Jednu z významných a vyspělých starověkých říší vytvořili Chetité. Byli to obávaní válečníci i mistři kovoliteckého řemesla. Tajemství Chetitské říše pomohl odhalit Bedřich Hrozný, přezdívaný jako „český Champollion“.
Vyspělá a respektovaná Chetitská říše se rozprostírala v oblasti dnešní Malé Asie, Sýrie, Libanonu a Palestiny. Chetité byli především výborní a obávaní válečníci, a to díky svým skvělým válečným vozům i zbraním. Jako vůbec první vzali do rukou železné zbraně! Chetitů se báli i starověcí Egypťané, kteří s nimi bojovali například v bitvě u Kadeše. Kromě toho patřil tento indoevropský národ k mistrům kovoliteckého řemesla – archeologové objevili celou řadu nádherně zpracovaných kovových nádob či sošek. Náhlý konec této významné starověké říše kolem roku 1200 př. n. l. zřejmě souvisí s invazí tzv. mořských národ, kteří stáli za rozpadem hned několika starověkých civilizací.
Jazykem Chetitů byla chetitština, který řadíme do anatolské skupiny indoevropských jazyků. Zároveň je vůbec nejstarším zaznamenaným indoevropským jazykem! Mezi lety 1916 až 1917 tajemství chetitštiny poodhalil český vědec Bedřich Hrozný, který tak dal základ oboru zvaného chetitologie.
Bedřich Hrozný (1879-1952) byl přední český i světový orientalista, jazykovědec a archeolog. Ovládal desítku orientálních jazyků, například assyrštinu, aramejštinu, etiopštinu, sumerštinu nebo sanskrt. Ve své disertační práci, kterou obhajoval roku 1901, se věnoval sabejským skalním nápisům. Později, po studijním pobytu v Berlíně, vydal knihu s názvem „Peníze u Babyloňanů“. V letech 1904 až 1905 pracovně procestoval Sýrii, Palestinu, Egypt a Turecko. Po návratu z cest ho vídeňská univerzita jmenovala docentem pro semitské jazyky se zaměřením na studium klínového písma.
Profesor Bedřich Hrozný, přezdívaný jako „český Champollion“, vešel do všeobecného povědomí jako badatel, který rozluštil klínové písmo. Ovšem to je omyl! Jak to tedy celé bylo?
Bedřich Hrozný se v roce 1914 stal členem týmu několika odborníků, kteří měli za úkol připravit edici maloasijských klínopisných textů. Hrozný tehdy odcestoval do Istanbulu, kde se věnoval studiu textů z lokality Bogazkale, někdejšího hlavního města starověké Chetitské říše – Chattušaš. Jak badatel rozpoznal, jazyk těchto textů nebyl odborníkům doposud známý. Na konci roku 1915 přišel s předběžnou studií, kde uvedl, že tímto neznámým jazykem je chetitština, kterou zároveň zařadit do skupiny indoevropských jazyků. O dva roky později vyšla Hrozného první gramatika chetitštiny a její stručný slovník. Bedřich Hrozný byl tedy prvním badatelem, který v klínových textech nalezl jazyk nový, tedy chetitštinu.
Chetitské klínopisné texty pak Bedřich Hrozný luštil podle pravidla gramatické podobnosti, což ho dovedlo až k poznání struktury chetitského jazyka. Již před samotným luštěním správně předpokládal, že se jedná o indoevropský jazyk. První rozluštěnou větou, díky které Hrozný identifikoval chetitštinu, byla: „nu ninda-an e-iz-za-at-te-ni ua-a-tar-ma e-ku-ut-teni“, tedy v překladu „a nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít“.
Vědecká obec nepřijímala Hrozného poznatky s nadšením, objevila se dokonce velmi ostrá kritika. Až v roce 1921 byly uznány na konferenci v Jeně. Poznání a rozšifrování chetitského jazyka je jedním z nejvýznamnějších objevů na poli orientalistiky a jazykovědy 20. století. Díky českému badateli tak mohou orientalisté a jazykovědci po celém světě číst, studovat a interpretovat chetitské texty.
Související
Tajemství abecedy: Nikdo neví, kdy a proč vlastně vznikla
Vědci vyvinuli písmo, které pomáhá učení
abeceda/písmo , historie , jazyky
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
Aktualizováno před 59 minutami
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
před 2 hodinami
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
před 4 hodinami
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
před 4 hodinami
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
před 6 hodinami
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
před 6 hodinami
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
před 8 hodinami
Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí
před 9 hodinami
Obchody dnes ještě otevřely. Znovu lidé nakoupí až v pátek
před 9 hodinami
EuroZprávy.cz přejí svým čtenářům příjemné prožití vánočních svátků
před 10 hodinami
Počasí bude o blížícím se víkendu typicky zimní
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou.
Zdroj: Libor Novák