K dějinám našeho státu patří jak knížata, králové, biskupové a další církevní hodnostáři, tak také členové mocných rodových klanů a šlechtických rodů. Právě šlechta v mnohých časech ovlivňovala chod v zemi, někdy ve prospěch království, jindy čistě pro svůj zisk. Mezi takové patřil i šlechtický rod Šternberků, jehož členové udělali mnohé ne jen pro své potomky, ale též pro českou zemi. Unikátem tohoto rodu je fakt, že jeho potomci žijí dodnes, přitom jejich předci pamatují časy posledních českých knížat.
Rod Šternberků se nazývá po svém rodovém sídle, kterým byl a dodnes je hrad Šternberk v Čechách, dnes nazývaný jako Český Šternberk. Ten založil Zdeslav, známý také jako Zdislav někdy před rokem 1241, od kdy se psal jako Zdeslav ze Šternberka. Právě Zdeslav je považován za zakladatele rodu Šternberků, který má své kořeny ale ještě o něco hlouběji v historii, původně vázané k šlechtickému dvorci v Divišově, nedaleko hradu Český Šternberk.
Prapředkem rodu měl být jistý Diviš (I.) z Divišova, který se uvádí už v roce 1130 jako přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho synem měl být Zdeslav z Divišova, který je zmíněn v listině z roku 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Následně se mezi lety 1218 - 1240 objevuje další Diviš (II.), tentokrát syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Tento Diviš (II.) měl syna, kterého pojmenoval překvapivě Zdeslav. Ten byl již zmiňovaným zakladatelem hradu Šternberk, po kterém se nadále rod nazýval a psal.
Samotný název hradu vychází z tehdy módního poněmčování názvů panských sídel. V některých případech šlo o jediný název sídla, v jiných případech existovala česká a německá varianta. V tomto případě šlo o německé pojmenování "Sternberg“, tedy složeninu slov „Stern“ – hvězda a „berg“ – hora. Ve volném předkladu by tak bylo možné hrad nazvat jako hvězdná hora. Souvisí to též s rodovým erbem, respektive znakem, kterým je zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se o tzv. mluvící znamení. Rodové heslo zní latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „nezná západu“ nebo „nikdy nezapadá“, a míní se tím ona šternberská hvězda.
Tento rod, který se pohyboval v těsné blízkosti českého panovníka, se však nevyskytoval pouze v Posázaví, popřípadě v Čechách, ale také na Moravě. Svá panství si pojistil několika hrady, popřípadě tvrzemi, přičemž tato sídla nesla často jméno po svých zakladatelích.
Majetky rodu se rozrůstaly stejně jako samotná rodina. Ještě ve 13. století se tak rod rozdělil na českou a moravskou větev, které se dále větvily jako košatý strom. Zakladatel moravské větve byl Albrecht ze Šternberka. Mezi významné členy této větve jistě patří jeden ze synů Štěpána ze Šternberka, kterým byl jiný Albrecht ze Šternberka, který žil ve 14. století. Byl litomyšlským biskupem, kanovníkem v Olomouci, ale také diplomatem a rádcem na dvoře Karla IV., kterého doprovázel na jeho cestách po Evropě.
Zatímco moravská větev vymřela již na konci 14. století, česká větev žije dodnes. Původně se rozdělila na tzv. holickou a konopišťskou větev. Holická větev žila na rodovém Šternberku nad řekou Sázavou, konopišťská větev, jak už název napovídá, na hradě Konopiště a to po víc jak 250 let.
Mezi nevýznamnější osobnosti české linie rodu jistě patří například Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který žil v 15. století. Nejdříve horlivý podporovatel českého krále Jiřího z Poděbrad, později však stejně bouřlivý katolík a obhájce katolické víry, což ho vedlo k odporu vůči dřívějšímu příteli králi Jiřímu a jeho přívrženců. Byl zakladatelem tzv. Jednoty zelenohorské, která proti královi Jiřímu bojovala.
S králem Jiřím z Poděbrad je spojována další známa osoba z rodu Šternberků. V tomto případě se jednalo o ženu, konkrétně Kunhutu ze Šternberka, která byla první ženou Jiřího z Poděbrad, ještě před tím, než se stal králem.
Z novodobé historie lze jistě jmenovat Kašpara Mária Šternberka, významného přírodovědce, který žil na přelomu 18. a 19. století. Byl jedním ze zakladatelů Vlasteneckého muzea, dnes Národního muzea. V těchto dobách již žila jen konopišťská větev, jelikož holická vymřela v roce 1712. Ovšem konopišťská větev žije dodnes a rod Šternberků je tak i dnes živoucí vzpomínkou na středověké časy.
Odkaz na jejich rod je možné najít na mnoha místech, například město Benešov u Prahy má dodnes ve znaku rodové znamení Šternberků. Příslušníci tohoto rodu i dnes vlastní několik sídel, konkrétně hrad Český Šternberk, a zámky Jemniště, Březinu, Častolovice a Zásmuky. Hlavou rodu je Zdeněk ze Šternberka, sídlící na Českém Šternberku.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , aristokracie , Hrad Český Šternberk
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
Dálnice D1 spojující Prahu a Brno je nejvytíženější českou dálnicí, na které často nastávají dopravní komplikace. Viníky jsou mnohdy samotní řidiči jako aktéři zbytečných a nebezpečných nehod. Policie se proto rozhodla ukázat záběry z několika havárií a apelovat na řidiče, aby byli za volantem obezřetní.
Zdroj: Jan Hrabě