K dějinám našeho státu patří jak knížata, králové, biskupové a další církevní hodnostáři, tak také členové mocných rodových klanů a šlechtických rodů. Právě šlechta v mnohých časech ovlivňovala chod v zemi, někdy ve prospěch království, jindy čistě pro svůj zisk. Mezi takové patřil i šlechtický rod Šternberků, jehož členové udělali mnohé ne jen pro své potomky, ale též pro českou zemi. Unikátem tohoto rodu je fakt, že jeho potomci žijí dodnes, přitom jejich předci pamatují časy posledních českých knížat.
Rod Šternberků se nazývá po svém rodovém sídle, kterým byl a dodnes je hrad Šternberk v Čechách, dnes nazývaný jako Český Šternberk. Ten založil Zdeslav, známý také jako Zdislav někdy před rokem 1241, od kdy se psal jako Zdeslav ze Šternberka. Právě Zdeslav je považován za zakladatele rodu Šternberků, který má své kořeny ale ještě o něco hlouběji v historii, původně vázané k šlechtickému dvorci v Divišově, nedaleko hradu Český Šternberk.
Prapředkem rodu měl být jistý Diviš (I.) z Divišova, který se uvádí už v roce 1130 jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho synem měl být Zdeslav z Divišova, který je zmíněn v listině z roku 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Následně se mezi lety 1218 - 1240 objevuje další Diviš (II.), tentokrát syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Tento Diviš (II.) měl syna, kterého pojmenoval překvapivě Zdeslav. Ten byl již zmiňovaným zakladatelem hradu Šternberk, po kterém se nadále rod nazýval a psal.
Samotný název hradu vychází z tehdy módního poněmčování názvů panských sídel. V některých případech šlo o jediný název sídla, v jiných případech existovala česká a německá varianta. V tomto případě šlo o německé pojmenování "Sternberg“, tedy složeninu slov „Stern“ – hvězda a „berg“ – hora. Ve volném předkladu by tak bylo možné hrad nazvat jako hvězdná hora. Souvisí to též s rodovým erbem, respektive znakem, kterým je zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Rodové heslo zní latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, a míní se tím ona šternberská hvězda.
Tento rod, který se pohyboval v těsné blízkosti českého panovníka, se však nevyskytoval pouze v Posázaví, popřípadě v Čechách, ale také na Moravě. Svá panství si pojistil několika hrady, popřípadě tvrzemi, přičemž tato sídla nesla často jméno po svých zakladatelích.
Majetky rodu se rozrůstaly stejně jako samotná rodina. Ještě ve 13. století se tak rod rozdělil na českou a moravskou větev, které se dále větvily jako košatý strom. Zakladatel moravské větve byl Albrecht ze Šternberka. Mezi významné členy této větve jistě patří jeden ze synů Štěpána ze Šternberka, kterým byl jiný Albrecht ze Šternberka, který žil ve 14. století. Byl litomyšlským biskupem, kanovníkem v Olomouci, ale také diplomatem a rádcem na dvoře Karla IV., kterého doprovázel na jeho cestách po Evropě.
Zatímco moravská větev vymřela již na konci 14. století, česká větev žije dodnes. Původně se rozdělila na tzv. holickou a konopišťskou větev. Holická větev žila na rodovém Šternberku nad řekou Sázavou, konopišťská větev, jak už název napovídá, na hradě Konopiště a to po víc jak 250 let.
Mezi nevýznamnější osobnosti české linie rodu jistě patří například Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který žil v 15. století. Nejdříve horlivý podporovatel českého krále Jiřího z Poděbrad, později však stejně bouřlivý katolík a obhájce katolické víry, což ho vedlo k odporu vůči dřívějšímu příteli králi Jiřímu a jeho přívrženců. Byl zakladatelem tzv. Jednoty zelenohorské, která proti královi Jiřímu bojovala.
S králem Jiřím z Poděbrad je spojována další známa osoba z rodu Šternberků. V tomto případě se jednalo o ženu, konkrétně Kunhutu ze Šternberka, která byla první ženou Jiřího z Poděbrad, ještě před tím, než se stal králem.
Z novodobé historie lze jistě jmenovat Kašpara Mária Šternberka, významného přírodovědce, který žil na přelomu 18. a 19. století. Byl jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea, dnes Národního muzea. V těchto dobách již žila jen konopišťská větev, jelikož holická vymřela v roce 1712. Ovšem konopišťská větev žije dodnes a rod Šternberků je tak i dnes živoucí vzpomínkou na středověké časy.
Odkaz na jejich rod je možné najít na mnoha místech, například město Benešov u Prahy má dodnes ve znaku rodové znamení Šternberků. Příslušníci tohoto rodu i dnes vlastní několik sídel, konkrétně hrad Český Šternberk, a zámky Jemniště, Březinu, Častolovice a Zásmuky. Hlavou rodu je Zdeněk ze Šternberka, sídlící na Českém Šternberku.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
Aktuálně se děje
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
včera
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
včera
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
včera
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
včera
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
včera
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
včera
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
31. srpna 2026 22:01
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
31. srpna 2026 21:03
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.
Zdroj: Jan Hrabě