V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.
Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista. Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.
Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.
Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let 7 - 4 před naším letopočtem.
Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet). Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.
Související

Svátky v roce 2023: Kdy oslavíme Velikonoce a kolik nás čeká prodloužených víkendů?

Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální
Kalendář , Církev , astronomie , Velikonoce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz
před 2 hodinami

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám
před 3 hodinami

Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
před 4 hodinami

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
před 5 hodinami

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách
před 6 hodinami

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí
včera

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí
včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
včera

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?
včera

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální
včera

Zemřel Ladislav Mareš, autor slavné české stolní hry Dostihy a sázky
včera

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
včera

Útočník z Třeboně zemřel v nemocnici. Policejní zásah vyšetřuje inspekce
včera

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé
včera

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?
včera

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check
včera

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?
včera

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková
včera
Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci
Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi Jižní Asie, se během posledních hodin dramaticky vystupňovalo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu oznámil, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o plánované indické vojenské akci v nejbližších 24 až 36 hodinách. Podle něj se Indie chystá zahájit útok, přičemž bližší detaily nesdělil.
Zdroj: Libor Novák