Magická historie: Proč démonolog Piscinarius bojoval proti honům na čarodějnice?

Démonologie byla v renesanci úctyhodná a velmi studovaná nauka, které se věnoval nejeden významný učenec. Proč se ale uznávaný znalec démonů a magie, který věřil v moc Ďábla a vliv démonů na náš pozemský svět ohrazoval proti honům na čarodějnice?

Piscinarius, vlastním jménem Johan Weyer se narodil v Brabantském vévodství, které tehdy bylo podobně jako České země součástí rozlehlé Habsburské říše v roce 1515. Navštěvoval školy v Lovani a Antverpách – jeho nejvýznamnějším učitelem byl jeden z největších alchymistů mezi humanistickými učenci, slavný Cornelius Agrippa. Ten ho patrně také uvedl do démonologických a magických praktik, které byly v renesanci velmi oblíbené, stačí vzpomenout na dvorní alchymisty Rudolfa II. Na Agrippovi je patrně nejzajímavější, že nevíme, jak zemřel. Podle všeho záhadně zmizel kolem roku 1535 na cestě do Francie. Zlí jazykové dodnes tvrdí, že za to mohla právě jeho magická obsese –po nepovedeném rituálu si Agrippu některý z démonů odvlekl zpátky do pekla.

Johan Weyer poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Paříži a Orleáns, kde se věnoval zejména medicíně. Doktorského titulu ale patrně nikdy nedosáhl, což nebylo nijak neobvyklé, protože za vykonání zkoušek se platily horentní sumy. Na rozdíl od dnešní doby stačilo pouhé absolvování několika semestrů lékařství na univerzitě a nebyl problém najít uplatnění, navzdory absenci patřičného titulu. Jako lékař působil Weyer chvíli v rodném Grave, poté delší dobu v Arnhemu, kde se také poprvé odborně setkal s čarodějnictvím – byl totiž požádán o vyjádření k případu dvorského věštce, který byl obviněn z čarodějnictví.

O tom, jak vysoce byla ceněná Weyrova lékařská odbornost, svědčí i to, že město Arnhem si ho nemohlo dovolit zaplatit, a to ani s pomocí příspěvku habsburského císaře Karla V. A tak se Weyer raději vydal za finančně lukrativnější nabídkou a stal se dvorním lékařem Vilém Bohatého, vévody z Cleve. Ze svého postu odstoupil v požehnaném věku 63 let, když své místo přenechal svému synu Galénovi Weyerovi, příznačně pojmenovaném po slavném antickém lékaři.

Ve svých významných dílech De Praestigiis Daemonum(O iluzích démonů) a  Pseudomonarchia Daemonum (Pseudokrálovství démonů) zastával teorii, že démoni se mohou zjevit na přivolání obyčejných smrtelníků a vytvářet nejrůznější iluze. Weyer v Pseudomonarchia Daemonum  podal podrobný seznam všech démonů (mělo jich být 69, vskutku démonické číslo) včetně doby, kdy je lze přivolat a jak se vyhnout jejich lžím a pokusům se vymanit z moci mága. Pečlivě ale odlišoval mágy a čarodějnice a kritizoval zejména katolickou církev za její nauku o čarodějnicích a moci ďábla na tomto světě.

Paradoxně nejvíce lékaře a démonologa Weyera proslavila jeho kritika slavného Kladiva na čarodějnice a honů na čarodějnice obecně. Byl pravděpodobně mezi prvními, kteří označili čarodějnice za mentálně nemocné, konkrétně měl za to, že trpí melancholií. V dobovém lékařství to znamenalo přebytek jedné z 4 šťáv (konkrétně černé žluče) podle kterých se určovaly jednotlivé nemoci. Magie byla totiž podle tohoto démonologa extrémně vzácným jevem, kterým nemohla disponovat kdejaká vesnická babka. Přiznání k čarodějnictví proto raději označoval za jeden z příznaků mentální choroby.

Nejčastěji se ale ozývají hlasy, které vidí ve Weyerovi předchůdce moderní psychologie davu, Freuda a dalších moderních psychologů. Johan Weyer tak bývá považován za prvního lékaře zabývajícího se lidskými právy, i když jeho motivace byla patrně velmi odlišná. Někteří historikové považují jeho démonologickou nauku za satiru na katolickou nauku o čarodějnicích, jiní zase hovoří o tom, že jeho kritika čarodějnických procesů byla jenom součástí široce pojaté polemiky s katolickou církví. Přesto byla po Wyerovi pojmenována nadace zabývající se základními lidskými právy v lékařství.

Ať už své démonologické studie myslel Weyer jakkoli, jeho dílo se stalo velmi populární mezi pozdějšími démonology, přímo na něj navazuje asi nejslavnější démonologická příručka, tzv. Klíč Šalamouna (Lemegeton), ten je populární i mezi moderními vyznavači černé magie.

Související

Více souvisejících

Čarodějnictví okultismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

včera

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

včera

včera

včera

včera

25. prosince 2024 21:40

RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo

Den po nové štědrovečerní pohádce Tři princezny nasadila Česká televize do vysílání další premiérovou pohádku Čarovné jablko, která vznikla ve spolupráci se sousedy ze Slovenska. Je o souboji dobra se zlem, jak jinak. Jak ale dopadl pomyslný souboj vánočních pohádek? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy