Nejen mezi historiky, ale i v mediálním prostoru se můžeme často setkat se střety o výklad historie. Dějiny jsou pravidelně svévolně využívány nebo spíše zneužívány politiky. Polský zákon o výkladu historie ve vztahu Poláků k holokaustu přináší zcela nové kontroverze.
Zákon zakazuje hovořit o spoluvině Poláků na nacistických zločinech v průběhu 2. světové války v rozporu s historickými fakty. Vyjadřovat se lživě navzdory historickým faktům je vždycky problematické a může vést k právním postihům. Příkladem může být Tomio Okamura a další členové SPD, kteří za lživé výroky ohledně nacistických zločinů můžou čelit právním důsledkům. Polský zákon však jasně vymezuje, že o tom co je faktem rozhoduje polský Ústav národní paměti. Což je skutečně kontroverzní, jelikož obvykle o historických faktech rozhoduje složitá badatelská práce, jejíž výsledky se v návaznosti na diskuzi občas proměňují. Vědeckou práci by polský zákon neměl omezovat, ale na hranu nože se dostane každý, kdo se zmíní o případech spáchaných polskými kolaboranty a nebude profesním historikem s akademickým titulem napsaným na jmenovce zvonku u dveří.
Tragikomedie nejen po historické ale i právní stránce
Zákon měl být mimo jiné zaměřen proti pracím historika Jana Tomasze Grosse, který odsoudil “sousedské zabíjení” židů Poláky v Jedwabnem. Polský historik s vyhraněnými názory si z toho pravděpodobně velkou hlavu nedělá. “Jan Tomasz Gross by byl nadšený, kdyby ho v Polsku někdo za jeho práce a názory zavřel do vězení. Bylo by to možná největší zadostiučinění celého jeho dosavadního života. Pokud ten zákon opravdu míří na něj, tak si vláda dává vlastní gól.” Okomentoval osobnost autora mezinárodně uznávané historické knihy Neighbours (Sousedé) Pawel Śpiewak ředitel Židovského historického ústavu (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nekdo-chce-vpolacich-vzbudit-pocit-ze-je-svet-nenavidi-polsk/r~1eebe9e01bc111e89efbac1f6b220ee8/?redirected=1521615069).
Asi nejkurióznější částí zákona je, že se nevztahuje jen na komentáře v rámci polské veřejnosti, ale zakazuje “nesprávný” výklad dějin i v zahraničí. Což odporuje základním právním zásadám. Právo státu je vymahatelné jen na jeho území nikoliv jinde. K čemuž se kriticky vyjádřil i Pawel Śpiewak: “Absurdní je pak skutečnost, že se vztahuje i na cizince. To je stejné, jako kdyby Saúdská Arábie vydala zákon, že Polsko má dodržovat právo šaría.” Celkově pak zákon považuje za zcela zbytečný, už jen z důvodu hlavní motivace vlády ve snaze zamezit zejména na internetu často uváděnému slovnímu spojení “polské vyhlazovací tábory”. Takovéto vyjádření sice odráží zeměpisnou polohu největšího koncetračního tábora 2. světové války v Osvětimi, ovšem každý ví, že ho provozovali němečtí nacisté.
Smutné zneužití neznalosti dějin
Vznik zákona je možné hledat ve dvou zásadních příčinách. Problematický je vyhrocený polský nacionalismus, ten se bohužel neprojevuje jen vášnivým fanděním polským sportovcům, ale je i živnou půdou rasismu a zakořeněného antisemitismu. Druhou stranou mince je historické trauma Poláků z 2. světové války. Dějepisné učebnice tradičně hovoří o miliónových obětech na straně sovětského Ruska, ovšem největším utrpením během krvavého konfliktu prošlo Polsko. I díky genocidě prováděné nejen Němci ale i Sověty, byla vyhlazena celá čtvrtina obyvatel tehdejšího Polska! Například vyhlazování zcela srovnatelné se světoznámou tragédií v Lidicích proběhlo ve stovkách polských vesnic, které dnes neexistují a takřka nic se o nich neví.
Bohužel tragikomický zákon polské vlády s nápravou mezer v historickém povědomí o největší katastrofě v lidských dějinách příliš nenadělá, vzbuzuje jen rozporuplné reakce a je pravděpodobně jen hrou na nacionalisticko-populistickou nótu některých voličů.
Související
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Polsko , historie , Paměti národa
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
před 2 hodinami
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
před 3 hodinami
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
před 4 hodinami
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
před 5 hodinami
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
před 6 hodinami
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
před 7 hodinami
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
před 8 hodinami
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
před 9 hodinami
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
před 10 hodinami
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
před 10 hodinami
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
před 10 hodinami
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
před 11 hodinami
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 12 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 13 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 13 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 14 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 15 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
Zdroj: David Holub