Mimozemský život? Brzy ho najdeme, ujišťuje NASA

Washington - Hledání mimozemského života trvá už téměř 30 let. V roce 1992 objevili dva astronomové první planetu, která obíhala kolem jiné hvězdy než Slunce. Od té doby bylo objeveno víc než 3500 exoplanet a téměř 3000 hvězdných systémů. Je však na některé z nich život? A jak dlouho potrvá, než ho najdeme? NASA možná našla odpověď.

Při hledání mimozemského života si vědci musejí položit dvě otázky. Když existuje tolik planet podobných Zemi, jak máme určit ty, kde je nalezení života nejpravděpodobnější? A jak poznat život, když některým formám života ještě nerozumíme.

Odpověď na to zná věděc Tony del Genio, který pracuje pro NASA. "Před hledáním života na objevených planetách se musíme přesvědčit, zda tam panují klimatické podmínky vhodné pro život," řekl del Genio pro server NASA.

"Pro určení klimatu používáme stejný model jako na zemi při předpovědích klimatických změn v 21. století. Tento program používáme jak pro již objevené exoplanety, tak pro hypotetické, které by mohly být nalezeny," prozradil.

Del Genio si uvědomuje, že život může existovat na takových místech a v takových formách, které si jen těžko dokážeme představit. "Proto se musíme na začátku tohoto výzkumu soustředit na formy života, které jsou nám známé ze Země," prozradil.

Podle del Genia se proto musíme zaměřit i na studium samotné Země, kterou ještě dokonale neznáme. Měli bychom se zaměřit především na objevy života na Zemi v různých prostředích a na klimatické změny na Zemi. To by nám mělo pomoci v tom, abychom si uvědomili, co vlastně hledáme.

Důležitým prvkem by však měla být voda. Každý organismus, který známe, včetně bakterií na dnech oceánů, kam nepronikne sluneční světlo, potřebuje ke svému životu vodu.

Pro každou hvězdu ve vesmíru lze vypočítat rozsah vzdáleností, ve kterých může mít planeta při oběhu kolem hvězdy vodu v kapalném skupenství. Tomuto rozsahu se říká "obyvatelná zóna hvězdy".

Astronomové už vyčlenili ze seznamu exoplanet ty, které se nacházejí v takové zóně. Jeden z vědců NASA Andrew Rushby se snaží tento výběr ještě zúžit. Pokud planeta obíhá hvězdu v zóně, není to ještě záruka toho, že na planetě bude voda nebo život.

"Mimozemšťané by při podobném výzkumu sluneční soustavy narazili na tři planety v obyvatelné zóně Slunce - Venuši, Zemi a Mars. Avšak my víme, že jen jedna z těchto planet je obyvatelná," uvedl Rushby.

Nedávno Rushby vyvinul zjednodušený model koloběhu uhlíku na Zemi. To je model, který vysvětluje, jak se uhlík, základní stavební kámen všech organických sloučenin, dostává do litosféry, hydrosféry, atmosféry a biosféry.

Model zkombinoval s dalšími nástroji, čímž zjistil, které z exoplanet by byly nejlepší pro studování života. Tímto způsobem určil, že je pravděpodobnost výskytu vody na objemnějších kamenných planetách je vyšší než na těch menších.

Planety ke studování možného života jsou vybrány, zbývá tedy jediná otázka - kdy najdeme na těchto planetách život? Odpovědi se u vědců neshodují.

"Myslím si, že do 20 let najdeme vhodnou exoplanetu pro život," říká del Genio. Zároveň však dodává: "Moje předvídací schopnosti však nejsou příliš dobré. Když jsem potkal Clyda Tombaugha, objevitele Pluta, říkal jsem si, že to je vzácný okamžik, že za mého života už žádnou planetu neobjevíme. A vidíte - objevili jsme jich tisíce."

Rushby takovým optimistou není: "Už 50 let se říká, že život na jiných planetách najdeme do dvaceti let. Abych byl upřímný, nemyslím si, že bychom něco ve vzdáleném vesmíru našli v příštích desítkách let. Spíš bychom se měli soustředit na studium bližších objektů jako jsou například Jupiterův měsíc Europa a Saturnův satelit Euceladus."

Další z vědců Renyu Hu se domnívá, že bude záležet především na štěstí: "Datum objevu života na exoplanetě závisí na tom, jestli najdeme nějakou relativně blízkou planetu a jestli na ní bude prostředí, které budeme znát."

Exoplanety budou i nadále jedním z hlavních témat astronomů. Hledání nového domova pro lidstvo tak asi nikdy nepřestane.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Republikáni ovládli Bílý dům i Kongres. Změní USA k obrazu svému? Ani zdaleka

Republikáni po volbách oficiálně převzali kontrolu nad Kongresem, což usnadňuje plnění slibů nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi. V politickém slovníku ve Washingtonu se tomu říká „vládní trifekta“, kdy prezidentova strana ovládá jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát. Tuto moc teď drží Trumpova Republikánská strana.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) NASA vesmir vesmír, Europa mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

včera

včera

včera

včera

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy