Konec islámu v Turecku? Reformy “Otce Turků” vyhnaly muslimy ze zbytku Evropy

Vláda osmanských sultánů skončila v Turecku na začátku 20. století. Se vznikem nové turecké republiky je spojeno jméno Mustafa Kemal Atatürk. Republikán a obdivovatel Evropy rázně zatočil s vlivy islámu na každodenní život. S náboženským fundamentalismem v Turecku zúčtoval s pověstným jižanským temperamentem, jelikož se narodil v Řecku.

V mládí Atatürk, což je přezdívka obvykle překládaná jako Otec Turků, dokonce na přání matky navštěvoval islámskou školu. Teologická epizoda však trvala jen několik týdnů, zasáhl totiž otec, který chtěl mít ze syna obchodníka jako je on. Nakonec Atatürk vystudoval vojenskou akademii v Istanbulu a v dráze vojáka rovněž pokračoval. Slavil několik dílčích velitelských úspěchů, v jinak neúspěšných válkách proti Itálii a proti Trojdohodě. Angažoval se rovněž v hnutí mladoturků angažovaném ve svržení posledního osmanského sultána. Nicméně poté, co se sám dostal k moci v čele Lidové strany, jejímž byl zakladatelem, mladoturky zakázal a roku 1923 založil první republiku Turecko.

Proti islámu

Atatürka islám nikdy příliš neoslovoval. Naopak k němu měl znatelný despekt. Jeho vztah nejlépe charakterizuje výrok „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži.“ Zavedl novou ústavu, která zapříčinila počátek úplné sekularizace Turecka s cílem modernizovat zemi po vzoru západoevropských států. Vypudil ze země Abdula Mešida synovce posledního chalífy a vůdce sunitských muslimů, což bylo v zemi ještě nepřivyklé přicházejícím novotám vskutku neslýchané. A to byl teprve začátek.

Konec muslimských čepiček

Pozice nového tureckého vůdce s ateistickými názory byla pevná, a tak s reformami vesele pokračoval. Zakázal nosit mužům tradiční červené pokrývky hlavy - fezy, které používaly i jihoslovanské muslimské jednotky Rakousko-Uherské armády. Nově se měl v Turecku nosit klobouk s krempou jako v Evropě. Pro radikální muslimy to byl problém, jelikož krempa je ukrývala před Alláhem, což se nemělo. Je asi jasné, že s uplatňováním práva šaría byl konec a muslimští kazatelé byli kontrolovaní policií, aby Atatürkovy reformy nemohli příliš kritizovat. Zrušil také islámský kalendář, který počítal letopočet od vyhnání Mohameda z Medíny. Nadále se roky počítaly od narození Krista jako v Evropě, hodiny se počítaly od půlnoci do půlnoci nikoli od východu do západu slunce a orientální systém měr a vah byl nahrazen desítkovou soustavou.

Ženy s šátkem i bez něho

Nejprogresivnější reformy se týkaly postavení žen ve společnosti. Není se čemu divit Atatürkovou manželkou byla ve Francii vychovaná feministka Latife Uşşaki. Těžko říct, jestli Atatürk fandil i feminismu ve vlastní domácnosti, ale po roce manželství se nechal rozvést. Přesto nově žena začala patřit jen sobě nikoliv muži a rovněž byly zakázány šátky. Záhy však zákaz musel být zmírněn a dodnes je nošení šátku v Turecku dobrovolné a ženy si rozhodují samy, jestli ho chtějí nosit. Šátky jsou zakázány jen na univerzitách a při výkonu úřednické profese. Ženy rovněž dostaly volební právo, čím už ale Turecko předběhlo i celou řadu evropských zemí jako Francii, Švýcarsko nebo Portugalsko. Československo nikoliv, vzhledem k tomu že feminista Masaryk prosadil volební právo žen jako v jednom z prvních států na světě roku 1920 (stejně jako v liberálním Nizozemsku).

Odkaz mezi dvěma tradicemi

Přestože je Atatürk tureckým národním hrdinou, je dnes vnímán rozporuplně. Mezi vyznavači tradičních tureckých způsobů, často propojených s islámským náboženstvím, se příliš velkému obdivu netěší. Naopak v armádě, která má v Turecku díky konfliktům z Řeckem i s dalšími sousedy mimořádné postavení, se těší jeho odkaz velké úctě. To se netýká jen vzpomínky na významného státníka a vojenského důstojníka, ale především jeho myšlenkového odkazu směřujícího k sekularizovanému Turecku.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko historie islám reformy Mustafa Kemal Atatürk

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 44 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy