V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.
Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista. Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.
Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.
Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let 7 - 4 před naším letopočtem.
Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet). Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.
Související
Svátky v roce 2023: Kdy oslavíme Velikonoce a kolik nás čeká prodloužených víkendů?
Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální
Kalendář , Církev , astronomie , Velikonoce
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Rusko čeká velmi bolestivá zima, prohlásil Zelenskyj v OSN
před 1 hodinou
Počasí bude o víkendu výrazně teplejší
včera
Ruské ozbrojené síly podnikly rozsáhlý celodenní útok na Kyjev
včera
Nejsme teroristé, ale oběti. Pezeškiján v OSN obvinil USA ze zabíjení dětí
včera
Trump posunul tabu. V OSN otevřeně mluvil o zničení jiné země
včera
"Právo postupně nahrazuje hrubá síla." Pavel se v projevu v OSN opřel do velmocí
včera
Trump opevňuje Washington. Bílý dům se mění v pevnost
včera
Si Ťin-pching míří do Washingtonu. Sejde se s Trumpem v Bílém domě
včera
Prop trading láká tisíce Čechů. Co dělat, když trader poruší pravidla nebo se neshodne s firmou?
včera
Ruský vojenský vrtulník vlétl do polského vzdušného prostoru
včera
Carney se veřejně vysmál Trumpovi. V projevu parodoval jeho gestikulaci
včera
Automatizovaní boti i podvržené webovky. Burnham popsal, jak Rusko vede válku pomocí fake news
včera
USA a Írán absolvovaly v New Yorku první jednání od selhání příměří
včera
Dopady supersilného El Niňo budou masivní. Zemře nejméně půl milionu lidí, spočítali vědci
včera
AI končí. Pojem "umělá inteligence" se používat nebude, rozhodl Trump
včera
Ukrajinou neskončí. Rusko může použít drony, rakety nebo zahájit pozemní invazi do jiné země, varoval Zelenskyj
včera
Fact check: Neukončil 8 válek, kvůli oteplování lidé umírají. Trump pronesl v OSN řadu nepravdivých výroků
včera
Monstrum páté kategorie. U Mexika se vlivem El Niño zformoval jeden z nejsilnějších hurikánů v historii
včera
Slibná předpověď počasí. Babí léto nebude krátké, tvrdí meteorologové
včera
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
Stovky lidí čekaly před ČNB v Praze na výroční pětitisícikorunu se speciálním přítiskem. Fronta se ráno táhla přes Nekázanku až na Senovážné náměstí, někteří zájemci dorazili už během noci. Bankovka připomíná 100. výročí vzniku Národní banky československé.
Zdroj: Adam Skála