Rituál pohřbívání mrtvých těl je tak hluboce zakořeněn v našich náboženských a kulturních dějinách, že jen málokoho napadne zaběhlý způsob zpochybnit. Ale když se podíváte na statistiky, na způsoby procesy uchování a ukládání mrtvol do rakví a jejich následné ukládání do země, jde extrémně nepříznivou praxi - minimálně z hlediska životního prostředí, uvádí server Bussines Insider.
Při balzamování, pohřbívání a kremaci jsou do ovzduší a půdy vylučovány toxické látky, které vystavují riziku nejen pracovníky pohřebních služeb. A zachování svěžích zelených hřbitovů je nesmírně náročné na využívání půdy a vody.
Právě proto se vědci a ochránci přírody zabývají ekologičtějšími způsoby, jak s těly zesnulých pracovat. „Nejlepším způsobem je tělo odevzdat zemi nebo oceánu způsobem, který je udržitelný pro budoucí generace," vysvětluje Susan Dobschaová, profesorka marketingu na Bentleyově univerzitě a redaktorka knihy o ekologickém pohřebním průmyslu, která se jmenuje „Smrt a spotřebitelská kultura".
Moderní pohřební praktiky špatné pro životní prostředí jsou pro naše životní prostředí špatné hned z několika důvodů:
Balzamování je toxické
Při balzamování je do těla přes tepnu pumpován chemický koktejl z formaldehydu, fenolu, methanolu a glycerinu. Cílem je zpomalit rychlost rozpadu těla. Používá se proto, aby mohlo být tělo vystaveno během pohřbu, díky němu je také možné mrtvoly přepracovat na velké vzdálenosti nebo je použít pro lékařský a vědecký výzkum.
Jenže třeba formaldehyd je pro člověka prokázaný karcinogen. Pokud je člověk vystaven jeho vysokým koncentracím, může zemřít. Jeho výpary mohou také podráždit oči, nos a hrdlo. Fenol může dráždit nebo spálit maso a při požití je toxický. Metylalkohol a glycerin mohou dráždit oči, kůži, nos a hrdlo.
Podle článku publikovaného v časopise Berkeley Planning Journal jsou v USA do země spolu s mrtvolami každý rok uloženy více než 3 miliony litrů formaldehydu. Toto množství by stačilo na to, aby byl každý rok naplněn jeden a čtvrt olympijského plaveckého bazénu.
Při pohřbech je zpracováno velké množství materiálu
Podle časopisu Berkeley Planning Journal je při konvenčních pohřbech v USA každoročně spotřebováno 70 tisíc kubíků tvrdého dřeva, 2700 tun mědi a bronzu, 104 tisíc tun železa a 1,6 milionu tun železobetonu ročně.
Pohřby jsou drahé
Náklady na průměrný pohřeb se třeba v USA pohybují kolem 10 000 dolarů (asi 206 tisíc korun), uvádí časopis Berkeley Planning Journal. Cena zahrnuje poplatky za pohřeb a hřbitov, pohřební hrobku, květiny, oblečení, dopravu a další související poplatky. V USA jsou ročně pohřbeny asi 2 miliony lidí, v pohřebním průmyslu jako celku se tak ročně točí miliardy dolarů.
Lepší nejsou ani kremace
Stále více lidí je po smrti spáleno na popel, který má být následně uložen do urny nebo rozptýlen do oceánu, parku či zahrady. Tento způsob je stále rozšířenější. I když kremace životnímu prostředí ubližuje méně než tradiční pohřeb, stále jde o proces škodlivý. Uvolňují se při ní nebezpečné chemikálie do atmosféry – konkrétně jde o oxid uhelnatý, jemné saze, oxid siřičitý, těžké kovy a emise rtuti ze zubních výplní. Na rozdíl od klasického pohřbu, ve kterém je tělo prostě ponecháno, aby se rozložilo v přírodě, je spálený popel sterilní a nevrací živiny zpět do země.
Existují i ekologické alternativy
Při „zelenějších“ formách pohřbívání je možné tělo uložit do lůžka, ze kterého nakonec vyroste strom. Popel je pak možné vložit do betonové kuličky, která se hodí dno oceánu, kde slouží jako potrava pro korálové útesy. To jsou nejlepší způsoby, jak být zodpovědně pohřben, vysvětluje Dobschaová.
Jiné vhodné způsoby jsou pak podobné těm tradičním – je možné vynechat balzamování, být pohřben třeba v lese pouze v obyčejné rakvi. K dispozici jsou také biologicky rozložitelné rakve, včetně těch vyrobených z bambusu, papíru, lepenky, vlny, banánových listů a vrby.
Místo kremace je pak možné využít alkalickou hydrolýzu, která je často označována jako biokremace. V praxi to znamená, že je tělo po smrti zahříváno za vysokého tlaku v nádobě s louhem na teplotu 160 stupňů Celsia. Tím se postupně naprosto rozpustí, kosti se pak rozpadnou na prach. Celý proces trvá tři až čtyři hodiny.
Související
Vysoké válečné ztráty přispívají k rozmachu ruského pohřebního průmyslu
Pohřební ústavy v Pekingu nestíhají. Pracovníci kvůli covidu nechodí do práce
pohřebnictví , Hřbitov , Ekologie , Lidé
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 36 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák