Kremace a ukládání mrtvých těl na hřbitovech? Tohle už dál dělat nemůžeme, zhrozili se vědci

Rituál pohřbívání mrtvých těl je tak hluboce zakořeněn v našich náboženských a kulturních dějinách, že jen málokoho napadne zaběhlý způsob zpochybnit. Ale když se podíváte na statistiky, na způsoby procesy uchování a ukládání mrtvol do rakví a jejich následné ukládání do země, jde extrémně nepříznivou praxi - minimálně z hlediska životního prostředí, uvádí server Bussines Insider.

Při balzamování, pohřbívání a kremaci jsou do ovzduší a půdy vylučovány toxické látky, které vystavují riziku nejen pracovníky pohřebních služeb. A zachování svěžích zelených hřbitovů je nesmírně náročné na využívání půdy a vody.

Právě proto se vědci a ochránci přírody zabývají ekologičtějšími způsoby, jak s těly zesnulých pracovat. „Nejlepším způsobem je tělo odevzdat zemi nebo oceánu způsobem, který je udržitelný pro budoucí generace," vysvětluje Susan Dobschaová, profesorka marketingu na Bentleyově univerzitě a redaktorka knihy o ekologickém pohřebním průmyslu, která se jmenuje „Smrt a spotřebitelská kultura".

Moderní pohřební praktiky špatné pro životní prostředí jsou pro naše životní prostředí špatné hned z několika důvodů:

Balzamování je toxické

Při balzamování je do těla přes tepnu pumpován chemický koktejl z formaldehydu, fenolu, methanolu a glycerinu. Cílem je zpomalit rychlost rozpadu těla. Používá se proto, aby mohlo být tělo vystaveno během pohřbu, díky němu je také možné mrtvoly přepracovat na velké vzdálenosti nebo je použít pro lékařský a vědecký výzkum.

Jenže třeba formaldehyd je pro člověka prokázaný karcinogen. Pokud je člověk vystaven jeho vysokým koncentracím, může zemřít. Jeho výpary mohou také podráždit oči, nos a hrdlo. Fenol může dráždit nebo spálit maso a při požití je toxický. Metylalkohol a glycerin mohou dráždit oči, kůži, nos a hrdlo.

Podle článku publikovaného v časopise Berkeley Planning Journal jsou v USA do země spolu s mrtvolami každý rok uloženy více než 3 miliony litrů formaldehydu. Toto množství by stačilo na to, aby byl každý rok naplněn jeden a čtvrt olympijského plaveckého bazénu.

Při pohřbech je zpracováno velké množství materiálu

Podle časopisu Berkeley Planning Journal je při konvenčních pohřbech v USA každoročně spotřebováno 70 tisíc kubíků tvrdého dřeva, 2700 tun mědi a bronzu, 104 tisíc tun železa a 1,6 milionu tun železobetonu ročně.

Pohřby jsou drahé

Náklady na průměrný pohřeb se třeba v USA pohybují kolem 10 000 dolarů (asi 206 tisíc korun), uvádí časopis Berkeley Planning Journal. Cena zahrnuje poplatky za pohřeb a hřbitov, pohřební hrobku, květiny, oblečení, dopravu a další související poplatky. V USA jsou ročně pohřbeny asi 2 miliony lidí, v pohřebním průmyslu jako celku se tak ročně točí miliardy dolarů.

Lepší nejsou ani kremace

Stále více lidí je po smrti spáleno na popel, který má být následně uložen do urny nebo rozptýlen do oceánu, parku či zahrady. Tento způsob je stále rozšířenější. I když kremace životnímu prostředí ubližuje méně než tradiční pohřeb, stále jde o proces škodlivý. Uvolňují se při ní nebezpečné chemikálie do atmosféry – konkrétně jde o oxid uhelnatý, jemné saze, oxid siřičitý, těžké kovy a emise rtuti ze zubních výplní. Na rozdíl od klasického pohřbu, ve kterém je tělo prostě ponecháno, aby se rozložilo v přírodě, je spálený popel sterilní a nevrací živiny zpět do země.

 Existují i ekologické alternativy

Při „zelenějších“ formách pohřbívání je možné tělo uložit do lůžka, ze kterého nakonec vyroste strom. Popel je pak možné vložit do betonové kuličky, která se hodí dno oceánu, kde slouží jako potrava pro korálové útesy. To jsou nejlepší způsoby, jak být zodpovědně pohřben, vysvětluje Dobschaová.

Jiné vhodné způsoby jsou pak podobné těm tradičním – je možné vynechat balzamování, být pohřben třeba v lese pouze v obyčejné rakvi. K dispozici jsou také biologicky rozložitelné rakve, včetně těch vyrobených z bambusu, papíru, lepenky, vlny, banánových listů a vrby.

Místo kremace je pak možné využít alkalickou hydrolýzu, která je často označována jako biokremace. V praxi to znamená, že je tělo po smrti zahříváno za vysokého tlaku v nádobě s louhem na teplotu 160 stupňů Celsia. Tím se postupně naprosto rozpustí, kosti se pak rozpadnou na prach. Celý proces trvá tři až čtyři hodiny.

Související

Pohřebnictví, ilustrační fotografie. Photo by panyawat auitpol

Pohřební ústavy v Pekingu nestíhají. Pracovníci kvůli covidu nechodí do práce

Pohřební ústavy v čínské metropoli Pekingu, kterou zasáhla nákaza koronaviru, se snaží udržet krok s žádostmi o pohřební a kremační služby. Řada pracovníků zařízení a řidičů pohřebních vozů má totiž pozitivní testy na infekci a nepřišla do práce, napsala dnes agentura Reuters. Kromě asi desítky pohřebních ústavů se podle ní nárůst infikovaných pracovníků v Pekingu dotýká fungování i dalších podniků včetně restaurací nebo kurýrních firem.

Více souvisejících

pohřebnictví Hřbitov Ekologie Lidé

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy