Proč kvůli stresu přibíráme? Vědec dobrovolně podstoupil nepříjemný test, výsledky hovoří jasně

Všichni dobře víme, proč tloustneme. Prostě přijmeme více kalorií, než jich stihneme spálit. To je sice pravda, ale neposkytuje nám to odpověď na tu nejzajímavější otázku - proč se přejídáme?

Zná to snad každý z nás. Z ničeho nic nás přepadne mlsná a my si musíme dát kousek čokolády nebo dortu. A to i přesto, že dobře víme, že toho budeme za pár minut litovat. Je to jen naše nenasytnost? Přestože sebekontrola je důležitá, existují důkazy o tom, že stres hraje významnou roli v nárůstu hmotnosti.

Chronický stres narušuje náš spánek a hladinu cukru v krvi. To vede ke zvýšenému pocitu hladu. A to zase vede k dalšímu narušení spánku, dokonce k vyšší hladině stresu a ještě k většímu narušení hladiny cukru v krvi. Tento koloběh může časem vést nejen k nezdravé hladině tělesného tuku, ale i k diabetu typu 2, vysvětluje server BBC.

Aby vědci věděli, co vše se v takovém případě může stát, doktor Giles Yeo se rozhodl za pomoci vědců z univerzity v Leedsu prožít zvlášť stresující den. Vědci z Leedsu začali tím, že požádali Gilesa, aby podstoupil něco, co se jmenuje Maastrichtův stresový test.

Posadili ho před počítač a přinutili ho rychle počítat. Pak začal dělat chyby, které jsou pro některé lidi velmi stresující. Poté ho přiměli, aby položil ruku do studené vody a držel ji tam. Před a po těchto testech měřil tým Gilesovu hladinu cukru v krvi.

Naše hladina cukru v krvi stoupá, když jíme, a u zdravého člověka, jako je Giles, se rychle vrátí k normálu. Vědci ale zjistili, že v den, kdy byl Giles záměrně provokován, jeho hladina cukru v krvi vyskočila na dlouhé tři hodiny – a až pak se vrátila do normálu. To je asi šestkrát delší doba než u předchozího dne bez stresu.

Důvodem je to, že když jste stresovaní, vaše tělo se dostane do režimu „bojuj nebo uteč.“ Vaše tělo si myslí, že je napadeno a uvolňuje do krve glukózu, aby vám poskytlo energii pro vaše svaly.

Pokud však tuto energii nespotřebujete, abyste utekli před nebezpečím, pak vaše slinivka začne ve velkém produkovat inzulín, aby opět zvýšila hladinu cukru v krvi. Tyto stoupající hladiny inzulínu a klesající hladiny cukru v krvi způsobují, že cítíte hlad - což je důvod, proč máte potíže odolat sladkému, když jste ve stresu.

Stejné reakce přicházejí, když špatně spíte. Nedávná studie, kterou provedli vědci na King's College v Londýně, zjistila, že organismus lidí trpících nedostatkem spánku vytváří příliš mnoho inzulínu, který ale není dostatečně efektivně využit.

Během šestiletého výzkumu se ukázalo, že u nespavců postupně docházelo k poruchám metabolismu krevní glukózy. U lidí spících méně než 6 hodin denně se pak podle vědců během šesti let s téměř pětkrát větší pravděpodobností rozvine porucha metabolismu cukrů, než u těch, kteří si dopřávají delší spánek.

Související

Více souvisejících

stres cukrovka věda zdraví

Aktuálně se děje

včera

včera

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter

Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.

včera

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů

V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.

včera

Donald Trump

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde

Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.

včera

Zbytky ledovce, Island

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

včera

včera

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

včera

včera

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

včera

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

včera

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

včera

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

včera

Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?

Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy