Příkladná komunistka? Gusta Fučíková byla tichou obětí nacistického režimu

Dne 28. srpna 1903 přišlo na svět v dělnické rodině Koděřičových v Ostředeku na Benešovsku děvčátko, které dostalo jméno Augusta. V té době ještě nikdo netušil, že se právě narodila budoucí hrdinka komunistického režimu v Československu. Svou matku si Gusta z dětství nepamatovala, zemřela totiž, když byly holčičce pouhé dva roky. Na svou nevlastní matku pak vzpomínala Gusta s nelibostí.

Po studiu na obchodní akademii v Praze roku 1921 začala studovat na vysoké obchodní škole, ze které však později odešla. O dva roky později se poprvé setkala se svým životním partnerem, Juliem Fučíkem. V roce 1923 vstoupila do Komunistické strany Československa. Mezi válkami působila na ministerstvu školství a národní osvěty, v Mezinárodním všeodborovém svazu nebo na sovětském obchodním zastupitelství. Roku 1936 pracovala v redakci Rudého práva jako překladatelka. Během druhé světové války se aktivně zapojila se svým partnerem do protinacistického odboje. Zatímco Julius Fučík byl nacisty později popraven a stal se národním hrdinou, Gusta (nyní již) Fučíková putovala do koncentračního tábora Ravensbrücku a Terezína.

Komunisté Julia Fučíka po převratu v únoru roku 1948 oslavovali jako národního i komunistického hrdinu. Gusta Fučíková se stala „národní vdovou“ a nositelkou odkazu svého manžela. Oba byli vnímáni jako hrdinové protinacistického odboje i příkladní komunisté. Po druhé světové válce se Gusta stala redaktorkou nakladatelství Svoboda, ve svých článcích se věnovala zejména dílu svého mrtvého muže, protinacistickému odboji a válečné problematice. Sepsala také jakési paměti o svém životě s Juliem Fučíkem.

V roce 1953 vstoupila Gusta Fučíková do Výboru československých žen, a tak začala působit jako aktivistka na poli ženských organizací. Od roku 1969 působila jako předsedkyně Rady československých žen, také byla místopředsedkyní Mezinárodní demokratické federace žen. Stala se jednou z nejvýznamnějších komunistických funkcionářek v Československu. Komunisté z ní udělali vzor pro všechny komunistické československé soudružky. Nutno však zmínit, že se ve společnosti začaly o Gustě šířit posměšné vtípky.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že Gusta Fučíková byla profesí vdova. Na odkazu svého mrtvého manžela, komunistického hrdiny a vzoru, byla její kariéra vlastně založena. A komunistickou hrdinkou a ikonou se stala sama. Během svého veřejného působení získala celou řadu komunistických ocenění – v roce 1963 Zlatou medaili Světové rady míru a Řád práce, roku 1970 a 1973 Řád republiky, v roce 1973 Řád vítězného února a v roce 1983 Řád Klementa Gottwalda. Oceňována byla za svou práci pro Komunistickou stranu Československa a za rozvoj přátelství se Sovětským svazem.

Ve středu 25. března 1987 Gusta Fučíková zemřela. Dne 1. dubna se konal veřejný pohřeb této komunistické ikony v obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.