Koncentrační tábory v Americe? Temná minulost nepostihla jen Evropu

Spojené státy zasáhla v průběhu druhé světové války vlna paranoidního strachu. Jeho výsledkem se stalo uvěznění více než 127 000 Američanů. Čím se provinili? Byli japonského původu. Navzdory nedostatku konkrétních důkazů je většinová společnost podezřívala, že sympatizují se svou domovinou. V případě invaze na americkou pevninu je Pentagon považoval za bezpečnostní riziko.

Prezident USA Franklin Delano Roosevelt podepsal v roce 1942 exekutivní nařízení č. 9066, jež nařizovalo přemístit všechny Američany japonského původu do koncentračních táborů ve vnitrozemí Spojených států. Všem japonsko-amerických komunitám byly doručeny pokyny, jak toto nařízení následovat. Mnoho postižených jedinců mělo důvodné obavy o svůj nemovitý majetek a ve spěchu ho začali prodávat. Často jen za zlomek jeho skutečné hodnoty.

Před dobudováním táborů byli mnozí vysídlenci nuceni žít v dočasných příbytcích, např. ve stájích či na místních závodních drahách. Přitom téměř dvě třetiny z nich byli tzv. nisei, japonští Američané již narození na území USA. Jak uvádí internetové stránky ushistory.org, nezáleželo na tom, že většina nuceně vystěhovaných nikdy nebyla v Japonsku. Dokonce i veteráni první světové války japonského původu museli opustit své domovy.

Američané nakonec dokončili deset koncentračních táborů v sedmi státech na západě USA. Životní podmínky v nich byly velmi prosté, rodiny společně večeřely ve velkých halách a děti měly chodit do školy. Dospělí mohli pracovat za pět dolarů na den. Vláda Spojených států doufala, že tábory pokryjí vlastní zemědělskou produkcí svou spotřebu. Obhospodařování suché půdy se ovšem ukázalo být velkou výzvou.

Každodenní těžkosti řešili volení zástupci vězňů s vládními představiteli. K odlehčení a překlenutí času byly organizovány rekreační aktivity. Někteří z vysídlenců se dobrovolně přihlásili do armády USA, což vedlo ke vzniku dvou pluků složených výhradně z niseiů. Celkově však nebyl život v koncentračních táborech snadný. Chladné zimy střídala úporná letní vedra. Jídlo svou kvalitou dosahovalo úrovně vojenských přídělů. Pokusy o útěk se nemilosrdně trestaly zastřelením.

Někteří se rozhodli dát prezidentovo nařízení k soudu. Jeden z nich, Fred Korematsu, ovšem našel jen málo pochopení. Nejvyšší soud totiž exekutivní příkaz označil za válečnou nutnost. Po válce se propuštění japonští Američané často nemohli vrátit do svých rodných měst. Nepřátelství vůči všemu japonskému totiž přetrvávalo ještě dlouhá léta po válce. Bývalí vězni koncentračních táborů se tak nakonec rozptýlili po celé zemi. 

V roce 1988 se americký Kongres za předchozí postup vůči japonským Američanům omluvil. Každému vězni bylo přiznáno odškodné ve výši 20 000 amerických dolarů. Přestože americké koncentrační tábory nikdy nedosáhly úrovně nacistických vyhlazovacích táborů, dodnes zůstávají temnou kapitolou historie USA, jež se vytrvale hlásí k respektu občanských svobod a kulturních rozdílů.

Související

Více souvisejících

II. světová válka Koncentrační tábory USA (Spojené státy americké) Japonsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

Trump stupňuje tlak na Zelenského. Je připraven jednat o příměří, tvrdí

Spojené státy podle BBC věří, že ukrajinské vedení je „připraveno pokročit“ v procesu příměří s Ruskem, jak požaduje Washington. Podle vysokého představitele amerického ministerstva zahraničí se o této otázce bude jednat na úterním setkání v Saúdské Arábii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy