Významný úspěch slavili američtí vědci ze Salk Institute, kteří jako první publikovali o úspěšném implantátu lidského mozku myši – mozek hostitele se implantátu ujal a zásoboval ho krví a živinami po několik měsíců. Tato implantace rozhodně nebude poslední, cílem výzkumu je zjistit, jestli by se tyto mozkové implantáty nedaly využít jako „náhradní díly,“ kterými by šlo nahradit poškozené části lidského mozku, ať už by šlo o části poškozené zraněním nebo nedostatečně vyvinuté.
Organoidy jsou uměle vytvořené orgány z kmenových buněk, v tomto konkrétním případě z nich byly za pomocí vědců vyvinuty mozkové buňky. Ty jsou poté postupně seskupeny do miniaturních struktur, které vytvářejí struktury podobné lidských orgánům. V Salkově institutu tedy vypěstovali miniaturní orgán připomínající lidský mozek, vědcům se to podařilo tak dokonale, že mozkový organoid dokonce vykazoval i elektrickou aktivitu napodobující lidský mozek.
Samozřejmě podobnost těchto organoid a lidského mozku je značně omezená, zejména velikostí (vypěstované mozkové organoidy se pohybují v měřítku milimetrů, díky tomu také mohly být implantovaný do mozku myši, která mozek velikosti lentilky), protože pokud se takto ve zkumavce vypěstovaný mozek rozroste jen o trochu více, už není schopen dostat dostatek kyslíku a živin k některým buňkám a začne postupně odumírat. Přesně tento problém ale může vyřešit implantace organoid od myšího mozku. Právě v tomto ohledu to vypadá podle výzkumníků velice slibně.
Nejenom, že implantát byl vyživován hostujícím mozkem po několik měsíců, ale lidské mozkové organoidy se dokonce začaly s myším mozek propojovat pomocí nervových výběžků a vytvářet nervové synapse, což vedly k tomu, že se neurální aktivita obou mozků začala synchronizovat a vytvořila tak specifickou „neurální síť“.
Aby vědci mohli organoidy v myším mozku pozorovat, přidali během vývinu do organoidu gen způsobující produkci fluorescentní látky, díky které mohli velmi snadno rozlišit implantovaný organoid od původního myšího mozku. Aby vědci mohli pozorovat interakce mezi oběma částmi mozku pomocí mikroskopu, vyvrtali do myší lebky miniaturní díru, která sloužila jako takové pozorovací okno do myšího mozku.
Všechno to na první pohled vypadá dost děsivě a až nepříjemně hodně to připomíná zahrávání si se stvořením frankensteinova monstra, ale vědecky potenciál pro poznání lidského mozku je díky takovýmto mozkovým organoidům obrovské a nemalé jsou i možnosti praktické aplikace mozkových organoid, byť tady se bavíme o objevech, které jsou ještě vzdálené desítky let výzkumů.
Je jasné, že takovéto pokusy s mozkem přináší celou řadu otázek, a to nejen (bio)technologických, ale i etických. Mezi nejzávažnější určitě patří otázka po tom, co udělá lidský mozek s inteligencí, vědomím nebo chováním pokusné myši. Podle všeho je ale odpověď až překvapivě prostá – kupodivu nic moc. Podle pokusů, které v Salk Institue provedli, nepozorovali na myších s implantovaným lidským mozkovým organoidem žádné výraznějším změny chování, a už vůbec ne nárůst inteligence. Respektive alespoň tak byly výsledky interpretovány, ale celá věc je nepoměrně složitější.
První problém je v tom, že myši testovali pouze standardním inteligenčním testem orientovaným zejména na paměť a nepokrývajícím všechny složky inteligence. Pokus spočíval v tom, že vědci nejprve myším ukázali správnou cestu labyrintem a po nějaké době pozorovali, jestli si ukázanou cestu myš správně zapamatuje.
Druhý zádrhel potom představuje fakt, že určité změny pozorovány byly ale pouze velice krátce. Zpočátku totiž došlo k určitému zlepšení paměti, protože prví den s implantovaným organoidem myši opravdu vykazovaly o něco lepší výsledky při hledání správné cesty ven z labyrintu oproti kontrolnímu vzorku neupravených hlodavců, jenomže už druhý den (a ani žádný další) žádné rozdíly proti neupraveným myším nevykazovaly. Je tak zcela zřejmé, že tyto závěry rozhodně nemohou být definitivní, a možná dokonce přináší více otázek než odpovědí.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , bioinženýrství , Krysy
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.
Zdroj: Radek Novotný