Antarktický led taje příliš rychle. Vědci nyní pod povrchem objevili příčinu

V kontrastu s povrchem, pod zemí je Antarktida velice horká. Podpovrchové teplo pak působí s kombinací globálního oteplování tak, že se ledovce na povrchu rozpadají a oddělují se o kontinentu. Již před 30 lety přišli vědci z Univerzity v Coloradu s podobnou hypotézou, doposud se to však nedařilo prokázat.

Plášťový chochol je oblast teplejšího materiálu v plášti Země (nebo jiné planety), která stoupá vzhůru k povrchu a může mít za následek vznik vulkanických center. Jde o druhotný způsob, jakým se planeta ochlazuje. S konceptem plášťových chocholů přišel ve snaze vysvětlit vulkanická souostroví uprostřed oceánů v roce 1971 americký geofyzik W. Jason Morgan, nejznámější jsou Islandský a Havajský chochol.

Někteří vědci, dokonce i ti z týmu NASA, však této teorii dlouho nevěřili z toho důvodu, že kontinent je zkrátka příliš pokrytý ledem. "Přišla mi to jako šílená myšlenka. Jak může být pod zemí tolik tepla, ale na povrchu neroztátý led?" nevěřila prvotnímu měření Helene Seroussi, který vedla vědecký tým. Ledový plášť kontinentu je nesmírně tlustý, pohybuje se od 2,6 kilometrů, v nejsilnějších místech má hloubku až 4,7 kilometrů.

Pomocí nejnovější technologie přišli vědců na to, že chochol musel vzniknout již před 50 až 110 miliony lety, tedy dávno před tím, než se v oblasti začal usazovat led. Antarktida je mnohem více postižená než severní Arktida klimatickými změnami, domnívají se vědci. Pod povrchem se v důsledku tepla vytvořily jezera i řeky, ale na povrchu je stále led.