Německo za války velmocí nebylo? Šlo jen o nacistickou propagandu

Většina z nás asi ví, kdy začala druhá světová válka a kdo nakonec prohrál. Celou řadu zajímavostí jsme se ale ve škole nedozvěděli. James Holland, britský spisovatel, který se věnuje vojenské historii a především druhé světové válce, proto pro server History Extra odhaluje některá méně známá fakta naší historie.

1. Francie měla v roce 1940 více tanků, děl a mužů než Německo

Vždy se předpokládalo, že v průběhu druhé světové války si Němci probíjeli svou cestu k vítězství díky vysoce moderní a mechanizované armádě a letectvu, která bylo lepší než cokoli, co měli v květnu 1940 k dispozici spojenci. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak.

Dne 10. května 1940, kdy Němci zaútočili na Francii, bylo pouze 16 z jejich 135 divizí mechanizováno - to znamená vybaveno motorizovanou dopravou. Zbytek se spoléhal na koně a vozy nebo nohy vojáků. Jen samotná Francie měla 117 mechanizovaných divizí.

Francie také měla více zbraní. Německo mělo 7,378 děl a Francie 10,700. A to není všechno - Němci mohli shromáždit 2,439 tanků, zatímco Francouzi jich měli k dispozici 3,254, z nichž většina byla oproti německým tankům větší, lépe vyzbrojená a obrněná.

2. Britské priority v oblasti lidských zdrojů se zaměřovaly na překvapující oblast

Británie se před válkou rozhodla, že se zaměří na vzdušné a námořní síly, které měly představovat těžiště jejich bojových schopností. Až po pádu Francie si Londýn uvědomil, že je třeba armádu mnohem více posílit.

Nicméně až do jara roku 1944 nebylo ve Velké Británii prioritou z hlediska lidských zdrojů námořnictvo, RAF, armáda, a dokonce obchodní loďstvo, ale ministerstvo leteckého průmyslu. V době války Británie sama postavila 132,500 letadel, což je ohromující číslo - zvláště když si uvědomíme, že v bitvě o Británii nikdy nebojovalo více než 750 strojů najednou.

3. Ztráty spojeneckého obchodního loďstva byly jen asi 1 procento

Spojenecké námořní ztráty ve druhé světové válce v severním Atlantiku, Arktidě a domácích vody tvořily jen 1,48 procenta. Celkově bylo vypraveno 323,090 individuálních plaveb, z nichž bylo potopeno „pouze“ 4786. Z nich 2562 patřilo Britům. V průměru plulo po celém světě v jeden den asi 200 britských lodí.

4. Británie měla jen minimální příděly

Francie a Británie začaly válku bez přídělového systému. V Británii byl v menší míře zaveden až v lednu 1940, Francie jej neměla až do porážky v červnu 1940. Německo, na druhé straně, zavedlo příděl už před válkou a snažilo se obstarat zdroj pro své ozbrojené síly a širší populaci od začátku do konce.

Poptávka po jídle v okupovaných území vedla k tomu, že mnoho lidí, včetně městského francouzského obyvatelstva, hladovělo. Britové nikdy nehladověli, a to i přesto že řada potravin byla na příděl, byla jich ale také spousta, které na příděl nebyly.  Do roku 1945 to proto Británie měla velmi snadné - ve srovnání se zbytkem Evropy.

5. Japonci měli raketový sebevražedný letoun

Nejen Němci vyvíjeli stroje s raketovými motory. Po úvodním vítězství se Japonci snažili předběhnout USA a Británii v oblasti technologií, vyvíjeli Ohka - nebo ‚Třešňové květy‘, což byly člověkem pilotované pumy s raketovým pohonem, které byly použity na konci války jako kamikadze zbraně.

Zhruba ve vzdálenosti 80 km od cíle ve výšce 8000 m se Ohka odpoutala od nosného bombardéru a pomocí raketových motorů dosáhla rychlosti přesahující 900 km/h. Poté nastal rychlý bezmotorový let, při němž pilot navedl letoun na cíl, přičemž mohl zapnout dle potřeby pohonné rakety. Piloti Ohka byli nazýváni Jinrai Butai - ‚hromoví bohové‘ - ale podařilo se jim potopit jen tři spojenecké lodě.

6. Existoval velký rozdíl mezi spojeneckými a německými stíhacími esy

Luftwaffe měla zcela odlišný přístup ke svým ‚esům.‘ Nejen že se očekávalo, že piloti budou létat dlouhou dobu bez přestávky, ale také měli aktivně pomáhat těm nejlepším letcům označovaným jako Experten, aby měli lepší skóre a nebyli v ohrožení života.

Na východní frontě bojovali proti těžce ozbrojeným letadlům Sovětů a vedoucí piloti brzy začali hromadit obrovské skóre. Němec Bibi Hartmann byl nejlepší eso všech dob s 352 ‚sestřely‘. Přední letecké eso celé války z RAF, James 'Johnnie' Johnson, zaznamenal 38 sestřelů.

7. Německá automobilová doprava byla minimální

Německá válečná propaganda ukazovala, že Třetí říše měla vysoce mechanizovanou a moderní armádu, ale ve skutečnosti v roce 1939 bylo Německo jednou z nejméně automobilových společností v západním světě.

Po vypuknutí války v zemi jezdilo jedno motorové vozidlo na 47 lidí. V Británii toto číslo bylo 14, ve Francii to bylo osm, a ve Spojených státech čtyři. To znamená, že německá armáda byla do značné míry závislá na železnici, koních a vozech a nohách svých vojáků.

Takový poměrně nízký počet motorových vozidel také znamenal, že existovalo méně továren, méně dílen, méně benzinových čerpacích stanic a méně lidí, kteří věděli, jak řídit. Jinými slovy to byl nedostatek, který nebylo možné tak snadno odstranit.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.
Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté historie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy