Tajemství svatého Jiřího: Jak to bylo s ním a drakem doopravdy?

Jméno Jiří pochází z řeckého pojmenování Georgios, které v překladu znamená „rolník“ či „zemědělec“. Tento fakt se na úvod zdá trochu zavádějící, přesto se k němu oklikou ještě dostaneme.

Samotný sv. Jiří neměl s Řeckem nic společného. Podle legend se sv. Jiří narodil v křesťanské rodině kolem roku 270 n. l. v Kappadokii, v oblasti dnešního Turecka. Jeho otec pocházel také z Kappadokie a sloužil jako důstojník v římské armádě. Jeho matka byla z Lyddy, tedy z Palestiny, dnešní oblasti Izraele. Obě oblasti tehdy patřili jako provincie do římské říše. 

Mladý Jiří vstoupil po vzoru otce do armády. Jelikož se osvědčil, vypracoval se až na vysoké posty, například obdržel titul tribuna a následně rytíře. Tou dobou byl umístěn v Nikomédii jako člen osobní stráže římského císaře Diokleciána.

V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiřímu bylo nařízeno účastnit se perzekucí, ale namísto toho se přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Známý je jeho akt, kdy coby jezdec na koni věnuje žebrákovi svůj červený plášť. Císař Dioklecián však takové chování nestrpěl a nechal ho mučit za zradu a poté nařídil popravu. Popraven byl stětím dne 23. dubna roku 303. Podle toho některé země, například Anglie, mají svátek sv. Jiří již v tento den.

Nyní se dostáváme k podstatě věci. Je totiž zajímavé, že osoba sv. Jiří není doložena v žádných historických pramenech. První zmínky o něm pochází až z 5. století. Tehdy, konkrétně v roce 494, ho papež Gelasius I. prohlásil za svatého.

Postupně získával jeho kult na oblibě, coby bojovníka za pravou víru - křesťanství. Zde je důležité poznamenat, že sv. Jiří nebyl nikdy rytířem, tento titul v jeho dobách neexistoval, ale římským vojákem. Postava sv. Jiří coby jezdce na koni a křesťanského rytíře pochází až z 12. století. Až tehdy byl dodatečně přidán onen bájný drak, s kterým měl sv. Jiří bojovat. Tato část legendy o sv. Jiří a drakovi je východního původu. Do Evropy se dostala až během křižáckých výprav, někdy během 11. či 12. století, kdy ji sem přinesli Křižáci a pověst následně získala romantickou podobu.

Onen příběh o tom, jak sv. Jiří zachránil celé království a krásnou princeznu před zlým drakem, se stal lákavým a častým námětem pro moderní romantické pohádky. Zajímavější však jistě je, že podoba sv. Jiří, coby jezdce na koni, který kopím probodá draka, má nápadnou shodu s některými předkřesťanskými předlohami. Byť je tedy tato scéna vnímána jako vítězství křesťanství v podobě sv. Jiří a porážky pohanství v podobě draka, její předloha je právě u starších pohanských kultů.

Největší sláva pro kult sv. Jiří přišla během 13. století díky dílu Zlatá legenda, jejímž autorem byl dominikánský mnich a pozdější biskup Jacobus de Voragine. Toto dílo pojednává o životech svatých a též se zde uvádí legenda o sv. Jiřím, křesťanském rytíři a jeho boji o osvobození města před zlým drakem, který zde požíral lidi. Zlatá legenda se následně stala populární a ne jen s ní se šířil kult sv. Jiří i samotný kult křesťanského rytíře, kterému byl předlohou. 

Další zajímavostí je, že z důvodu nedoloženosti byl sv. Jiří v roce 1969 vyňat z katolického Všeobecného kalendáře, ale v roce 1975 byl opět navrácen. Dodnes je patronem mnoha měst, například Barcelony, Janova, Londýna či Lublaně a také mnoha zemí, například Anglie, Černé Hory, Etiopie, Kanady a Řecka. Samotné jméno, znamenající „zemědělec“ či „rolník“ se váže též k faktu, že sv. Jiří dnes není patronem jen rytířství a boje za křesťanskou víru, ale též patron farmářů a zemědělství a jeho jméno možná bylo předlohou pro název státu Gruzie, kde je též státním patronem.