I malý úder do hlavy velmi nebezpečný? Výrazně zvyšuje riziko vzniku nevyléčitelné nemoci

Pouze jedno nepříliš vážné poranění na hlavě může radikálně zvýšit riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Lidé s „mírným traumatickým poškozením mozku" mají o 56% vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován Parkinson, varují vědci.

Studie publikovaná v odborném časopise Neurology hodnotila údaje 326 000 amerických válečných veteránů veteránek. Polovina účastníků, kteří se věkově pohybovali od 31 do 65 let, utrpěla mírné, středně těžké nebo těžké traumatické poranění mozku. Druhá polovina žádné trauma neměla.

Během období 12 let se u celkem 1 462 veteránů vyvinula Parkinsonovu chorobu. Výzkumníci zjistili, že ve srovnání s účastníky, kteří neměli diagnostikované poranění mozku, je u těch, kteří měli mírné zranění, o 56 procent vyšší riziko, že Parkinsona dostanou.

Symptomy mírného traumatického poškození mozku byly definovány jako ztráta vědomí od nula do 30 minut, změna vědomí po dobu až 24 hodin nebo až 24hodinová ztráta paměti. Šance na rozvoj Parkinsonovy choroby roste spolu s vážností zranění hlavy. Mírné až těžké poškození mozku bylo spojeno se zvýšením rizikem o 83 %.

Vedoucí výzkumná pracovnice Raquel Gardnerová z Kalifornské univerzity v San Francisku uvedla: „Tato studie zdůrazňuje důležitost prevence otřesů mozku, i nutnost dlouhodobého sledování těch, kteří utrpěli otřes mozku, a zároveň i potřebu dalších studií, které by zjistily, zda existují další rizikové faktory pro Parkinsonovu chorobu, které mohou být změněny poté, co někdo utrpí otřes mozku.“

„I když naše studie zkoumala veterány, věříme, že výsledky mohou přinést důležité závěry pro sportovce i širokou veřejnost,“ dodala.

Profesor David Dexter z britské společnosti Charity Parkinson pak pro The Independent doplnil: „Několik studií v průběhu let ukázalo, že trauma hlavy je rizikovým faktorem neurodegenerativních poruch včetně Parkinsonovy choroby a tato větší studie tento důkaz posiluje. Studie zaměřené na mozkové buňky pod mikroskopem ukázaly, že trauma hlavy může způsobit, že se proteiny shlukují dohromady. Takové bílkovinné hrudky jsou součástí Parkinsonovy choroby a mohou způsobit prasknutí buněčných membrán, což vede k charakteristické ztrátě mozkových buněk.“

I on poukazuje na to, že je třeba věci dál zkoumat. „Další výzkumy budou muset prověřit, zda je forma Parkinsonovy související traumatem hlavy stejná jako u jedinců, kteří v anamnéze trauma hlavy nemají, ale přesto se u nich Parkinsonova choroba rozvine,“ upřesnil.

 Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Je známá již od starověku, poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem. Léčba Parkinsonovy choroby není ani v současné době. Existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Pokrok v boji s Parkinsonem. Australští vědci vyvinuli speciální hydrogel

Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Více souvisejících

Parkinsonova nemoc mozek úrazy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy