K dějinám našeho státu patří jak knížata, králové, biskupové a další církevní hodnostáři, tak také členové mocných rodových klanů a šlechtických rodů. Právě šlechta v mnohých časech ovlivňovala chod v zemi, někdy ve prospěch království, jindy čistě pro svůj zisk. Mezi takové patřil i šlechtický rod Šternberků, jehož členové udělali mnohé ne jen pro své potomky, ale též pro českou zemi. Unikátem tohoto rodu je fakt, že jeho potomci žijí dodnes, přitom jejich předci pamatují časy posledních českých knížat.
Rod Šternberků se nazývá po svém rodovém sídle, kterým byl a dodnes je hrad Šternberk v Čechách, dnes nazývaný jako Český Šternberk. Ten založil Zdeslav, známý také jako Zdislav někdy před rokem 1241, od kdy se psal jako Zdeslav ze Šternberka. Právě Zdeslav je považován za zakladatele rodu Šternberků, který má své kořeny ale ještě o něco hlouběji v historii, původně vázané k šlechtickému dvorci v Divišově, nedaleko hradu Český Šternberk.
Prapředkem rodu měl být jistý Diviš (I.) z Divišova, který se uvádí už v roce 1130 jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho synem měl být Zdeslav z Divišova, který je zmíněn v listině z roku 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Následně se mezi lety 1218 - 1240 objevuje další Diviš (II.), tentokrát syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Tento Diviš (II.) měl syna, kterého pojmenoval překvapivě Zdeslav. Ten byl již zmiňovaným zakladatelem hradu Šternberk, po kterém se nadále rod nazýval a psal.
Samotný název hradu vychází z tehdy módního poněmčování názvů panských sídel. V některých případech šlo o jediný název sídla, v jiných případech existovala česká a německá varianta. V tomto případě šlo o německé pojmenování "Sternberg“, tedy složeninu slov „Stern“ – hvězda a „berg“ – hora. Ve volném předkladu by tak bylo možné hrad nazvat jako hvězdná hora. Souvisí to též s rodovým erbem, respektive znakem, kterým je zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Rodové heslo zní latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, a míní se tím ona šternberská hvězda.
Tento rod, který se pohyboval v těsné blízkosti českého panovníka, se však nevyskytoval pouze v Posázaví, popřípadě v Čechách, ale také na Moravě. Svá panství si pojistil několika hrady, popřípadě tvrzemi, přičemž tato sídla nesla často jméno po svých zakladatelích.
Majetky rodu se rozrůstaly stejně jako samotná rodina. Ještě ve 13. století se tak rod rozdělil na českou a moravskou větev, které se dále větvily jako košatý strom. Zakladatel moravské větve byl Albrecht ze Šternberka. Mezi významné členy této větve jistě patří jeden ze synů Štěpána ze Šternberka, kterým byl jiný Albrecht ze Šternberka, který žil ve 14. století. Byl litomyšlským biskupem, kanovníkem v Olomouci, ale také diplomatem a rádcem na dvoře Karla IV., kterého doprovázel na jeho cestách po Evropě.
Zatímco moravská větev vymřela již na konci 14. století, česká větev žije dodnes. Původně se rozdělila na tzv. holickou a konopišťskou větev. Holická větev žila na rodovém Šternberku nad řekou Sázavou, konopišťská větev, jak už název napovídá, na hradě Konopiště a to po víc jak 250 let.
Mezi nevýznamnější osobnosti české linie rodu jistě patří například Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který žil v 15. století. Nejdříve horlivý podporovatel českého krále Jiřího z Poděbrad, později však stejně bouřlivý katolík a obhájce katolické víry, což ho vedlo k odporu vůči dřívějšímu příteli králi Jiřímu a jeho přívrženců. Byl zakladatelem tzv. Jednoty zelenohorské, která proti královi Jiřímu bojovala.
S králem Jiřím z Poděbrad je spojována další známa osoba z rodu Šternberků. V tomto případě se jednalo o ženu, konkrétně Kunhutu ze Šternberka, která byla první ženou Jiřího z Poděbrad, ještě před tím, než se stal králem.
Z novodobé historie lze jistě jmenovat Kašpara Mária Šternberka, významného přírodovědce, který žil na přelomu 18. a 19. století. Byl jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea, dnes Národního muzea. V těchto dobách již žila jen konopišťská větev, jelikož holická vymřela v roce 1712. Ovšem konopišťská větev žije dodnes a rod Šternberků je tak i dnes živoucí vzpomínkou na středověké časy.
Odkaz na jejich rod je možné najít na mnoha místech, například město Benešov u Prahy má dodnes ve znaku rodové znamení Šternberků. Příslušníci tohoto rodu i dnes vlastní několik sídel, konkrétně hrad Český Šternberk, a zámky Jemniště, Březinu, Častolovice a Zásmuky. Hlavou rodu je Zdeněk ze Šternberka, sídlící na Českém Šternberku.
Související
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
historie , aristokracie , Hrad Český Šternberk
Aktuálně se děje
před 27 minutami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 1 hodinou
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 2 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 2 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 3 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 4 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 5 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 6 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
včera
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
včera
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
včera
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
včera
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
včera
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
Návrat tramvají na Václavské náměstí má vliv i na to, jak se bude vystupovat na povrch z metra ve stanici Muzeum. Od pátku funguje nový výstup, který nahradí dva původní. V neděli se zároveň jiná cesta ven z vestibulu uzavře.
Zdroj: Jan Hrabě