Vilém Tell: Skutečný bojovník proti útlaku, nebo fiktivní hrdina?

Vilém Tell je asi nejznámějším zbojníkem hned po Robinu Hoodovi. Na první pohled je mu dokonce i velmi podobný - výborný střelec, který se postaví útlaku ze strany vrchnosti. Byl vůbec Vilém Tell skutečný nebo jde jenom o pověst? A jak se stal příběh Viléma Tella do pověsti o vzniku švýcarské konfederace?

Příběh Viléma Tella pravděpodobně znáte, protože se dostal i na stříbrné plátno, a to hned několikrát (poprvé dokonce už roku 1900). Ale pro jistotu si základní dějové prvky připomeňme. Původ konfliktu Viléma Tella s tyranskou vrchností, habsburským místodržícím Gesslerem, podle pověsti spočívá v odmítnutí Viléma Tella poklonit se klobouku pana místodržícího. Za trest Gessler Tella donutí, aby sestřelil kuší jablko z hlavy vlastního syna. Naštěstí je Tell fenomenální střelec a tento husarský kousek se mu opravdu podaří.

O tom, že si ale svým střeleckým uměním nebyl stoprocentně jistý svědčí to, že si nachystal šípy dva. Ten druhý pro případ, že by se mu první střela nepodařila a trefil by vlastního syna - v tom případě by druhá střela okamžitě letěla vstříc Gesslerovi. Když se to místodržící Gessler dozví, nechá Viléma Tella okamžitě uvěznit. Tomu se ale nakonec díky vypuknutí náhlé bouřky podaří uprchnout a svou pomstu na Gesslerovi dokoná tak, že si na něj počíhá a zastřelí ho. Zcela nehrdinsky, výstřelem ze zálohy do zad nic netušícího místodržícího.

 Už z popisu samotného příběhu je vám asi jasné, že příběh Viléma Tella nebude úplně historicky pravdivý. Celá pověst totiž vznikla zejména jako lidové ospravedlnění vzpoury Švýcarů proti Habsburkům, která vyvrcholila slavnou porážkou habsburských rytířů švýcarskými sedláky u Morgarten (taková obdoba naší bitvy husitů s křižáky u Sudoměře).

První podoby příběhu jsou dochovány z roku 1420 a jsou ještě bez jména Vilém Tell. Hlavní hrdiny tvoří anonymní dvojice bratrů, která zabijí purkrabího na hradě Lowerz kvůli tomu, že dělal neslušné návrhy jejich sestře. Když chtěli Habsburkové bratry potrestat,  narazili na vzpouru celého kantonu, která skončila zbořením hradu Lowerz.

Tohoto příkladu pak následovaly i další kantony a vzniklo Švýcarsko. Vilém Tell se objevuje poprvé až ve zpracování pověsti od písaře Hanse Schribera, která vznikla kolem roku 1470. Ten také jasně spojuje Vilémovu pomstu s počátkem vzpoury proti Habsburkům a tak se celý příběh stane součástí švýcarské historické tradice. Tellovská pověst tím dostává punc historické události a Aegidius Tschudi v 16. století dokonce údajně znal i datum onoho slavného výstřelu – měl jím být 19. prosince 1307. O popularitě legendy o Vilému Tellovi svědčí i jeho četná umělecká zpracování, nejslavnějším z nich je divadelní hra z pera slavného romantického autora Fridricha Schillera z roku 1804.

 Postupem času se začnou objevovat drobné pochybnosti o historii Viléma Tella, už roku 1607 Tellovu existenci zpochybňuje François Guillimann poradce Habsburského císaře Rudlofa II. Až roku 1760 vyjde otevřený útok na opravdovou existenci Viléma Tella. O roli kterou příběh Viléma Tella hrál pro Švýcarsko svědčí i to, že autor tohoto vyvrácení (pravděpodobně Simeon Uriel Freudenberger) raději zůstal v anonymitě, aby nedošel k úhoně. Jeho kniha takové štěstí ale neměla a obyvatelé Altdorfu předali historikovo dílo katovi, který ho slavnostně spálil na náměstí .

Nakonec ale byly argumenty historiků tak silné, že se příběh Viléma Tella definitivně odporoučel z historie k ostatním národním pověstem. Mytologických postav hrdinných zbojníků, kteří dokázali sestřelit nějaký předmět z hlavy blízkého člověka známe totiž z různých severských ság hned několik. Přes to všechno ale pro mnohé Švýcary Vilém Tell a zlý místodržící Gessler stále jsou historickými postavami, podle průzkumu z roku 2004 v jejich existenci věřilo ještě 60% Švýcarů.

Související

Dálnice v Německu, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Autem po Evropě: Jak kvalitní jsou silnice a kolik stojí dálniční známky? Česko chystá novou cenu

Ceny dálničních známek v Evropě se často výrazně liší a mnohdy nemusí odpovídat kvalitě poskytovaných služeb. V Česku znovu vzrostou ceny od roku 2025 na základě inflace a rozšíření dálniční sítě. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka zdůraznil, že příjmy z poplatků jsou klíčové pro financování modernizace a výstavby dopravní sítě.

Více souvisejících

Švýcarsko mýtus Vilém Tell

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy