Záhadná říše starověku? Její tajemství poodhalil český Champollion

Vyspělá a respektovaná Chetitská říše se rozprostírala v oblasti dnešní Malé Asie, Sýrie, Libanonu a Palestiny. Chetité byli především výborní a obávaní válečníci, a to díky svým skvělým válečným vozům i zbraním. Jako vůbec první vzali do rukou železné zbraně! Chetitů se báli i starověcí Egypťané, kteří s nimi bojovali například v bitvě u Kadeše. Kromě toho patřil tento indoevropský národ k mistrům kovoliteckého řemesla – archeologové objevili celou řadu nádherně zpracovaných kovových nádob či sošek. Náhlý konec této významné starověké říše kolem roku 1200 př. n. l. zřejmě souvisí s invazí tzv. mořských národ, kteří stáli za rozpadem hned několika starověkých civilizací.

Jazykem Chetitů byla chetitština, který řadíme do anatolské skupiny indoevropských jazyků. Zároveň je vůbec nejstarším zaznamenaným indoevropským jazykem! Mezi lety 1916 až 1917 tajemství chetitštiny poodhalil český vědec Bedřich Hrozný, který tak dal základ oboru zvaného chetitologie.

Bedřich Hrozný (1879-1952) byl přední český i světový orientalista, jazykovědec a archeolog. Ovládal desítku orientálních jazyků, například assyrštinu, aramejštinu, etiopštinu, sumerštinu nebo sanskrt. Ve své disertační práci, kterou obhajoval roku 1901, se věnoval sabejským skalním nápisům. Později, po studijním pobytu v Berlíně, vydal knihu s názvem „Peníze u Babyloňanů“. V letech 1904 až 1905 pracovně procestoval Sýrii, Palestinu, Egypt a Turecko. Po návratu z cest ho vídeňská univerzita jmenovala docentem pro semitské jazyky se zaměřením na studium klínového písma.

Profesor Bedřich Hrozný, přezdívaný jako „český Champollion“, vešel do všeobecného povědomí jako badatel, který rozluštil klínové písmo. Ovšem to je omyl! Jak to tedy celé bylo?

Bedřich Hrozný se v roce 1914 stal členem týmu několika odborníků, kteří měli za úkol připravit edici maloasijských klínopisných textů. Hrozný tehdy odcestoval do Istanbulu, kde se věnoval studiu textů z lokality Bogazkale, někdejšího hlavního města starověké Chetitské říše – Chattušaš. Jak badatel rozpoznal, jazyk těchto textů nebyl odborníkům doposud známý. Na konci roku 1915 přišel s předběžnou studií, kde uvedl, že tímto neznámým jazykem je chetitština, kterou zároveň zařadit do skupiny indoevropských jazyků. O dva roky později vyšla Hrozného první gramatika chetitštiny a její stručný slovník. Bedřich Hrozný byl tedy prvním badatelem, který v klínových textech nalezl jazyk nový, tedy chetitštinu.

Chetitské klínopisné texty pak Bedřich Hrozný luštil podle pravidla gramatické podobnosti, což ho dovedlo až k poznání struktury chetitského jazyka. Již před samotným luštěním správně předpokládal, že se jedná o indoevropský jazyk. První rozluštěnou větou, díky které Hrozný identifikoval chetitštinu, byla: „nu ninda-an e-iz-za-at-te-ni ua-a-tar-ma e-ku-ut-teni“, tedy v překladu „a nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít“.

Vědecká obec nepřijímala Hrozného poznatky s nadšením, objevila se dokonce velmi ostrá kritika. Až v roce 1921 byly uznány na konferenci v Jeně. Poznání a rozšifrování chetitského jazyka je jedním z nejvýznamnějších objevů na poli orientalistiky a jazykovědy 20. století. Díky českému badateli tak mohou orientalisté a jazykovědci po celém světě číst, studovat a interpretovat chetitské texty.