Podle odborníků bychom si měli každý den dopřát zhruba osmihodinový spánek. Co se s nám ale děje v případě, kdy tělu nedopřejeme potřebnou dobu pro regeneraci? Na toto téma vznikla řada vědeckých studií, na které se nyní jednotlivě podíváme.
Nejprve se zaměříme na osoby u nichž je dostatek spánku nejdůležitější. Malé děti. Studie výzkumníků v USA se snažila najít souvislost mezi nedostatkem spánku v dětství a rozvojem emočních poruch v pozdějších letech, jak informuje server Science Alert. Vědci už dokázali zjistit, že málo spánku může vést k negativním emocí u dětí a zároveň změnit pozitivní citové zážitky.
Tým vědců z univerzity v Houstonu se snažil odhalit souvislosti mezi negativními emocemi a rizikem vzniku deprese a úzkosti. „Zaměřujeme se na děti, protože podobné problémy s úzkostí a depresí se vyvíjí velmi brzy a může se jednat o trvalé problémy," říká psycholožka Candice Alfanová z univerzity v Houstonu.
Pro účely výzkumu pozorovali celkem 50 dětí ve věku 7 až 11 let. Stačily jen dvě noci špatného a nedostatečného spánku a děti měli mnohem menší radost z pozitivních zpráv. Mnohem méně si vzpomínají na pozitivní zkušenosti.
Bez dostatečného spánku lidé mnohem méně hledají pozitivní zprávy, obzvlášť když je potřeba nějaké úsilí. Po delší době se tím razantně snižuje kvalita života a zvyšuje se šance depresí.
Alfanová navrhuje, aby rodiče zvážili spánek jako důležitou součást celkového zdraví, podobně jako například čištění zubů. Tým vědců z Houstonu není jediný, který zkoumal spánek u dětí. Jiná studie ukázala, že spánek má vliv na emocionální vývoj až do věku devíti let.
Jiná studie, jejíž výsledky byly zveřejněny na stránkách American Heart Association, ukázala, že dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje pravděpodobnost úmrtí v důsledku mozkové mrtvice u lidí, kteří trpí cukrovkou a onemocněními kardiovaskulárního systému. Nebezpečí hrozí třeba těm, kteří mají zvýšený krevní tlak nebo mají špatný metabolismu glukózy.
K takovým výsledkům lékaři došli po pozorování náhodně vybraných 1334 mužů a žen – průměrný věk byl 49 let a 42 procent tvořili muži.. Mezi nimi byla vyčleněna skupina, která zahrnovala lidi s rizikovými faktory – konkrétně jde o vysoké BMI, zvýšenou úroveň cholesterolu a vysoký krevní tlak – souhrnně jsou tyto faktory označovány jako metabolický syndrom. Průměrná doba sledování 16,6 let, 22 procent účastníků během ní zemřelo.
Ve srovnání s lidmi bez rizikových faktorů, existuje u těch s metabolickým syndromem, kteří spí více než šest hodin, asi 1,49 krát větší pravděpodobnost, že zemřou na cévní mozkovou příhodu, zatímco u těch, kteří spali méně než šest hodin, to byla 2,1 krát větší pravděpodobnost, že zemřou na srdeční onemocnění nebo mrtvici.
Odborníci proto lidem, kteří mají některý z rizikových faktorů, doporučují alespoň šest hodin spánku denně. V opačném případě je podle odborníků pravděpodobnost úmrtí v důsledku mozkové mrtvice dvakrát vyšší než u zdravých lidí, kteří spí více než šest hodin denně.
Deprese? I smrt
Vědci z Rotterdamské školy managementu pro změnu zjistili, že nedostatek spánku mže vážně narušit chod firmy kvůli hádkám zaměstnanců. Nedostatek spánku může kvůli snížené sebekontrole způsobovat hádky v práci a firmy stát miliony na ztracené produktivitě.
Už jen jediná noc beze spánku ovlivní zaměstnancovo rozhodování a omezí jeho schopnost ovládat impulsy. "Nežádoucí chování na pracovišti často pramení ze sobeckého nutkání, které není ovládané sebekontrolou," uvedla vědkyně Laura Giurgeová.
Nevyspalí pracovníci jsou náchylnější ke krádežím nebo k netypicky hrubému chování vůči kolegům. Vědci varují, že to může vést k "destruktivnímu kolečku". Pro pracovníky je navíc kvůli únavě složitější překonat pocit selhání a snažit se zlepšit své chování.
Vědci také zkoumali, co by se stalo, pokud bychom několik dní nespali vůbec. Výsledek není vůbec překvapivý, zemřeli bychom. Ukázaly to pokusy na dospělých kočkách a psech, kteří po 15 dnech nepřetržitého bdění hynuli na celkové vyčerpání organismu.
Sérii pokusů provedl dříve i filozof Allen Rechtschaffen, který dlouhodobě bránil ve spánku krysám. Hlodavci vykazovali za několik dnů známky oslabení, poté se začaly chovat jako by byly ve stresu a objevily se u nich poruchy pohyblivosti a úbytek na váze.
Nakonec došlo ke zduření žláz s vnitřní sekrecí, v břiše se jim objevily žaludeční vředy a poté krysy uhynuly. Některé vydržely jen několik dní, jiné celý měsíc, výsledek byl ale vždy stejný. Lze proto předpokládat, že na člověka by měla absence spánku podobný efekt.
Nedostatek spánku má jediné pozitivum
Pro toho, kdo trpí častými depresemi, ale může být nedostatek spánku lék. Příliš dlouhý spánek nebo chronická nespavost může vaše stavit jenom zhoršit. Pokud ale spánek úplně vynecháte a budete ho šidit den co den, vaše deprese mohou zmizet.
Výzkum zveřejnil vědecký magazín The Journal of Clinical Psychiatry. Předchozí studie na toto téma již jistou korelaci mezi nedostatkem spánku a zlepšení symptomů deprese prokázaly. V roce 2002 například vyšla studie, která tvrdí, že jedna noc nedostatečného spánku může zlepšit kondici až 60 procentům lidí, kteří trpí depresemi. Podobná studie vyšla také v roce 2010.
Současná studie sestává z meta analýzy 66 nezávislých spánkových studií provedených mezi lety 1974 a 2016. Z analýzy vyplynulo, že nedostatek spánku rapidně tlumí symptomy deprese u téměř poloviny pacientů.
V celkem 66 studiích byly zaznamenány různé případy výzkumu korelace. Zkoumali se lidé s totálním nedostatkem spánku, ale i s částečným, stejně jako s krátkým a dlouhým. Částečný nedostatek spánku, při kterém pacient spal jenom 3 až 4 hodiny v noci a následně byl vzhůru po dobu 20-21 hodin, byl stejně účinný při snižování symptomů deprese, jako když člověk nespí celých 36 hodin. Deprese se snížily u 45-50 procent pacientů.
"Tyto studie v naší analýze ukazují, že nedostatek spánku je efektivních pro mnohé pacienty," říká výzkumnice Elaine Bolandová. "Bez ohledu na to, o jakou formu nedostatku spánku nebo typ deprese jde, jsme našli téměř ekvivalentní míru reakce," dodala.
To, že existuje korelace mezi nedostatkem spánku a zlepšením symptomů u pacientů s depresemi neznamená, že může nahradit jiné léčby. Navíc vědci stále neví,čím je způsobeno to, že nedostatek spánku vede k rychlému a výraznému snížení symptomů deprese.
Související
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák