Když se v roce 1676 objevila první kostra dinosaura, lidé si mysleli, že pochází z obřích slonů, nebo obrů. Teprve o sto let později si vědci uvědomili, že mají v ruce fosilie druhu, kterého pojmenovali Megalosaurus. Od roku 1842 se těmto tvorům přezdívá dinosauři a od té doby bylo nalezeno více než 700 druhů, jak informuje server Science Alert. Změnily se také představy o dinosaurech, kompletně se liší od toho, jak jsme o nich četli v knihách jako děti. Pojďte se podívat na 6 mýtů o dinosaurech, které neplatí.
1. Dinosauři byli velcí
Už jen slovo dinosaurus vyvolává představy o velkých tvorech. A samozřejmě, někteří byli opravdu velcí. Tyranosaurus rex byl 12 metrů dlouhý a vážil více než pět tun, a to nebyl zdaleka největší masožravý dinosaurus. Argentinosaurus měl být až 30 metrů dlouhý a vážit 80 tun, žádná jiná skupina suchozemských nebo mořských zvířat se nikdy nedokázala přiblížit k takové velikosti.
Například známý rohatý Protoceratops měřil zhruba stejně jako ovce, velociraptoři měřili jako zlatý retrívr. Ve filmu Jurský park byli zvětšeni, aby byli děsivější. Hesperonychus byl velký jako kočka domácí. Malé druhy dinosaurů se na Zemi vyskytovaly ve větším počtu, než obři, nicméně je mnohem větší pravděpodobnost, že se zachová obří kost, než kostra malého živočicha velikosti ovce.
2. Dinosauři měli šupiny
Při prvním objevu dinosaurů byli okamžitě spojeni s krokodýli a ještěrkami, tudíž se dlouhou dobu myslelo, že jsou šupinatí. Až v sedmdesátých letech minulého století začali paleontologové přemýšlet nad tím, že by někteří dinosauři mohli mít peří.
Bylo to považováno za divokou teorii, nicméně v roce 1997 byl objeven malý masožravý dinosaurus Sinosauropteryx, který nebyl pokryt šupinami, ale peřím. Od té doby bylo objeveno dalších několik dinosaurů s peřím a dokonce se spekuluje, že i Tyranosaurus rex byl pokryt peřím.
3. Dinosauři byli zelení nebo hnědí
První obrazy dinosaurů byli depresivní a malovány monotónními barvami. Nejvíce se používala šedá, zelená a hnědá. Mnoho dinosaurů ale nemělo tak depresivní odstíny, mnoho z nich mělo naopak výstřední barvy. Studie dinosaurů odhalily stopy melaninu, po bližší analýze se přišlo na to, že dinosauři mohli být zbarveni od černé, přes bílou, až po rudě červenou. Někteří měli dokonce duhové zbarvení.
Mnoho dinosaurů mělo také zajímavé vzory, skvrny a pruhy. Světlé barvy se používaly k páření, jako můžeme nyní například vidět u pávů.
4. Dinosauři se nestarali o mladé
Většina plazů pohřbí vajíčka a odejde. Opuštění potomci se musí postarat sami o sebe, jak nejlépe umí. Mořská želva v průběhu svého života naklade tisíce vajíček, dospěje jich ale jenom zlomek. Dlouho se myslelo, že dinosauři postupovali stejně. Jenže je to přesně naopak.
Jediní vzdálení příbuzní dnešních dinosaurů – ptáci a krokodýli střeží svá vejce a mláďata, takže tu byl dobrý předpoklad, že to samé dělali i dinosauři. Důkaz přinesla expedice v poušti Gobi, kde se našel dinosaurus, který seděl na vajíčkách, nejprve se vědci domnívali, že zemřel při kradení vajec, ale později se našly další podobné místa, kde dinosaurus seděl na vajíčkách.
5. Dinosauři se sami odsoudili k zániku
Dlouho dobu se říkalo, že za vyhubení si můžou dinosauři sami, nedostatečnou adaptací na nové prostředí. Ve skutečnosti se ale dokázali adaptovat velmi dobře, více než 100 milionů let dokázali žít po celém světě, a to i Antarktidě, nebo přímo na rovníků, kde je největší horko.
Důvodem vyhynutí byl asteroid, který před 66 milióny let dopadl do dnešního Mexika. Prachu a dalších nečistot z dopadu bylo tolik, že zakryly sluneční paprsky a Zemi uvrhly do doby temna. Kdyby se asteroid odchýlil jen o zlomek stupně, dinosauři by mohli pořád vládnout planetě.
6. Všichni dinosauři vymřeli
Asteroid vyhladil většinu dinosaurů, méně než tucet opeřenců ale přežilo. Dnes jsou známy jako ptáci, ve skutečnosti to jsou bratranci a sestřenice Velociraptorů a Tyranousarů. A nejen, že přežili, dokázali se vyvinout do více než 10 tisíc odlišných druhů.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák