Nervy dráždící zvuk: Proč nám křupe v kloubech?

Dokonce i když nás babičky často varovaly, že prokřupávání kloubů může v pozdějších letech způsobit artritidu, mnozí v tom dál pokračují a dokonce v této činnosti nacházejí jisté uspokojení. Zdroj tohoto hluku však byl po mnoho let velkou záhadou.

Už v roce 1971 tým výzkumníků z univerzity v Leedsu předpokládal, že obecně známý praskavý zvuk způsobují bubliny v tekutině obklopující klouby.  Nicméně, další výzkum o celá desetiletí později tuto teorii částečně vyvrátil, protože bylo zjištěno, že bubliny zůstávají v kloubní tekutině poté, co klouby byly prokřupány. 

Vědci Vineeth Chandran Suja a Abdul Barakat se rozhodli vytvořit matematický model ve snaze jednou provždy zjistit, odkud pochází praskavý zvuk. Ve své studii zveřejněné v Scientific Reports, ze které cituje deník the Independent, vysvětlují, že použili kromě matematických rovnic také geometrické znázornění kloubového kloubu, aby odvodili, jak vzniká zvuk.

Dospěli k závěru, že když jsou klouby prokřupnuté, malé bubliny v kloubní tekutině se zhroutí kvůli změnám tlaku v kapalině. Tento řetězec událostí vede k praskavému zvuku, který jsme všichni dobře poznali na vlastní kůži – což dokazuje teorii předloženou výzkumnými pracovníky Univerzity v Leedsu.

Nicméně Suja a Barakat ve svém výzkumu zašli ještě dál. Jejich matematický model naznačuje, že aby byl vytvořen praskavý zvuk, stačí, když se rozpadne jen část bublin. Proto je skutečnost, že jsou mikrobublinky přítomny v kloubní tekutině po prasknutí kloubu, bezvýznamné. 

Autoři v praxi ukázali, jak tlak vypuštěný rozbitými bublinkami v kloubních pouzdrech vytváří akustické vlny, které lze podle jejich matematického modelu přesně spočítat.

Jejich výzkumy naznačují nejen to, že podle jejich matematického modelu může být zvuk přesně určen, ale také to, že kolaps bublin velmi pravděpodobné bude vždy způsobovat pro někoho příjemný a pro někoho nepříjemný zvuk.