Nejen mezi historiky, ale i v mediálním prostoru se můžeme často setkat se střety o výklad historie. Dějiny jsou pravidelně svévolně využívány nebo spíše zneužívány politiky. Polský zákon o výkladu historie ve vztahu Poláků k holokaustu přináší zcela nové kontroverze.
Zákon zakazuje hovořit o spoluvině Poláků na nacistických zločinech v průběhu 2. světové války v rozporu s historickými fakty. Vyjadřovat se lživě navzdory historickým faktům je vždycky problematické a může vést k právním postihům. Příkladem může být Tomio Okamura a další členové SPD, kteří za lživé výroky ohledně nacistických zločinů můžou čelit právním důsledkům. Polský zákon však jasně vymezuje, že o tom co je faktem rozhoduje polský Ústav národní paměti. Což je skutečně kontroverzní, jelikož obvykle o historických faktech rozhoduje složitá badatelská práce, jejíž výsledky se v návaznosti na diskuzi občas proměňují. Vědeckou práci by polský zákon neměl omezovat, ale na hranu nože se dostane každý, kdo se zmíní o případech spáchaných polskými kolaboranty a nebude profesním historikem s akademickým titulem napsaným na jmenovce zvonku u dveří.
Tragikomedie nejen po historické ale i právní stránce
Zákon měl být mimo jiné zaměřen proti pracím historika Jana Tomasze Grosse, který odsoudil “sousedské zabíjení” židů Poláky v Jedwabnem. Polský historik s vyhraněnými názory si z toho pravděpodobně velkou hlavu nedělá. “Jan Tomasz Gross by byl nadšený, kdyby ho v Polsku někdo za jeho práce a názory zavřel do vězení. Bylo by to možná největší zadostiučinění celého jeho dosavadního života. Pokud ten zákon opravdu míří na něj, tak si vláda dává vlastní gól.” Okomentoval osobnost autora mezinárodně uznávané historické knihy Neighbours (Sousedé) Pawel Śpiewak ředitel Židovského historického ústavu (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nekdo-chce-vpolacich-vzbudit-pocit-ze-je-svet-nenavidi-polsk/r~1eebe9e01bc111e89efbac1f6b220ee8/?redirected=1521615069).
Asi nejkurióznější částí zákona je, že se nevztahuje jen na komentáře v rámci polské veřejnosti, ale zakazuje “nesprávný” výklad dějin i v zahraničí. Což odporuje základním právním zásadám. Právo státu je vymahatelné jen na jeho území nikoliv jinde. K čemuž se kriticky vyjádřil i Pawel Śpiewak: “Absurdní je pak skutečnost, že se vztahuje i na cizince. To je stejné, jako kdyby Saúdská Arábie vydala zákon, že Polsko má dodržovat právo šaría.” Celkově pak zákon považuje za zcela zbytečný, už jen z důvodu hlavní motivace vlády ve snaze zamezit zejména na internetu často uváděnému slovnímu spojení “polské vyhlazovací tábory”. Takovéto vyjádření sice odráží zeměpisnou polohu největšího koncetračního tábora 2. světové války v Osvětimi, ovšem každý ví, že ho provozovali němečtí nacisté.
Smutné zneužití neznalosti dějin
Vznik zákona je možné hledat ve dvou zásadních příčinách. Problematický je vyhrocený polský nacionalismus, ten se bohužel neprojevuje jen vášnivým fanděním polským sportovcům, ale je i živnou půdou rasismu a zakořeněného antisemitismu. Druhou stranou mince je historické trauma Poláků z 2. světové války. Dějepisné učebnice tradičně hovoří o miliónových obětech na straně sovětského Ruska, ovšem největším utrpením během krvavého konfliktu prošlo Polsko. I díky genocidě prováděné nejen Němci ale i Sověty, byla vyhlazena celá čtvrtina obyvatel tehdejšího Polska! Například vyhlazování zcela srovnatelné se světoznámou tragédií v Lidicích proběhlo ve stovkách polských vesnic, které dnes neexistují a takřka nic se o nich neví.
Bohužel tragikomický zákon polské vlády s nápravou mezer v historickém povědomí o největší katastrofě v lidských dějinách příliš nenadělá, vzbuzuje jen rozporuplné reakce a je pravděpodobně jen hrou na nacionalisticko-populistickou nótu některých voličů.
Související
Polsko zabránilo rozvratu zevnitř. Vystavilo stopku Číně, Rusku i Orbánovi
Polsko ohledně Sýrie spoléhá na EU. Mohlo by ale mít ambici zasáhnout Rusko tam, kde to nečeká
Polsko , historie , Paměti národa
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek