Krumlovské monstrum? Levoboček Rudolfa II. zohavil tělo své milenky

Je poměrně známým faktem, že císař Rudolf II. udržoval milostný vztah s hraběnkou Kateřinou Stradovou. Nezapomněli na ni ostatně ani tvůrci filmů Císařův pekař a Pekařův císař v 50. letech minulého století. Císař Rudolf II. se s touto ženou začal stýkat, když jí bylo patnáct let. O tři roky později už se páru narodilo první dítě. Z tohoto vztahu se narodilo a dožilo dospělosti celkem šest dětí, kteří však nikdy nebyly uznány za legitimní potomky císaře. Nejstarší potomek dostal jméno Julius Caesar, markýz d‘ Austria. Kateřina ho přivedla na svět ve svých osmnácti letech a chlapec byl zároveň prvorozeným synem (byť levobočkem) Rudolfa II. Ten mu proto zajistil kvalitní vzdělání i výchovu. Přesto z chlapce vyrostlo monstrum.

Od roku 1605 sídlil Julius Caesar d‘ Austria na zámku v Českém Krumlově, který císaři Rudolfu II. prodal poslední Rožmberk Petr Vok. Právě českokrumlovský zámek se stal dějištěm hrůzných vražd a běsnění, které měl na svědomí levoboček Rudolfa II. V roce 1606 zavraždil jednoho ze svých sluhů, za což ho otec poslal „na napravení“ do kláštera v rakouském Gamingu. Zde však Julius Caesar d‘ Austria dlouho nepobyl a na podzim roku 1606 se vrátil zpět do Českého Krumlova. Podivína s násilnickými sklony se začali místní obyvatelé bát.

V roce 1607 se Julius Caesar d‘ Austria zamiloval do mladé dcery krumlovského lazebníka, která se jmenovala Markéta Pichlerová. Ta se stala jeho milenkou, čehož později velmi litovala. Jednou Julia zřejmě naštvala, a proto ji v záchvatu zuřivosti zbil a pobodal nožem. Nebohá dívka nejevila známky života, a tak ji násilník vyhodil z okna zámku. Díky tomu, že Markéta dopadla na hromadu smetí, přežila. Protože utrpěla šrámy na těle, ale také na duši, snažila se po uzdravení svému krutému milenci vyhýbat. Všechno tyto informace víme díky tehdejšímu rožmberskému kronikáři Václavu Březanovi, který událost zaznamenal.

O rok později Julius Caesar d‘ Austria Markétiným rodičům vyhrožoval, že pokud mu neumožní styk s jejich dcerou, nechá je oběsit. Otce Zikmunda Pichlera dal dokonce zavřít do vězení, a tak nakonec dosáhl svého. O Masopustu roku 1608 pak Českým Krumlovem otřásla zpráva o hrůzné vraždě, která se na zámku stala. V pondělí 18. února 1608 (podle záznamů Václava Březana) měla Markéta s markýzem d‘ Austria schůzku, která skončila tragicky. Muže opět postihl záchvat zuřivosti a nepříčetnosti, a svou milenku zabil. A to brutálním způsobem. Mrtvé tělo následně zohavil – usekl hlavu a končetiny. Kusy těla se pak pokusil ukrýt, to se mu ale nepodařilo.

Když se zpráva o tomto brutálním činu donesla k císaři, nechal svého syna zavřít na zámku v Českém Krumlově, kde měl vrah zůstat v domácím vězení až do konce svého života. Podle dnešních odborníků byl levoboček Rudolfa II. psychicky nemocný – diagnostikovali mu schizofrenii, derivaci a násilnické sklony. Jeho stav se ve vězení zhoršoval, záchvaty byly stále častější a intenzivnější. Rozbíjel vše, co měl zrovna po ruce, křičel, napadal sluhy, obklopoval se nepořádkem a špínou. Brzy zničil veškeré zařízení svého domácího vězení. Služebnictvu i obyvatelům města naháněl strach.

V létě roku 1609 šílenec onemocněl a 25. června téhož roku zemřel – udusil se, když mu praskl vřed v krku. Místem jeho posledního odpočinku se stal minoritský klášter v Českém Krumlově. Císař Rudolf II. prý tehdy neprojevoval žádnou lítost nad smrtí svého syna. A obyvatelé Českého Krumlova si jistě oddychli.