Od objevení Ameriky uplynulo 525 let. Proč jsme dodnes nenašli Kolumbovu Santa Mariu?

Píše se rok 1492. Italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus a jeho flotila tří lodí 12. října dorážejí ke břehu země, o které se domnívají, že jde o Indii. Ve skutečnosti ale narazili na Ameriku, do té doby neprobádaný, přesto osídlený kontinent. Vůdčí lodí celé flotily je Špinavá Mary, loď, která vejde do dějin jako Santa Maria.

La Santa María de la Inmaculada Concepción. Tak zní celý název lodi, která se zasloužila o objevení Ameriky. Její původní pojmenování bylo La Gallega, námořníci jí ale říkali Marigalante neboli Špinavá Mary. Umělci o ní pro změnu hovořili jako o la Capitana nebo La Nao. Do dějin však vstoupila pod zkráceným označením Santa Maria.

Santa Maria je loď mnoha jmen, ale prosté historie. Byla postavena v roce 1460 v přístavním městě Pontevedra ve španělské Galicii a její původní účel není známý, předpokládá se ale, že mohlo jít o obchodní loď. Stejně tak není známo, jak byla loď velká, kolik měla stěžňů nebo jak vypadala. O jedné z nejslavnějších lodí všech dob a zřejmě druhé nejslavnější hned po Titanicu tak zkrátka nevíme vůbec nic.

Odhaduje se, že šlo o loď třídy karaka, tedy středně velkou plachetnici, která měla na délku kolem dvaceti metrů a výtlak zhruba 100 tun. Na šířku mohla mít něco málo přes sedm metrů a šlo zřejmě o třístěžňovou loď, jejíž posádku tvořilo 40 mužů. 

Traduje se, že mělo jít o kriminálníky, kteří se mohli plavbou na lodi vykoupit, ve skutečnosti tomu tak ale úplně není. Posádku lodi tvořilo mnoho zkušených námořníků z přístavu Palos v Andalusii nebo z oblasti Galicie na severozápadě Španělska. Panovníci sice opravdu nabídli amnestii odsouzencům, kteří se přihlásili k plavbě, nabídku ale přijali jen čtyři z nich.

Legenda o náhrdelníku

Na přelomu let 1484 a 1485 odcestoval Kryštof Kolumbus do Španělska, kde vládl Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská. Oběma panovníkům v roce 1486. předložil zajímavý návrh, chtěl jako první na světě doplout z Evropy do Indie západní cestou. Od téhož roku byl nadějný mořeplavec v královských španělských službách, v roce 1488 ale královská rada jeho plán zamítla. Díky Kolumbovým přátelům však královský dvůr otočil a nabídku 17. dubna 1492 přijal.

Navzdory romantické legendě, že královna Španělska použila náhrdelník, který obdržela od svého manžela, jako záruku půjčky, byla cesta financována syndikátem sedmi šlechtických bankéřů se sídlem v Seville. Skupina byla spojena s Amerigem Vespuccim, zástupcem florentské obchodní firmy Bernardi, po němž byl o několik let později nově objevený kontinent pojmenován.

3. srpna 1492 vyplul Kolumbus se třemi loděmi z přístavu Palos de la Frontera nedaleko Huelvy. Největší lodí byla právě Santa Maria, které velel Juan de la Cosa. Druhá loď Pinta, v překladu Malovaná, byla dlouhá necelých 18 metrů a velel jí Martín Alonso Pinzón. Niña, tedy Dívka, byla třetí lodí flotily a velel jí Vicente Yáñez Pinzón. Měřila zhruba 17 metrů.

Jak už bylo řečeno výše, o rozměrech Santa Marii dodnes není jasno. Podle některých pramenů měla loď až 40 metrů na délku, čemuž by odpovídal fakt, že ze všech tří byla největší a zároveň nejpomalejší.Vrak lodi ale dodnes nebyl nalezen a tak se lze jen těžko domnívat, o jak velkou loď skutečně šlo. Přesto čítala celá flotila celkem sto mužů.

Kolumbus se se svými loděmi nejprve vydal na Kanárské ostrovy. Tři dny po vyplutí, 6. srpna 1492, ale nastal první problém. Prasklo kormidlo Pinty, a loď musela být odvlečena do doků na ostrově Las Palmas. Zbývající lodě zastavily na ostrově La Gomera. 1. září byly opravy dokončeny a flotila oficiálně vyplula na Gomeru. 6. září opustila poslední známý přístav a vydala se na západ. Na cestu za objevením Ameriky.

Santa Maria se potopit nemusela

O měsíc a šest dní později Rodrigo z Triany plující na Pitě ohlásil, že vidí zemi. Ve skutečnosti tak on jako první z flotily objevil nový kontinent, Kolumbus mu to ale nikdy nepřiznal. Stejně tak nikdy nepřiznal, že vůbec nějakou Ameriku objevil. Do konce života byl totiž přesvědčen, že se mu podařilo obeplout svět a dorazit k východním břehům Indie. 

Ve skutečnosti ale přistál na ostrově Guanahaní v dnešních Bahamách, odkud se vydal na ostrov Haiti a následně zpět do Španělska. Santa Maria se ale domů nikdy nevrátila, druhý ostrov se jí totiž stal osudným. Na zpáteční cestě posádka slavila a Kolumbus si šel po dvou probdělých nocích lehnout. U kormidla zbyl pouze plavčík, který neměl s řízením lodi žádné zkušenosti. Loď proto 25. prosince najela na mělčinu u pobřeží dnešního města Limonade.

Kolumbus usoudil, že oprava lodi je nad jejich síly, a nařídil posádce evakuaci. Jeho muži následně z lodi sebrali vše potřebné a některé části rozebrali. Ze získaného dřeva postavili pevnost La Navidad, v překladu Vánoce, protože Santa Maria se potopila právě na první svátek Vánoční. Jediné, co se dochovalo, je kotva, která je vystavena v Musée du Panthéon National Haïtien, v haitském Port-au-Prince.

Během následujících několika stovek let se objevilo nespočet modelů, maleb a slovních či psaných popisů lodi. Všechny ale vycházejí pouze z teoretických odhadů a jak skutečně loď vypadala se dodnes neví. Stejně tak nikdo zatím nenalezl její vrak, ačkoliv někteří dobrodruzi tvrdí opak. Podrobnější zkoumání ale vždy ukázaly, že všechny nalezené vraky patří jiným lodím a Santa Maria tak nadále zůstává potopená pod hladinou poblíž Haiti.

Související

Více souvisejících

historie Kryštof Kolumbus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy