K dějinám našeho státu patří jak knížata, králové, biskupové a další církevní hodnostáři, tak také členové mocných rodových klanů a šlechtických rodů. Právě šlechta v mnohých časech ovlivňovala chod v zemi, někdy ve prospěch království, jindy čistě pro svůj zisk. Mezi takové patřil i šlechtický rod Šternberků, jehož členové udělali mnohé ne jen pro své potomky, ale též pro českou zemi. Unikátem tohoto rodu je fakt, že jeho potomci žijí dodnes, přitom jejich předci pamatují časy posledních českých knížat.
Rod Šternberků se nazývá po svém rodovém sídle, kterým byl a dodnes je hrad Šternberk v Čechách, dnes nazývaný jako Český Šternberk. Ten založil Zdeslav, známý také jako Zdislav někdy před rokem 1241, od kdy se psal jako Zdeslav ze Šternberka. Právě Zdeslav je považován za zakladatele rodu Šternberků, který má své kořeny ale ještě o něco hlouběji v historii, původně vázané k šlechtickému dvorci v Divišově, nedaleko hradu Český Šternberk.
Prapředkem rodu měl být jistý Diviš (I.) z Divišova, který se uvádí už v roce 1130 jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho synem měl být Zdeslav z Divišova, který je zmíněn v listině z roku 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Následně se mezi lety 1218 - 1240 objevuje další Diviš (II.), tentokrát syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Tento Diviš (II.) měl syna, kterého pojmenoval překvapivě Zdeslav. Ten byl již zmiňovaným zakladatelem hradu Šternberk, po kterém se nadále rod nazýval a psal.
Samotný název hradu vychází z tehdy módního poněmčování názvů panských sídel. V některých případech šlo o jediný název sídla, v jiných případech existovala česká a německá varianta. V tomto případě šlo o německé pojmenování "Sternberg“, tedy složeninu slov „Stern“ – hvězda a „berg“ – hora. Ve volném předkladu by tak bylo možné hrad nazvat jako hvězdná hora. Souvisí to též s rodovým erbem, respektive znakem, kterým je zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Rodové heslo zní latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, a míní se tím ona šternberská hvězda.
Tento rod, který se pohyboval v těsné blízkosti českého panovníka, se však nevyskytoval pouze v Posázaví, popřípadě v Čechách, ale také na Moravě. Svá panství si pojistil několika hrady, popřípadě tvrzemi, přičemž tato sídla nesla často jméno po svých zakladatelích.
Majetky rodu se rozrůstaly stejně jako samotná rodina. Ještě ve 13. století se tak rod rozdělil na českou a moravskou větev, které se dále větvily jako košatý strom. Zakladatel moravské větve byl Albrecht ze Šternberka. Mezi významné členy této větve jistě patří jeden ze synů Štěpána ze Šternberka, kterým byl jiný Albrecht ze Šternberka, který žil ve 14. století. Byl litomyšlským biskupem, kanovníkem v Olomouci, ale také diplomatem a rádcem na dvoře Karla IV., kterého doprovázel na jeho cestách po Evropě.
Zatímco moravská větev vymřela již na konci 14. století, česká větev žije dodnes. Původně se rozdělila na tzv. holickou a konopišťskou větev. Holická větev žila na rodovém Šternberku nad řekou Sázavou, konopišťská větev, jak už název napovídá, na hradě Konopiště a to po víc jak 250 let.
Mezi nevýznamnější osobnosti české linie rodu jistě patří například Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který žil v 15. století. Nejdříve horlivý podporovatel českého krále Jiřího z Poděbrad, později však stejně bouřlivý katolík a obhájce katolické víry, což ho vedlo k odporu vůči dřívějšímu příteli králi Jiřímu a jeho přívrženců. Byl zakladatelem tzv. Jednoty zelenohorské, která proti královi Jiřímu bojovala.
S králem Jiřím z Poděbrad je spojována další známa osoba z rodu Šternberků. V tomto případě se jednalo o ženu, konkrétně Kunhutu ze Šternberka, která byla první ženou Jiřího z Poděbrad, ještě před tím, než se stal králem.
Z novodobé historie lze jistě jmenovat Kašpara Mária Šternberka, významného přírodovědce, který žil na přelomu 18. a 19. století. Byl jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea, dnes Národního muzea. V těchto dobách již žila jen konopišťská větev, jelikož holická vymřela v roce 1712. Ovšem konopišťská větev žije dodnes a rod Šternberků je tak i dnes živoucí vzpomínkou na středověké časy.
Odkaz na jejich rod je možné najít na mnoha místech, například město Benešov u Prahy má dodnes ve znaku rodové znamení Šternberků. Příslušníci tohoto rodu i dnes vlastní několik sídel, konkrétně hrad Český Šternberk, a zámky Jemniště, Březinu, Častolovice a Zásmuky. Hlavou rodu je Zdeněk ze Šternberka, sídlící na Českém Šternberku.
Související
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 1 hodinou
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 2 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 2 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 3 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 3 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 5 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému.
Zdroj: Jan Hrabě