V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.
Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista. Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.
Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.
Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let 7 - 4 před naším letopočtem.
Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet). Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.
Související
Svátky v roce 2023: Kdy oslavíme Velikonoce a kolik nás čeká prodloužených víkendů?
Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální
Kalendář , Církev , astronomie , Velikonoce
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
před 2 hodinami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 3 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 4 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 5 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 7 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 8 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.
Zdroj: Libor Novák