Hitlerova poslední večeře? Jeho poradkyně promluvila o hrůzách z berlínského bunkru

Nacistický vůdce Adolf Hitler byl v mnoha ohledech podivín. Jednou z těch "menších" zajímavostí o jeho životě je odpor, který uchovával k masu. Proto měl po svém boku odbornici na stravování, která se mu stavila o pravidelné dávky jídla, tehdy třiadvacetiletou Constanze Manziarlyovou. Jaký byl její příběh a jak vyprávěla o hrůzách, které zažila v berlínském bunkru?

Constanze Manziarlyová měla pouze 23 let, když začala pracovat jako Hitlerova odbornice na vegetariánskou stravu. Jako jedna z mála měla to "štěstí", že s ním zůstala až do roku 1945, kdy vůdce Třetí říše spáchal v berlínském bunkru sebevraždu se svou manželkou Evou Braunovou.

Dva dny po ní utekla Manziarlyová z bunkru s Hitlerovou sekretářkou Traudl Jungeovou ve skupině vedené vůdcem brigády SS Wilhelmem Mohnkem. Nacisty ale přepadli vojáci Rudé armády a odvedli do stanice metra. Od té doby Hitlerovu odbornici na výživu nikdo neviděl.

Přesto se její zážitky z bunkru zachovaly, v osobních listech své sestře totiž často psala o tom, co pod nadvládou nacistů prožívá. Prozradila tak například, že Hitlerovi připravila jeho poslední jídlo, těstoviny s rajčatovou omáčkou. 

V dopisech, které zveřejnil historik Stefan Dietrich, Manziarlyová popisuje Hitlera jako náročného a vybíravého jedlíka, který ji vystavil "nepředstavitelným těžkostem" a zanechal v ní dojem, že je jednou nohou v hrobě.

Manziarlyová se do Hitlerových služeb dostala náhodou. Na klinice v Berchtesgadenu studovala přípravu syrových vegetariánských jídel a  Hitlerův horský dům Berghof stál v blízkosti tohoto zařízení. Nacistický vůdce, který měl averzi vůči masu, si z kliniky nechával posílat jídlo, následně zaměstnal Manziarlyovou jako svou osobní výživovou poradkyni.

Vzal si ji i do bunkru v Berlíně, kde prožil poslední dny. Podle historika dostala mladá dívka nabídku, která se jednoduše neodmítá. Nadšená z ní ale nebyla. V listech popisovala, že připravit Hitlerovi jídlo je "kulinářská výzva", protože nejraději jedl proso nebo tvaroh se lněným olejem.

Jako náhradu masa měl rád houby a od začátku druhé světové války prý jako dezert jedl dvě nastrouhaná jablka. S přibývajícími roky ale bylo pro kuchařku stále těžší vypouštět z bunkru nějaké informace. 

Od roku 1944 proto začala v listech používat kódy, aby zamaskovala skutečná jména a místa. Hitler byl nazýván jako "vrchní lékař", Berghof "letovisko" a bunkr, ve kterém zemřel, byl "rekreační dům".

V jednom dopise také popisovala hrůzy, které se v bunkru odehrávaly. Uvedla například, že se kousala do jazyka strachy, když viděla Hitlerovu názornou ukázku, jak používat kyanidové kapsle.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler II. světová válka nacisté

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy