Klimatické změny každý rok způsobí smrt 315 tisíců lidí

Londýn - Podle odhadů studie organizace Global Humanitarian Forum (GHF) každý rok hladomor, nemoci a meteorologické kalamity způsobené klimatickými změnami zabijí okolo 315 tisíc lidí. Do roku 2030 by toto číslo mohlo narůst až na půl milionu lidí, informuje v pátek agentura Reuters.

Studie také uvádí, že klimatické změny každý rok vážně zasahují do života 325 milionů lidí. Tento počet se do 20 let zdvojnásobí až na jednu desetinu celkové populace obyvatel Země.

Zanedbatelné nejsou ani ekonomické ztráty, které klimatické změny přinášejí – ročně přes 125 miliard dolarů. Do roku 2030 by pak ztráty mohly dosahovat hodnoty 340 miliard dolarů každý rok.

"Klimatické změny jsou největší humanitární výzvou našich časů, která způsobuje utrpení stovek milionů lidí po celém světě," řekl bývalý tajemník OSN a prezident GHF Kofi Anan ve svém prohlášení. "Nejdříve a nejvíce jsou postiženi nejchudší skupiny obyvatel, ti, kteří na celém problému mají nejmenší vinu," dodal Anan.

Podle studie GHF na rozvojové země dopadá devět desetin lidských a ekonomických problémů způsobených klimatickými změnami. Oproti tomu 50 nejchudších zemí přispívá méně než jedním procentem k emisím skleníkových plynů, které způsobují oteplování planety.

Studie GHF navíc uvádí, že skutečný dopad globálního oteplování bude pravděpodobně mnohem silnější než se očekává, neboť odhady pracují se zastaralými scénáři OSN. Nové vědecké důkazy ukazují na větší a rychlejší klimatické změny.

Nejvíce ohroženi jsou obyvatelé chudých zemí náchylných k dlouhotrvajícím suchům, záplavám nebo bouřím. V Africe je 15 až 20 takových zemí, další jsou v jižní Asii a ostrovech Tichomoří a Indického oceánu.

Aby se zabránilo nejtragičtějším scénářům, muselo by se do boje s klimatickými změnami zapojit až 100 rozvinutých zemí, a to jak snižováním emisí skleníkových plynů, tak pomocí změnami nejvíce postiženým zemím.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.
Počasí

Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.

Více souvisejících

oteplování

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy