Řepkový olej je jedním z nejrozšířenějších rostlinných olejů, přesto víme jen málo o jeho zdravotních účincích. Nová studie, o které informuje server Science Daily, sledovala zejména vliv řepkového oleje na mozek. Vědci zjistili, že může způsobovat zhoršení paměti, zhoršení schopnosti učení a významné zvýšení hmotnosti. Studie tak naznačuje, že řepkový olej více škodí než prospívá.
Řepkový olej se získává ze semen rostliny řepky olejné. Získává se podle standardních mezinárodních postupů. Získaný surový olej se používá při výrobě mnoha potravin např. majonéz, tatarských omáček a rostlinných tuků. Dá se na něm i smažit. Dále se používá též do salátů či nálevů, či jako přísada do nafty. Je to nejpoužívanější rostlinný olej.
Nová studie publikovaná 7. prosince v časopise Scientific Reports od vědců na Lewis Katz School of Medicine v Temple University (LKSOM) ale ukazuje, že lidskému tělu tento olej více škodí než prospívá. „Řepkový olej je přitažlivý, protože je levnější než jiné rostlinné oleje a je prezentován jako zdravý," vysvětluje profesor Domenico Praticò, ředitel Alzheimerova centra v LKSOM a vedoucí výzkumník studie. „Velmi málo studií však toto tvrzení opravdu zkoumalo, zejména pokud jde o mozek."
Vědci se proto zaměřili na to, jak řepkový plej ovlivňuje funkci mozku. Model studie provedené na myších byl navržen tak, aby průběh napodobovat vznik Alzheimerovy demence u lidí, od asymptomatické fáze v počátku života až po plně rozvinuté onemocnění ve stáří. Profesor Praticò a jeho kolegyně Elisabetta Lauretti předtím použili stejný postup při zkoumání olivového oleje. Výsledky tohoto testu byly publikovány dříve v roce 2017. Tato starší studie ukázala zdravotní prospěšnost olivového oleje – snížení tvorby amyloidových plaků v mozku u jeho konzumentů. U řepkového oleje je ale podle jejich zjištění značně odlišné.
Výzkumníci začali tím, že myši ve věku šesti měsíců rozdělili do dvou skupin, udělali to ještě předtím, než zvířata začala vykazovat známky Alzheimerovy nemoci. Jedna skupina byla krmena normální stravou, zatímco druhá byla krmena stravou doplněnou ekvivalentem přibližně dvou polévkových lžic řepkového oleje denně. Po 12 měsících vyhodnotili odborníci výsledky.
Jeden z prvních pozorovaných rozdílů byla tělesná hmotnost - zvířata na dietě obohaceném olejem z řepky vážila výrazně více než myši s běžnou stravou. Testy zahrnující bludiště pak posloužily k posouzení pracovní paměti, krátkodobé paměti a schopnosti učení. Právě ony odhalily další rozdíly. Nejvíce alarmující je to, že myši, které konzumovaly řepkový olej v průběhu šesti měsíců, trpěly poruchami v pracovní paměti.
Vyšetření mozkové tkáně myší ukázalo, že zvířata dostávající řepkový olej měla výrazně sníženou hladinu amyloidu beta 1-40. Amyloid beta 1-40 je rozpustná forma proteinů beta-amyloidů a je obecně považován za látku prospěšnou pro mozek. Navíc působí jako tlumící prvek pro více škodlivou nerozpustnou formu - amyloid beta 1-42, uvádějí autoři studie.
Právě v důsledku snížení počtu amyloidů beta 1-40 zvířata na stravě obsahující řepkový olej vykazovaly zvýšenou tvorbu amyloidních plaků v mozku, přičemž neurony byly pohlcovány amyloidem beta 1-42. Poškození bylo doprovázeno významným poklesem počtu kontaktů mezi neurony, což svědčí o rozsáhlém poškození synapsí, které hrají ústřední roli při formování a získávání paměti.
Profesod Praticò poukazuje na to, že amyloid beta 1-40 neutralizuje účinky amyloidu 1-42, což znamená, že pokles 1-40 zaznamenaný ve studii zanechává 1-42 naprosto bez kontroly. „V našem modelu vedla tato změna poměru k značnému nervovému poškození, k poklesu nervových kontaktů a k poruše paměti,“ vysvětluje.
Zjištění naznačují, že dlouhodobá konzumace řepkového oleje rozhodně není přínosem pro zdraví mozku. „I když je řepkový olej rostlinný olej, musíme být opatrní, než řekneme, že je zdravý," řekl doktor Praticò. „Na základě důkazů z této studie by neměl být olej z řepky považován za ekvivalent oleje s prokázanými přínosy pro zdraví."
Dalším krokem je podle vědců provedení studie s kratší dobou trvání, aby bylo možné stanovit minimální rozsah expozice potřebné k vytvoření pozorovatelných změn poměru amyloidu beta 1-42 k 1-40 v mozku a ke změně spojení synapsí. Autoři chtějí dalšími pracemi také zjistit, jestli konzumace řepkového oleje vedle Alzheimera zvyšuje také riziko vzniku dalších neurodegenerativních onemocnění a forem demence.
Související
Hraboši v Česku už sežrali úrodu za půl miliardy, po obilí se pustili do řepky
Co se stane včele, když se dotkne řepky? Raději zemře, říká odborník
řepka olejka , mozek , věda
Aktuálně se děje
včera
Operní pěvkyně Pecková přijals výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
40,6 stupně. Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
včera
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
včera
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
včera
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
včera
Vojtěch prosazuje omezení dostupnosti energetických nápojů
včera
Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní
včera
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
včera
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
včera
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
včera
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
včera
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
včera
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
26. června 2026 21:42
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
26. června 2026 20:26
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
26. června 2026 19:01
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.
Zdroj: Libor Novák