Vilém Tell je asi nejznámějším zbojníkem hned po Robinu Hoodovi. Na první pohled je mu dokonce i velmi podobný - výborný střelec, který se postaví útlaku ze strany vrchnosti. Byl vůbec Vilém Tell skutečný nebo jde jenom o pověst? A jak se stal příběh Viléma Tella do pověsti o vzniku švýcarské konfederace?
Příběh Viléma Tella pravděpodobně znáte, protože se dostal i na stříbrné plátno, a to hned několikrát (poprvé dokonce už roku 1900). Ale pro jistotu si základní dějové prvky připomeňme. Původ konfliktu Viléma Tella s tyranskou vrchností, habsburským místodržícím Gesslerem, podle pověsti spočívá v odmítnutí Viléma Tella poklonit se klobouku pana místodržícího. Za trest Gessler Tella donutí, aby sestřelil kuší jablko z hlavy vlastního syna. Naštěstí je Tell fenomenální střelec a tento husarský kousek se mu opravdu podaří.
O tom, že si ale svým střeleckým uměním nebyl stoprocentně jistý svědčí to, že si nachystal šípy dva. Ten druhý pro případ, že by se mu první střela nepodařila a trefil by vlastního syna - v tom případě by druhá střela okamžitě letěla vstříc Gesslerovi. Když se to místodržící Gessler dozví, nechá Viléma Tella okamžitě uvěznit. Tomu se ale nakonec díky vypuknutí náhlé bouřky podaří uprchnout a svou pomstu na Gesslerovi dokoná tak, že si na něj počíhá a zastřelí ho. Zcela nehrdinsky, výstřelem ze zálohy do zad nic netušícího místodržícího.
Už z popisu samotného příběhu je vám asi jasné, že příběh Viléma Tella nebude úplně historicky pravdivý. Celá pověst totiž vznikla zejména jako lidové ospravedlnění vzpoury Švýcarů proti Habsburkům, která vyvrcholila slavnou porážkou habsburských rytířů švýcarskými sedláky u Morgarten (taková obdoba naší bitvy husitů s křižáky u Sudoměře).
První podoby příběhu jsou dochovány z roku 1420 a jsou ještě bez jména Vilém Tell. Hlavní hrdiny tvoří anonymní dvojice bratrů, která zabijí purkrabího na hradě Lowerz kvůli tomu, že dělal neslušné návrhy jejich sestře. Když chtěli Habsburkové bratry potrestat, narazili na vzpouru celého kantonu, která skončila zbořením hradu Lowerz.
Tohoto příkladu pak následovaly i další kantony a vzniklo Švýcarsko. Vilém Tell se objevuje poprvé až ve zpracování pověsti od písaře Hanse Schribera, která vznikla kolem roku 1470. Ten také jasně spojuje Vilémovu pomstu s počátkem vzpoury proti Habsburkům a tak se celý příběh stane součástí švýcarské historické tradice. Tellovská pověst tím dostává punc historické události a Aegidius Tschudi v 16. století dokonce údajně znal i datum onoho slavného výstřelu – měl jím být 19. prosince 1307. O popularitě legendy o Vilému Tellovi svědčí i jeho četná umělecká zpracování, nejslavnějším z nich je divadelní hra z pera slavného romantického autora Fridricha Schillera z roku 1804.
Postupem času se začnou objevovat drobné pochybnosti o historii Viléma Tella, už roku 1607 Tellovu existenci zpochybňuje François Guillimann poradce Habsburského císaře Rudlofa II. Až roku 1760 vyjde otevřený útok na opravdovou existenci Viléma Tella. O roli kterou příběh Viléma Tella hrál pro Švýcarsko svědčí i to, že autor tohoto vyvrácení (pravděpodobně Simeon Uriel Freudenberger) raději zůstal v anonymitě, aby nedošel k úhoně. Jeho kniha takové štěstí ale neměla a obyvatelé Altdorfu předali historikovo dílo katovi, který ho slavnostně spálil na náměstí .
Nakonec ale byly argumenty historiků tak silné, že se příběh Viléma Tella definitivně odporoučel z historie k ostatním národním pověstem. Mytologických postav hrdinných zbojníků, kteří dokázali sestřelit nějaký předmět z hlavy blízkého člověka známe totiž z různých severských ság hned několik. Přes to všechno ale pro mnohé Švýcary Vilém Tell a zlý místodržící Gessler stále jsou historickými postavami, podle průzkumu z roku 2004 v jejich existenci věřilo ještě 60% Švýcarů.
Související
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
Švýcarsko nenabídlo Rusku pozvánku na mírový summit o Ukrajině
Švýcarsko , mýtus , Vilém Tell
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný