal pouze jeden jediný případ. Odehrál se 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny a jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky. Při pokusu na 4. reaktoru došlo k řadě chyb, které vedly k přehřátí, protavení a výbuchu. Při něm se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, které zasáhly značnou část Evropy.

Havárie a následný výbuch si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s havárií zemřeli, se liší, podle ukrajinského ministerstva zahraničí ale zemřelo přes 125 tisíc lidí.

11. března 2011 byl sedmý stupeň přiřazen i druhé události, japonské elektrárně Fukušima I. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti a k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. Ve třech reaktorech, které byly v době zemětřesení v provozu, došlo k explozím a požárům. Přímo z Fukušimy byly ohlášeny dva případy úmrtí, problém ale představoval i únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší.

Havárie a zejména následná evakuace okolí elektrárny si vyžádala přes tisíc lidských životů, přesné zdravotní dopady na obyvatelstvo ale zatím nejsou známy. Z průzkumů vyplynulo, že pouze 1 procento obyvatelstva bylo vystaveno vysokému záření, byl ale zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí.

Stupněm číslo šest byla označena havárie v Čeljabinské oblasti, ke které došlo 29. září 1957. Ve zpracovatelském závodě Majak nazývaném též Kyštym poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení a únik radioaktivity kontaminoval plochu o velikosti více než 1000 kilometrů čtverečních.  

Počet mrtvých na následky ozáření nepřekročil dva tisíce, podle odhadů ale radioaktivita zasáhla statisíce lidí. Moskva celou věc dlouho tajila a oficiálně ji přiznala až v roce 1989.

Havárie americké jaderné elektrárny Three Mile Island ležící na stejnojmenném ostrově v řece Susquehanna u města Harrisburg v Pennsylvánii v USA je označena stupněm pět. 28. března 1979 se částečně roztavil druhý jaderný reaktor atomové elektrárny a byla zamořena budova a její blízké okolí.

Příčinou nehody byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Podle několika studií nepředstavoval únik radioaktivních plynů a páry zvýšené riziko pro obyvatele, přesto byly tisíce lidé evakuovány z blízkého okolí elektrárny.