Jak by vypadal svět, kdyby všichni lidé přestali jíst maso?

Je všeobecně známo, že hospodářská zvířata a masný průmysl jsou jako celek hlavním přispěvatelem k emisím skleníkových plynů, které jsou zodpovědné za globální oteplování. Pravdou je, že nejen zpracování a výroba masa, ale i chov dobytka samotný napomáhá k tvorbě látek, které se negativně promítají do přírody kolem nás.

Jak by ale vypadaly některé státy, kdyby ze dne na den přestaly maso vyrábět? To je otázka, kterou si položili dva výzkumní pracovníci a v nové studii prozkoumali, jaký by to mělo dopad na Spojené státy. Ty jsou obecně považovány za zemi plnou milovníků masa, výzkum se ale dá vztáhnout na velkou část planety. Zejména na země, kde masná strana převládá.

Vědecký výzkumník zvířat Robin White z Virginie Tech a Mary Beth Hallová z amerického ministerstva zemědělství se rozhodli přijít na to, co by se dělo, kdyby byla odstraněna veškerá zemědělská zvířata z amerických farem, což by vedlo k vymizení živočišných potravin z lidského jídelníčku.

Pokud by k něčemu takovému došlo, emise skleníkových plynů by se snížily o 28 procent. Podle časopisu Science jde o podstatné snížení, které by mělo pozitivní dopad na naši planetu. Podle dosavadních modelů je ale chov a zpracování zvířat zodpovědné za 49 procent zemědělských emisí. Proč tedy emise neklesnou o tuto hodnotu?

Podle vědců je to proto, že bez hospodářských zvířat budeme nuceni postavit zbývající zemědělský systém na rostlinné a chemické bázi. To by znamenalo vzrůst emisí skleníkových plynů například při syntetizování hnojiv, které by nahradily živočišný hnůj, nebo při likvidaci nepoužitelného rostlinného odpadu, kterým jsou v současné době krmena hospodářská zvířata.

Odborníci navíc předpokládají, že by další emise přineslo větší pěstování plodin a pěstování nových druhů, aby se docílilo například větší rozmanitosti stravy. Podle celkových propočtů by se tak v dlouhodobém horizontu emise nesnížily ani o zmíněných 28 procent, ale zhruba o dvě procenta.

Předchozí výzkumy sice zjistily, že rostlinné potraviny mají snížené dopady na životní prostředí ve srovnání s potravinami na bázi živočišného původu, je třeba ale počítat s tím, že celková americká produkce potravin by bez zvířat byla o 23 procent vyšší.

Problémy by nastaly i jinde. Kromě vzpoury v řadách spotřebitelů by také bylo ohroženo jejich zdraví. Z hlediska výživy by totiž existovaly vážné nedostatky, co se zásobování týče. S pečlivě vyváženými příděly sice může strava svým způsobem po určitou dobu splňovat všechny požadavky na živiny, takové příděly ale nikdo nebude schopen rozdělit. Spojené státy, potažmo celý svět, nevyrábí takové množství potravin založených na rostlinné bázi, aby tím dokázaly uživit všechny obyvatele. 

Postupem času by se navíc začaly objevovat vážné problémy způsobené nedostatkem vápníku. Lidem by chyběl také vitamin A a B12 nebo arachidonové, eikosapentaenové a docosahexaenoické mastné kyseliny. "Celkové odstranění zvířat by mělo za následek diety, které nejsou dlouhodobě životaschopné. Nedokáží zajistit nutriční potřeby populace USA bez doplňování živin. Navzdory produkci většího množství rostlinných potravin povede tato dieta k většímu počtu přebytku energie," píší autoři.

Závěry studie hovoří jasně. Pokud by došlo k nahrazení masných výrobků rostlinnými, snížily by se emise skleníkových plynů o několik procent. Zkrachovala by ale velká část průmyslu, zemědělská produkce by nestíhala zásobovat všechny obyvatele jídlem, musela by přijít na řadu regulace a následně by se objevily u většiny lidí vážné zdravotní komplikace.