Jak to vlastně bylo s polskou účastí na vzestupu nacismu? Tento podivný zákon zakazuje říkat pravdu

Nejen mezi historiky, ale i v mediálním prostoru se můžeme často setkat se střety o výklad historie. Dějiny jsou pravidelně svévolně využívány nebo spíše zneužívány politiky. Polský zákon o výkladu historie ve vztahu Poláků k holokaustu přináší zcela nové kontroverze.

Zákon zakazuje hovořit o spoluvině Poláků na nacistických zločinech v průběhu 2. světové války v rozporu s historickými fakty. Vyjadřovat se lživě navzdory historickým faktům je vždycky problematické a může vést k právním postihům. Příkladem může být Tomio Okamura a další členové SPD, kteří za lživé výroky ohledně nacistických zločinů můžou čelit právním důsledkům. Polský zákon však jasně vymezuje, že o tom co je faktem rozhoduje polský Ústav národní paměti. Což je skutečně kontroverzní, jelikož obvykle o historických faktech rozhoduje složitá badatelská práce, jejíž výsledky se v návaznosti na diskuzi občas proměňují. Vědeckou práci by polský zákon neměl omezovat, ale na hranu nože se dostane každý, kdo se zmíní o případech spáchaných polskými kolaboranty a nebude profesním historikem s akademickým titulem napsaným na jmenovce zvonku u dveří.

Tragikomedie nejen po historické ale i právní stránce

Zákon měl být mimo jiné zaměřen proti pracím historika Jana Tomasze Grosse, který odsoudil “sousedské zabíjení” židů Poláky v Jedwabnem. Polský historik s vyhraněnými názory si z toho pravděpodobně velkou hlavu nedělá. “Jan Tomasz Gross by byl nadšený, kdyby ho v Polsku někdo za jeho práce a názory zavřel do vězení. Bylo by to možná největší zadostiučinění celého jeho dosavadního života. Pokud ten zákon opravdu míří na něj, tak si vláda dává vlastní gól.” Okomentoval osobnost autora mezinárodně uznávané historické knihy Neighbours (Sousedé) Pawel Śpiewak ředitel Židovského historického ústavu (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nekdo-chce-vpolacich-vzbudit-pocit-ze-je-svet-nenavidi-polsk/r~1eebe9e01bc111e89efbac1f6b220ee8/?redirected=1521615069).

Asi nejkurióznější částí zákona je, že se nevztahuje jen na komentáře v rámci polské veřejnosti, ale zakazuje “nesprávný” výklad dějin i v zahraničí. Což odporuje základním právním zásadám. Právo státu je vymahatelné jen na jeho území nikoliv jinde. K čemuž se kriticky vyjádřil i Pawel Śpiewak: “Absurdní je pak skutečnost, že se vztahuje i na cizince. To je stejné, jako kdyby Saúdská Arábie vydala zákon, že Polsko má dodržovat právo šaría.” Celkově pak zákon považuje za zcela zbytečný, už jen z důvodu hlavní motivace vlády ve snaze zamezit zejména na internetu často uváděnému slovnímu spojení “polské vyhlazovací tábory”. Takovéto vyjádření sice odráží zeměpisnou polohu největšího koncetračního tábora 2. světové války v Osvětimi, ovšem každý ví, že ho provozovali němečtí nacisté.

Smutné zneužití neznalosti dějin

Vznik zákona je možné hledat ve dvou zásadních příčinách. Problematický je vyhrocený polský nacionalismus, ten se bohužel neprojevuje jen vášnivým fanděním polským sportovcům, ale je i živnou půdou rasismu a zakořeněného antisemitismu. Druhou stranou mince je historické trauma Poláků z 2. světové války. Dějepisné učebnice tradičně hovoří o miliónových obětech na straně sovětského Ruska, ovšem největším utrpením během krvavého konfliktu prošlo Polsko. I díky genocidě prováděné nejen Němci ale i Sověty, byla vyhlazena celá čtvrtina obyvatel tehdejšího Polska! Například vyhlazování zcela srovnatelné se světoznámou tragédií v Lidicích proběhlo ve stovkách polských vesnic, které dnes neexistují a takřka nic se o nich neví.

Bohužel tragikomický zákon polské vlády s nápravou mezer v historickém povědomí o největší katastrofě v lidských dějinách příliš nenadělá, vzbuzuje jen rozporuplné reakce a je pravděpodobně jen hrou na nacionalisticko-populistickou nótu některých voličů.

Související

Více souvisejících

Polsko historie Paměti národa

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 34 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy