V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.
Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista. Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.
Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.
Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let 7 - 4 před naším letopočtem.
Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet). Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.
Související
Svátky v roce 2023: Kdy oslavíme Velikonoce a kolik nás čeká prodloužených víkendů?
Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální
Kalendář , Církev , astronomie , Velikonoce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
před 2 hodinami
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
před 4 hodinami
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
před 5 hodinami
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
před 6 hodinami
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
před 8 hodinami
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
před 9 hodinami
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
před 10 hodinami
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
před 11 hodinami
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
před 13 hodinami
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
před 14 hodinami
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.
Zdroj: Libor Novák