Kde se vzal "náš letopočet"? Ve skutečnosti to nikdo neví, možná jste se narodili úplně jindy

V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.

Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.

Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista.  Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.

Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu  odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.

Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let  7 - 4 před naším letopočtem.

Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet).  Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.

Související

Více souvisejících

Kalendář Církev astronomie Velikonoce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dmitrij Medveděv

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz

Prezident USA Donald Trump se poprvé veřejně vyjádřil k nové dohodě o těžbě nerostných surovin mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle BBC označil dohodu za kompenzaci za rozsáhlou americkou pomoc Ukrajině během války s Ruskem. „Biden jim předal 350 miliard dolarů,“ řekl Trump a dodal: „Uzavřeli jsme dohodu, díky které získáme teoreticky mnohem víc než těch 350 miliard.“

před 2 hodinami

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Španělsko, ilustrační foto

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě

Masivní výpadek proudu, který v pondělí 28. dubna ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, vrhl zhruba 55 milionů obyvatel zpět do předelektrického věku. Mobilní sítě zkolabovaly, semafory přestaly fungovat, supermarkety zůstaly ve tmě a přestaly přijímat bezhotovostní platby. Lidé uvízli v podzemí i na dálkových spojích a chaos se rozléval napříč moderní infrastrukturou. Přesto však mnozí našli v krizi okamžiky lidskosti a solidarity.

před 5 hodinami

Důl, ilustrační foto

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách

Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí

Květen začíná jako každý rok státním svátkem a dnem volna. O to více zajímá lidi předpověď počasí na první den pátého kalendářního měsíce. Letos je více než příznivá, vyplývá z informací od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Tramvaje

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí

Nejen na obchody mají vliv státní svátky, včetně těch květnových, které jsou již opravdu za rohem. První z volných svátečních dní přijde na řadu již zítra. Zatímco obchody mohou ve čtvrtek fungovat bez omezení, například provoz městské hromadné dopravy v Praze bude omezený. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální

Pěkné počasí a volno může podle meteorologů v nadcházejících dnech lákat na vodu. Po zimě, která byla na zásoby sněhu poměrně chudá, jsou ale průtoky v řekách většinou podprůměrné. Přesto se najdou místa, kam je možné na vodu vyrazit. V sobotu například poteče více vody z VD Pastviny na Divoké Orlici. 

včera

včera

včera

včera

Španělsko, ilustrační foto

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé

Nejméně tři lidé zemřeli ve španělské obci Taboadela v důsledku rozsáhlého výpadku proudu, který v pondělí ochromil velkou část Španělska a Portugalska. Podle španělské Civilní gardy, která informaci potvrdila pro BBC, šlo o členy jedné rodiny – manželský pár a jejich dospělého syna. Případ vyvolal značný rozruch, neboť další úmrtí z různých částí země jsou rovněž předmětem šetření.

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

včera

Donald Trump

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check

Prezident Donald Trump na mítinku v Michiganu oslavil prvních 100 dní svého druhého funkčního období, které podle jeho slov bylo „nejúspěšnějších v dějinách naší země – podle mnoha, mnoha lidí“. Ve svém projevu chválil boj proti nelegální migraci, snahu o návrat pracovních míst do USA a konec „inflační noční můry“. Odborníci z BBC Verify se však rozhodli ověřit jeho hlavní tvrzení – a zjistili, že mnohá z nich neodpovídají skutečnosti.

včera

Čína, ilustrační foto

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?

Pokud v Číně vyslovíte jméno Donald Trump, na veletrzích a v halách velkoobchodníků se často ozve pobavený smích. Americký prezident a jeho cla ve výši až 145 % v čínských obchodních kruzích pode BBC nevzbudily strach. Naopak, staly se předmětem posměchu na sociálních sítích, kde se virálně šíří memy a videa. Některá z nich zobrazují pomocí umělé inteligence Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a technologického magnáta Elona Muska, jak montují boty a iPhony na montážních linkách.

včera

Kybernetická bezpečnost

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková

Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.

včera

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci

Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi Jižní Asie, se během posledních hodin dramaticky vystupňovalo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu oznámil, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o plánované indické vojenské akci v nejbližších 24 až 36 hodinách. Podle něj se Indie chystá zahájit útok, přičemž bližší detaily nesdělil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy