Jak to vlastně bylo s polskou účastí na vzestupu nacismu? Tento podivný zákon zakazuje říkat pravdu

Nejen mezi historiky, ale i v mediálním prostoru se můžeme často setkat se střety o výklad historie. Dějiny jsou pravidelně svévolně využívány nebo spíše zneužívány politiky. Polský zákon o výkladu historie ve vztahu Poláků k holokaustu přináší zcela nové kontroverze.

Zákon zakazuje hovořit o spoluvině Poláků na nacistických zločinech v průběhu 2. světové války v rozporu s historickými fakty. Vyjadřovat se lživě navzdory historickým faktům je vždycky problematické a může vést k právním postihům. Příkladem může být Tomio Okamura a další členové SPD, kteří za lživé výroky ohledně nacistických zločinů můžou čelit právním důsledkům. Polský zákon však jasně vymezuje, že o tom co je faktem rozhoduje polský Ústav národní paměti. Což je skutečně kontroverzní, jelikož obvykle o historických faktech rozhoduje složitá badatelská práce, jejíž výsledky se v návaznosti na diskuzi občas proměňují. Vědeckou práci by polský zákon neměl omezovat, ale na hranu nože se dostane každý, kdo se zmíní o případech spáchaných polskými kolaboranty a nebude profesním historikem s akademickým titulem napsaným na jmenovce zvonku u dveří.

Tragikomedie nejen po historické ale i právní stránce

Zákon měl být mimo jiné zaměřen proti pracím historika Jana Tomasze Grosse, který odsoudil “sousedské zabíjení” židů Poláky v Jedwabnem. Polský historik s vyhraněnými názory si z toho pravděpodobně velkou hlavu nedělá. “Jan Tomasz Gross by byl nadšený, kdyby ho v Polsku někdo za jeho práce a názory zavřel do vězení. Bylo by to možná největší zadostiučinění celého jeho dosavadního života. Pokud ten zákon opravdu míří na něj, tak si vláda dává vlastní gól.” Okomentoval osobnost autora mezinárodně uznávané historické knihy Neighbours (Sousedé) Pawel Śpiewak ředitel Židovského historického ústavu (zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nekdo-chce-vpolacich-vzbudit-pocit-ze-je-svet-nenavidi-polsk/r~1eebe9e01bc111e89efbac1f6b220ee8/?redirected=1521615069).

Asi nejkurióznější částí zákona je, že se nevztahuje jen na komentáře v rámci polské veřejnosti, ale zakazuje “nesprávný” výklad dějin i v zahraničí. Což odporuje základním právním zásadám. Právo státu je vymahatelné jen na jeho území nikoliv jinde. K čemuž se kriticky vyjádřil i Pawel Śpiewak: “Absurdní je pak skutečnost, že se vztahuje i na cizince. To je stejné, jako kdyby Saúdská Arábie vydala zákon, že Polsko má dodržovat právo šaría.” Celkově pak zákon považuje za zcela zbytečný, už jen z důvodu hlavní motivace vlády ve snaze zamezit zejména na internetu často uváděnému slovnímu spojení “polské vyhlazovací tábory”. Takovéto vyjádření sice odráží zeměpisnou polohu největšího koncetračního tábora 2. světové války v Osvětimi, ovšem každý ví, že ho provozovali němečtí nacisté.

Smutné zneužití neznalosti dějin

Vznik zákona je možné hledat ve dvou zásadních příčinách. Problematický je vyhrocený polský nacionalismus, ten se bohužel neprojevuje jen vášnivým fanděním polským sportovcům, ale je i živnou půdou rasismu a zakořeněného antisemitismu. Druhou stranou mince je historické trauma Poláků z 2. světové války. Dějepisné učebnice tradičně hovoří o miliónových obětech na straně sovětského Ruska, ovšem největším utrpením během krvavého konfliktu prošlo Polsko. I díky genocidě prováděné nejen Němci ale i Sověty, byla vyhlazena celá čtvrtina obyvatel tehdejšího Polska! Například vyhlazování zcela srovnatelné se světoznámou tragédií v Lidicích proběhlo ve stovkách polských vesnic, které dnes neexistují a takřka nic se o nich neví.

Bohužel tragikomický zákon polské vlády s nápravou mezer v historickém povědomí o největší katastrofě v lidských dějinách příliš nenadělá, vzbuzuje jen rozporuplné reakce a je pravděpodobně jen hrou na nacionalisticko-populistickou nótu některých voličů.

Související

Zničená Ukrajina.

O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk

Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenského vítězný plán se nelíbí druhé evropské zemi

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Více souvisejících

Polsko historie Paměti národa

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy