Co se stane, když dáte myši lidský mozek? Vědci to vyzkoušeli

Významný úspěch slavili američtí vědci ze Salk Institute, kteří jako první publikovali o úspěšném implantátu lidského mozku myši – mozek hostitele se implantátu ujal a zásoboval ho krví a živinami po několik měsíců. Tato implantace rozhodně nebude poslední, cílem výzkumu je zjistit, jestli by se tyto mozkové implantáty nedaly využít jako „náhradní díly,“ kterými by šlo nahradit poškozené části lidského mozku, ať už by šlo o části poškozené zraněním nebo nedostatečně vyvinuté.

Organoidy jsou uměle vytvořené orgány z kmenových buněk, v tomto konkrétním případě z nich byly za pomocí vědců vyvinuty mozkové buňky. Ty jsou poté postupně seskupeny do miniaturních struktur, které vytvářejí struktury podobné lidských orgánům. V Salkově institutu tedy vypěstovali miniaturní orgán připomínající lidský mozek, vědcům se to podařilo tak dokonale, že mozkový organoid dokonce vykazoval i elektrickou aktivitu napodobující lidský mozek.

Samozřejmě podobnost těchto organoid a lidského mozku je značně omezená, zejména velikostí (vypěstované mozkové organoidy se pohybují v měřítku milimetrů, díky tomu také mohly být implantovaný do mozku myši, která mozek velikosti lentilky), protože pokud se takto ve zkumavce vypěstovaný mozek rozroste jen o trochu více, už není schopen dostat dostatek kyslíku a živin k některým buňkám a začne postupně odumírat. Přesně tento problém ale může vyřešit implantace organoid od myšího mozku. Právě v tomto ohledu to vypadá podle výzkumníků velice slibně.

Nejenom, že implantát byl vyživován hostujícím mozkem po několik měsíců, ale lidské mozkové organoidy se dokonce začaly s myším mozek propojovat pomocí nervových výběžků a vytvářet nervové synapse, což vedly k tomu, že se neurální aktivita obou mozků začala synchronizovat a vytvořila tak specifickou „neurální síť“.

Aby vědci mohli organoidy v myším mozku pozorovat, přidali během vývinu do organoidu gen způsobující produkci fluorescentní látky, díky které mohli velmi snadno rozlišit implantovaný organoid od původního myšího mozku. Aby vědci mohli pozorovat interakce mezi oběma částmi mozku pomocí mikroskopu, vyvrtali do myší lebky miniaturní díru, která sloužila jako takové pozorovací okno do myšího mozku.

Všechno to na první pohled vypadá dost děsivě a až nepříjemně hodně to připomíná zahrávání si se stvořením frankensteinova monstra, ale vědecky potenciál pro poznání lidského mozku je díky takovýmto mozkovým organoidům obrovské a nemalé jsou i možnosti praktické aplikace mozkových organoid, byť tady se bavíme o objevech, které jsou ještě vzdálené desítky let výzkumů.

Je jasné, že takovéto pokusy s mozkem přináší celou řadu otázek, a to nejen (bio)technologických, ale i etických.  Mezi nejzávažnější určitě patří otázka po tom, co udělá lidský mozek s inteligencí, vědomím nebo chováním pokusné myši. Podle všeho je ale odpověď až překvapivě prostá – kupodivu nic moc. Podle pokusů, které v Salk Institue provedli, nepozorovali na myších s implantovaným lidským mozkovým organoidem žádné výraznějším změny chování, a už vůbec ne nárůst inteligence. Respektive alespoň tak byly výsledky interpretovány, ale celá věc je nepoměrně složitější.

První problém je v tom, že myši testovali pouze standardním inteligenčním testem orientovaným zejména na paměť a nepokrývajícím všechny složky inteligence. Pokus spočíval v tom, že vědci nejprve myším ukázali správnou cestu labyrintem a po nějaké době pozorovali, jestli si ukázanou cestu myš správně zapamatuje.

Druhý zádrhel potom představuje fakt, že určité změny pozorovány byly ale pouze velice krátce. Zpočátku totiž došlo k určitému zlepšení paměti, protože prví den s implantovaným organoidem myši opravdu vykazovaly o něco lepší výsledky při hledání správné cesty ven z labyrintu oproti kontrolnímu vzorku neupravených hlodavců, jenomže už druhý den (a ani žádný další) žádné rozdíly proti neupraveným myším nevykazovaly. Je tak zcela zřejmé, že tyto závěry rozhodně nemohou být definitivní, a možná dokonce přináší více otázek než odpovědí.

Související

Thomayerova nemocnice

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání

V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání, je jediná na východ od Mnichova. Bude uchovávat vzorky mozků pacientů s neurodegenerativními nemocemi, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence. Má jako instituce pomoci s jejich výzkumem a vývojem nových léků. U příležitosti otevření banky to řekl přednosta Neurologické kliniky nemocnice Robert Rusina.
Ilustrační foto

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

mozek bioinženýrství Krysy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy