K dějinám našeho státu patří jak knížata, králové, biskupové a další církevní hodnostáři, tak také členové mocných rodových klanů a šlechtických rodů. Právě šlechta v mnohých časech ovlivňovala chod v zemi, někdy ve prospěch království, jindy čistě pro svůj zisk. Mezi takové patřil i šlechtický rod Šternberků, jehož členové udělali mnohé ne jen pro své potomky, ale též pro českou zemi. Unikátem tohoto rodu je fakt, že jeho potomci žijí dodnes, přitom jejich předci pamatují časy posledních českých knížat.
Rod Šternberků se nazývá po svém rodovém sídle, kterým byl a dodnes je hrad Šternberk v Čechách, dnes nazývaný jako Český Šternberk. Ten založil Zdeslav, známý také jako Zdislav někdy před rokem 1241, od kdy se psal jako Zdeslav ze Šternberka. Právě Zdeslav je považován za zakladatele rodu Šternberků, který má své kořeny ale ještě o něco hlouběji v historii, původně vázané k šlechtickému dvorci v Divišově, nedaleko hradu Český Šternberk.
Prapředkem rodu měl být jistý Diviš (I.) z Divišova, který se uvádí už v roce 1130 jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho synem měl být Zdeslav z Divišova, který je zmíněn v listině z roku 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Následně se mezi lety 1218 - 1240 objevuje další Diviš (II.), tentokrát syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Tento Diviš (II.) měl syna, kterého pojmenoval překvapivě Zdeslav. Ten byl již zmiňovaným zakladatelem hradu Šternberk, po kterém se nadále rod nazýval a psal.
Samotný název hradu vychází z tehdy módního poněmčování názvů panských sídel. V některých případech šlo o jediný název sídla, v jiných případech existovala česká a německá varianta. V tomto případě šlo o německé pojmenování "Sternberg“, tedy složeninu slov „Stern“ – hvězda a „berg“ – hora. Ve volném předkladu by tak bylo možné hrad nazvat jako hvězdná hora. Souvisí to též s rodovým erbem, respektive znakem, kterým je zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Rodové heslo zní latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, a míní se tím ona šternberská hvězda.
Tento rod, který se pohyboval v těsné blízkosti českého panovníka, se však nevyskytoval pouze v Posázaví, popřípadě v Čechách, ale také na Moravě. Svá panství si pojistil několika hrady, popřípadě tvrzemi, přičemž tato sídla nesla často jméno po svých zakladatelích.
Majetky rodu se rozrůstaly stejně jako samotná rodina. Ještě ve 13. století se tak rod rozdělil na českou a moravskou větev, které se dále větvily jako košatý strom. Zakladatel moravské větve byl Albrecht ze Šternberka. Mezi významné členy této větve jistě patří jeden ze synů Štěpána ze Šternberka, kterým byl jiný Albrecht ze Šternberka, který žil ve 14. století. Byl litomyšlským biskupem, kanovníkem v Olomouci, ale také diplomatem a rádcem na dvoře Karla IV., kterého doprovázel na jeho cestách po Evropě.
Zatímco moravská větev vymřela již na konci 14. století, česká větev žije dodnes. Původně se rozdělila na tzv. holickou a konopišťskou větev. Holická větev žila na rodovém Šternberku nad řekou Sázavou, konopišťská větev, jak už název napovídá, na hradě Konopiště a to po víc jak 250 let.
Mezi nevýznamnější osobnosti české linie rodu jistě patří například Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který žil v 15. století. Nejdříve horlivý podporovatel českého krále Jiřího z Poděbrad, později však stejně bouřlivý katolík a obhájce katolické víry, což ho vedlo k odporu vůči dřívějšímu příteli králi Jiřímu a jeho přívrženců. Byl zakladatelem tzv. Jednoty zelenohorské, která proti královi Jiřímu bojovala.
S králem Jiřím z Poděbrad je spojována další známa osoba z rodu Šternberků. V tomto případě se jednalo o ženu, konkrétně Kunhutu ze Šternberka, která byla první ženou Jiřího z Poděbrad, ještě před tím, než se stal králem.
Z novodobé historie lze jistě jmenovat Kašpara Mária Šternberka, významného přírodovědce, který žil na přelomu 18. a 19. století. Byl jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea, dnes Národního muzea. V těchto dobách již žila jen konopišťská větev, jelikož holická vymřela v roce 1712. Ovšem konopišťská větev žije dodnes a rod Šternberků je tak i dnes živoucí vzpomínkou na středověké časy.
Odkaz na jejich rod je možné najít na mnoha místech, například město Benešov u Prahy má dodnes ve znaku rodové znamení Šternberků. Příslušníci tohoto rodu i dnes vlastní několik sídel, konkrétně hrad Český Šternberk, a zámky Jemniště, Březinu, Častolovice a Zásmuky. Hlavou rodu je Zdeněk ze Šternberka, sídlící na Českém Šternberku.
Související
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
historie , aristokracie , Hrad Český Šternberk
Aktuálně se děje
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
včera
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
včera
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
včera
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
včera
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
včera
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
včera
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
včera
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
včera
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
včera
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
včera
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
včera
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
včera
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
V Praze se chystá velká prázdninová výluka metra, která bude trvat celý týden. Začne během nadcházejícího víkendu, potrvá sedm dní a dotkne se úseku linky C v centru hlavního města. Podle dopravce proběhne oprava trati.
Zdroj: Jan Hrabě