Od objevení Ameriky uplynulo 525 let. Proč jsme dodnes nenašli Kolumbovu Santa Mariu?

Píše se rok 1492. Italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus a jeho flotila tří lodí 12. října dorážejí ke břehu země, o které se domnívají, že jde o Indii. Ve skutečnosti ale narazili na Ameriku, do té doby neprobádaný, přesto osídlený kontinent. Vůdčí lodí celé flotily je Špinavá Mary, loď, která vejde do dějin jako Santa Maria.

La Santa María de la Inmaculada Concepción. Tak zní celý název lodi, která se zasloužila o objevení Ameriky. Její původní pojmenování bylo La Gallega, námořníci jí ale říkali Marigalante neboli Špinavá Mary. Umělci o ní pro změnu hovořili jako o la Capitana nebo La Nao. Do dějin však vstoupila pod zkráceným označením Santa Maria.

Santa Maria je loď mnoha jmen, ale prosté historie. Byla postavena v roce 1460 v přístavním městě Pontevedra ve španělské Galicii a její původní účel není známý, předpokládá se ale, že mohlo jít o obchodní loď. Stejně tak není známo, jak byla loď velká, kolik měla stěžňů nebo jak vypadala. O jedné z nejslavnějších lodí všech dob a zřejmě druhé nejslavnější hned po Titanicu tak zkrátka nevíme vůbec nic.

Odhaduje se, že šlo o loď třídy karaka, tedy středně velkou plachetnici, která měla na délku kolem dvaceti metrů a výtlak zhruba 100 tun. Na šířku mohla mít něco málo přes sedm metrů a šlo zřejmě o třístěžňovou loď, jejíž posádku tvořilo 40 mužů. 

Traduje se, že mělo jít o kriminálníky, kteří se mohli plavbou na lodi vykoupit, ve skutečnosti tomu tak ale úplně není. Posádku lodi tvořilo mnoho zkušených námořníků z přístavu Palos v Andalusii nebo z oblasti Galicie na severozápadě Španělska. Panovníci sice opravdu nabídli amnestii odsouzencům, kteří se přihlásili k plavbě, nabídku ale přijali jen čtyři z nich.

Legenda o náhrdelníku

Na přelomu let 1484 a 1485 odcestoval Kryštof Kolumbus do Španělska, kde vládl Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská. Oběma panovníkům v roce 1486. předložil zajímavý návrh, chtěl jako první na světě doplout z Evropy do Indie západní cestou. Od téhož roku byl nadějný mořeplavec v královských španělských službách, v roce 1488 ale královská rada jeho plán zamítla. Díky Kolumbovým přátelům však královský dvůr otočil a nabídku 17. dubna 1492 přijal.

Navzdory romantické legendě, že královna Španělska použila náhrdelník, který obdržela od svého manžela, jako záruku půjčky, byla cesta financována syndikátem sedmi šlechtických bankéřů se sídlem v Seville. Skupina byla spojena s Amerigem Vespuccim, zástupcem florentské obchodní firmy Bernardi, po němž byl o několik let později nově objevený kontinent pojmenován.

3. srpna 1492 vyplul Kolumbus se třemi loděmi z přístavu Palos de la Frontera nedaleko Huelvy. Největší lodí byla právě Santa Maria, které velel Juan de la Cosa. Druhá loď Pinta, v překladu Malovaná, byla dlouhá necelých 18 metrů a velel jí Martín Alonso Pinzón. Niña, tedy Dívka, byla třetí lodí flotily a velel jí Vicente Yáñez Pinzón. Měřila zhruba 17 metrů.

Jak už bylo řečeno výše, o rozměrech Santa Marii dodnes není jasno. Podle některých pramenů měla loď až 40 metrů na délku, čemuž by odpovídal fakt, že ze všech tří byla největší a zároveň nejpomalejší.Vrak lodi ale dodnes nebyl nalezen a tak se lze jen těžko domnívat, o jak velkou loď skutečně šlo. Přesto čítala celá flotila celkem sto mužů.

Kolumbus se se svými loděmi nejprve vydal na Kanárské ostrovy. Tři dny po vyplutí, 6. srpna 1492, ale nastal první problém. Prasklo kormidlo Pinty, a loď musela být odvlečena do doků na ostrově Las Palmas. Zbývající lodě zastavily na ostrově La Gomera. 1. září byly opravy dokončeny a flotila oficiálně vyplula na Gomeru. 6. září opustila poslední známý přístav a vydala se na západ. Na cestu za objevením Ameriky.

Santa Maria se potopit nemusela

O měsíc a šest dní později Rodrigo z Triany plující na Pitě ohlásil, že vidí zemi. Ve skutečnosti tak on jako první z flotily objevil nový kontinent, Kolumbus mu to ale nikdy nepřiznal. Stejně tak nikdy nepřiznal, že vůbec nějakou Ameriku objevil. Do konce života byl totiž přesvědčen, že se mu podařilo obeplout svět a dorazit k východním břehům Indie. 

Ve skutečnosti ale přistál na ostrově Guanahaní v dnešních Bahamách, odkud se vydal na ostrov Haiti a následně zpět do Španělska. Santa Maria se ale domů nikdy nevrátila, druhý ostrov se jí totiž stal osudným. Na zpáteční cestě posádka slavila a Kolumbus si šel po dvou probdělých nocích lehnout. U kormidla zbyl pouze plavčík, který neměl s řízením lodi žádné zkušenosti. Loď proto 25. prosince najela na mělčinu u pobřeží dnešního města Limonade.

Kolumbus usoudil, že oprava lodi je nad jejich síly, a nařídil posádce evakuaci. Jeho muži následně z lodi sebrali vše potřebné a některé části rozebrali. Ze získaného dřeva postavili pevnost La Navidad, v překladu Vánoce, protože Santa Maria se potopila právě na první svátek Vánoční. Jediné, co se dochovalo, je kotva, která je vystavena v Musée du Panthéon National Haïtien, v haitském Port-au-Prince.

Během následujících několika stovek let se objevilo nespočet modelů, maleb a slovních či psaných popisů lodi. Všechny ale vycházejí pouze z teoretických odhadů a jak skutečně loď vypadala se dodnes neví. Stejně tak nikdo zatím nenalezl její vrak, ačkoliv někteří dobrodruzi tvrdí opak. Podrobnější zkoumání ale vždy ukázaly, že všechny nalezené vraky patří jiným lodím a Santa Maria tak nadále zůstává potopená pod hladinou poblíž Haiti.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie Kryštof Kolumbus

Aktuálně se děje

před 26 minutami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpovy nevyzpytatelné schůzky v Oválné pracovně znepokojují světové lídry

Od nástupu Donalda Trumpa do druhého funkčního období se schůzky světových státníků v Oválné pracovně Bílého domu proměnily v nepředvídatelnou přehlídku, připomínající spíše televizní show než tradiční diplomacii. Poslední případy, kdy Trump veřejně napomenul ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a obvinil jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu z genocidy, zanechaly zahraniční lídry v nejistotě a v obavách, co mohou od amerického prezidenta očekávat.

včera

včera

Povodně v Texasu

Katastrofální povodně v Texasu: Mezi mrtvými jsou desítky dětí, úmrtím se dalo předejít

V centrálním Texasu pokračují rozsáhlé záchranné a pátrací operace poté, co oblast zasáhly ničivé bleskové povodně. Podle nejnovější bilance si katastrofa vyžádala už nejméně 67 obětí. Příčinou byla prudká dešťová smršť, která během pátku způsobila extrémní nárůst hladin řek – ty se od té doby vrátily téměř na normální úroveň, uvedla Národní agentura pro oceány a atmosféru (NOAA).

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis

Itálie, Francie a Německo se spojily v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a plánují v příštích týdnech zaslat předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen společný dopis s konkrétními požadavky na posílení investic a podpory klíčových odvětví, zejména automobilového průmyslu. Informoval o tom v neděli deník La Repubblica.

včera

Prezident Trump

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům

Přestože prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje tvrdou imigrační politiku a odmítá nadnárodní spolupráci, v souvislosti s blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale mění přístup. Kvůli přípravám na tuto největší sportovní událost světa jeho administrativa činí výjimky z politiky „America First“ a vytváří prostor pro příchod milionů fanoušků, sportovců a týmů z celého světa.

včera

Alergie, ilustrační foto

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli

Jarní a letní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy rekordní koncentrace pylu, které způsobily zdravotní potíže nejen u alergiků, ale i u lidí, kteří dosud žádnými reakcemi netrpěli. Podle nejnovější zprávy monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů, byly letošní hodnoty v některých oblastech natolik vysoké, že u části obyvatel vyvolaly příznaky senné rýmy, kašle, pálení očí či potíže s dýcháním.

včera

Donald Trump

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin po jejich telefonátu odpověděl nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů a raket na ukrajinské území od počátku konfliktu, se zvedla vlna nevole vůči americkému váhání pomáhat napadené zemi. Podle komentáře Trumpovy oblíbené redakce New York Post je třeba jasně říct, kdo za válku nese odpovědnost — a že jím není Kyjev.

včera

AC Sparta Praha

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur

Do nadcházející sezóny 2025/26 nastoupí fotbalová Sparta už bez jednoho ze svých obránců Martina Vitíka. Tento dvaadvacetiletý reprezentant totiž téměř s jistotou míří do italské Boloni, která minulou sezónu skončila na deváté příčce Serie A a která ale zároveň ovládla Italský pohár. Pokud se potvrdí, že do sparťanské kasy za Martina Vitíka přistane téměř 15 milionů eur (v přepočtu zhruba 370 milionů korun), stane se z tohoto berounského rodáka nejdražší český fotbalový obránce v historii.

včera

Cyklistika, ilustrační fotografie.

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner

Je červenec a to pro sportovní svět znamená jednu jistotu. Tento měsíc se pojede opět další, tentokrát v pořadí již 112. ročník slavné cyklistické Tour de France. Na loňskou účast Jana Hirta, který byl loni prvním českým cyklistou na Tour po třech letech, totiž naváže svým startem na Staré dámě dvaadvacetiletý člen stáje Picnic PostNL a olomoucký rodák Pavel Bittner. Půjde pro něj o druhý závod Grand Tour, kterého se v kariéře zúčastní, jelikož už loni absolvoval Vueltu. V rámci Tour de France se ale představí poprvé.

včera

Povodně, ilustrační fotografie

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány

Centrální Texas zasáhly ničivé povodně, které si podle nedělní bilance vyžádaly nejméně 51 životů. Záchranné týmy dál pátrají po 27 pohřešovaných dětech, které se ztratily z křesťanského dívčího tábora Camp Mystic v okrese Kerr. Tábor leží u řeky Guadalupe, která během dvou hodin stoupla o více než šest metrů – právě v noci před svátkem 4. července.

včera

včera

Koalice ochotných

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny

Spojené království uspořádá ve čtvrtek klíčové jednání „koalice ochotných“, volného uskupení západních států poskytujících pomoc Ukrajině. Summit se uskuteční na okraj britsko-francouzského setkání a iniciativu vedou francouzský prezident Emmanuel Macron a nový britský premiér Keir Starmer.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?

Na každoročním summitu skupiny BRICS, který se koná tuto neděli v brazilském Riu de Janeiru, bude letos chybět vůdce její nejmocnější členské země. Čínský prezident Si Ťin-pching, který BRICS považuje za klíčový nástroj k přetváření světového mocenského uspořádání, poprvé za více než desetiletí své vlády summit osobně vynechá.

včera

5. července 2025 21:35

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

5. července 2025 20:19

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

5. července 2025 19:01

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

5. července 2025 17:49

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy