Významný úspěch slavili američtí vědci ze Salk Institute, kteří jako první publikovali o úspěšném implantátu lidského mozku myši – mozek hostitele se implantátu ujal a zásoboval ho krví a živinami po několik měsíců. Tato implantace rozhodně nebude poslední, cílem výzkumu je zjistit, jestli by se tyto mozkové implantáty nedaly využít jako „náhradní díly,“ kterými by šlo nahradit poškozené části lidského mozku, ať už by šlo o části poškozené zraněním nebo nedostatečně vyvinuté.
Organoidy jsou uměle vytvořené orgány z kmenových buněk, v tomto konkrétním případě z nich byly za pomocí vědců vyvinuty mozkové buňky. Ty jsou poté postupně seskupeny do miniaturních struktur, které vytvářejí struktury podobné lidských orgánům. V Salkově institutu tedy vypěstovali miniaturní orgán připomínající lidský mozek, vědcům se to podařilo tak dokonale, že mozkový organoid dokonce vykazoval i elektrickou aktivitu napodobující lidský mozek.
Samozřejmě podobnost těchto organoid a lidského mozku je značně omezená, zejména velikostí (vypěstované mozkové organoidy se pohybují v měřítku milimetrů, díky tomu také mohly být implantovaný do mozku myši, která mozek velikosti lentilky), protože pokud se takto ve zkumavce vypěstovaný mozek rozroste jen o trochu více, už není schopen dostat dostatek kyslíku a živin k některým buňkám a začne postupně odumírat. Přesně tento problém ale může vyřešit implantace organoid od myšího mozku. Právě v tomto ohledu to vypadá podle výzkumníků velice slibně.
Nejenom, že implantát byl vyživován hostujícím mozkem po několik měsíců, ale lidské mozkové organoidy se dokonce začaly s myším mozek propojovat pomocí nervových výběžků a vytvářet nervové synapse, což vedly k tomu, že se neurální aktivita obou mozků začala synchronizovat a vytvořila tak specifickou „neurální síť“.
Aby vědci mohli organoidy v myším mozku pozorovat, přidali během vývinu do organoidu gen způsobující produkci fluorescentní látky, díky které mohli velmi snadno rozlišit implantovaný organoid od původního myšího mozku. Aby vědci mohli pozorovat interakce mezi oběma částmi mozku pomocí mikroskopu, vyvrtali do myší lebky miniaturní díru, která sloužila jako takové pozorovací okno do myšího mozku.
Všechno to na první pohled vypadá dost děsivě a až nepříjemně hodně to připomíná zahrávání si se stvořením frankensteinova monstra, ale vědecky potenciál pro poznání lidského mozku je díky takovýmto mozkovým organoidům obrovské a nemalé jsou i možnosti praktické aplikace mozkových organoid, byť tady se bavíme o objevech, které jsou ještě vzdálené desítky let výzkumů.
Je jasné, že takovéto pokusy s mozkem přináší celou řadu otázek, a to nejen (bio)technologických, ale i etických. Mezi nejzávažnější určitě patří otázka po tom, co udělá lidský mozek s inteligencí, vědomím nebo chováním pokusné myši. Podle všeho je ale odpověď až překvapivě prostá – kupodivu nic moc. Podle pokusů, které v Salk Institue provedli, nepozorovali na myších s implantovaným lidským mozkovým organoidem žádné výraznějším změny chování, a už vůbec ne nárůst inteligence. Respektive alespoň tak byly výsledky interpretovány, ale celá věc je nepoměrně složitější.
První problém je v tom, že myši testovali pouze standardním inteligenčním testem orientovaným zejména na paměť a nepokrývajícím všechny složky inteligence. Pokus spočíval v tom, že vědci nejprve myším ukázali správnou cestu labyrintem a po nějaké době pozorovali, jestli si ukázanou cestu myš správně zapamatuje.
Druhý zádrhel potom představuje fakt, že určité změny pozorovány byly ale pouze velice krátce. Zpočátku totiž došlo k určitému zlepšení paměti, protože prví den s implantovaným organoidem myši opravdu vykazovaly o něco lepší výsledky při hledání správné cesty ven z labyrintu oproti kontrolnímu vzorku neupravených hlodavců, jenomže už druhý den (a ani žádný další) žádné rozdíly proti neupraveným myším nevykazovaly. Je tak zcela zřejmé, že tyto závěry rozhodně nemohou být definitivní, a možná dokonce přináší více otázek než odpovědí.
Související

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , bioinženýrství , Krysy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera

Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
včera
Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
Zdroj: Libor Novák