V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
Datování od narození páně (latinsky anno domini nebo v současnosti u nás používáná politicky korektní forma našeho letopočtu), bylo v katolické církvi přijato dokonce až v 8. století našeho letopočtu, zejména díky jeho užití v jednom z nejvýznamnějších pramenů raného středověku – Církevní historie národa anglického (Historia Ecclestiaca gentis Anglorum) Bedy Ctihodného. vzniklo ale už zhruba o 2 století dříve, podle všeho ho poprvé užil skytský mnich Dionýsos Exiguus.
Ten se velmi zasloužil o základy katolické církevní administrativy, když přeložil do latiny řecké dekrety z koncilů Nikájského, Konstantinopolského a Chalcedonského. Mimo jiné ale také sestavil astronomické tabulky pro určení data Velikonoc, což ho přivedlo k datování letopočtu od vtělení Ježíše Krista. Připadalo mu nemístné, aby se křesťané užívali datování podle Diokletiánské éry, Římský císař Diokleciánus totiž proslul zejména krutým pronásledováním křesťanů, během kterého nechal popravit stovky lidí.
Dionýsos ale musel vyřešit zásadní problém – určit přesný rok ve kterém se Ježíš Kristus narodil. Bohužel ale nikde nezanechal zprávu o tom, jak přesně k tomuto datu došel, ale protože byl mimo jiné také matematik a astronom, historici dokázali s velkou pravděpodobností rekonstruovat jeho postup. Dionýsios měl totiž k dispozici tři základní údaje. Podle datování podle konzulů věděl že k ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety. Bible potom uvádí, že Kristus zemřel a z mrtvých vstal na velikonoce – tzn. 14. Nisanu podle židovského kalendáře (25. března podle současného kalendáře). Protože Dionýsios sestavil i astronomické tabulky sloužící k určení data velikonoc tak vyhledal nejbližší datum, kdy velikonoce budou zase 25. března a vyšel mu rok 563, od toho potom odečetl tzv. Velkou indikaci, která udává za jak dlouho se budou opětovně shodovat dny v týdnu odpovídat stejným dnům v měsíci (tzv. Sluneční kruh, který má 28 let) a zároveň dojde k výskytu stejné měsíční fáze (tzv. Lunární kruh, který se opakuje jednou za 19 let), což je 532 let a vyšel mu rok kdy Ježíš zemřel, od něj potom odečetl dobu Ježíšova života výsledný rok stanovil rokem 1.
Jenomže toto datování má hned několik problémů, ten nejzásadnější je v tom, že Bible přímo neudává v kolika letech Ježíš zemřel, pouze tvrdí, že byl pokřtěn ve třiceti letech a podle následujících událostí je možné vyvodit, že poté už dlouho Ježíš nemohl působit - podle různých výkladů se uvažuje o rozmezí 31-33 let, přičemž moderní doba se na rozdíl od Dionýsia, který udává 31 let, přiklání k horní hranici 33 let. Druhým problémem je že použil křesťanské velikonoční tabulky, zatímco židovský svátek Pesach se datuje podle trochu jiných pravidel než křesťanské Velikonoce. Navíc přímo Evangelia uvádí, že se se Ježíš narodil za vlády krále Heroda Velikého, který podle římského datování vládl 714-750 od založení Říma – Dionýsiův rok ale odpovídá roku 753 od založení Říma, což působí určité problémy pokud budeme chtít datovat podle slov Bible. Někteří badatelé proto uvažují o časnějším narození Ježíše Krista, někde v rozmezí let 7 - 4 před naším letopočtem.
Pro rok 7 př. n. l. navíc hovořila okolnost, že tehdy došlo ke zvláštní astronomickému úkazů, konjunkci Saturna a Jupitera, která podle některý astronomů byla onou pověstnou Betlémskou hvězdou (takže nikoli kometa ale zvláštní uspořádání planet). Pokud bychom ale chtěli věřit Lukášově evangeliu, které tvrdí, že se Ježíš narodil v době syrského guvernéra Cyrenia museli bychom Ježíšovo narození posunout přinejmenším na rok 6. n. l. V roce 1990 zase astronomové objevili nové zatmění, které bylo viditelné v prosinci roku 1. př n. l. a vznikla teorie, že to bylo zatmění, které předcházelo Herodově smrti a tedy, že mohl žít ještě i toho roku, což by znamenalo, že možná Dionýsiovo datování nemusí být špatné. Zásadní problém všech těchto datací spočívá ale v tom, že se spoléhají na výklad Biblických pasáží, ty ale někdy vedou k zcela rozdílným závěrům. Bible prostě není zcela ideálním historickým pramenem už kvůli jejímu komplikovanému vzniku a datovat čistě na jejím základě je proto velmi obtížné.
Související
Svátky v roce 2023: Kdy oslavíme Velikonoce a kolik nás čeká prodloužených víkendů?
Senát chce uzákonit Den památky obcí vyhlazených nacisty, vláda je k návrhu neutrální
Kalendář , Církev , astronomie , Velikonoce
Aktuálně se děje
včera
Moravec musí zaplatit pokutu, tvrdí Česká televize
včera
Soud vynesl první rozhodnutí v případu vraždy dívky v Pardubicích
včera
Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací
včera
Další nečekaný výkon na MS v hokeji. Češi za pískotu prohráli s Nory 1:4
včera
Tropické počasí prohloubí problémy se suchem. V Česku jen tak nezaprší
včera
Klempířovi může zlomit vaz i StarDance, míní politici z opozice
včera
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
včera
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
včera
Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra
včera
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
včera
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
včera
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
včera
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
včera
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
včera
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
včera
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
včera
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
včera
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
včera
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
24. května 2026 21:57
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.
Zdroj: Libor Novák