Vědci prolomili tabu: Opravdu chcete znát účinky smogu? Zabít vás může i dýchání

Neuběhne den, aby některý světový server nepsal o znečištěném vzduchu. Články bývají často doprovázeny výjevy z měst jako je například Nové Dillí, kde lidé nemohou vyjít na ulici bez masek a sluneční paprsky k nim nemají šanci proniknout skrze hustý šedivý opar.

Loni se navíc objevila studie která tvrdí, že ročně zemře na světě osm miliónů lidí v důsledku dýchání zplodin. To je víc než kolik jich zemře na nákazu virem HIV a na tuberkulózu dohromady.

Co vlastně znamená když je vzduch znečištěný? Tímto termínem vědci rozumí, že se ve vzduchu pohybují látky, které by v něm být obsaženy neměly. Těmi mohou být neviditelné plyny jako třeba oxid uhelnatý.

Jeho molekuly nejsou viditelné pouhým okem, ale když se jich nashromáždí v ovzduší miliardy vytvoří efekt, jemuž lidé obyčejně říkají mlha.

Tyto plyny se navíc v ovzduší různě mixují a takto působí na člověka. Jejich dopad na lidské zdraví je různý a individuální. Někdo trpí jen dílčími obtížemi, ale kupříkladu děti mohu v důsledku znečištění i zemřít.

Odkud se vlastně znečištění vzduchu bere? Jistěže velkou roli hrají již zmíněné továrny nebo spalovací motory. Škodliviny ale do ovzduší uvolňuje i sama příroda. Děje se tak například při požárech lesů. Ale i obyčejný zvířený prach dokáže lidem nadělat pořádné potíže.

Dokonce i samotné stromy, obecně považovány za plíce planety, uvolňují do vzduchu částečky, které když se smíchají s jinými látkami, mohou vytvořit znečištění. Nečistoty navíc neznají žádné hranice a vzduchem se libovolně šíří. Některá indická města tak trpí znečištěným vzduchem v důsledku vypalování polí, která se nacházejí 200 kilometrů daleko.

Jak vlastně znečištěný vzduch ovlivňuje naše zdraví? Lékaři jsou přesvědčeni, že škodliviny které dýcháme hrají dílčí roli v onemocněních plic, srdce nebo u některých nádorových onemocnění. Otázkou nicméně zůstává jak velká tato role přesně je.

Vedle kvality vzduchu totiž samozřejmě roli hrají i další návyky daného člověka, jako je jeho celkový životní styl, kvalita stravování, případně otázka zda je dotyčný kuřák. Ani vědecké studie jenž vědci na toto téma realizovaly nepřinesly jasné výsledky.

Průměrný dospělý člověk nicméně učiní za jeden den 20 tisíc nádechů. Vědci přišli se zjištěním, že pro člověka žijícího například v Nové Dillí to znamená, jako kdyby za jeden den do jeho plic někdo nasypal nečistoty, jejichž objem a váha se rovná 20 gramům soli.

Zatímco USA a Evropa navíc v poslední době udělaly v ochraně ovzduší velké pokroky, ostatní kontinenty mají vážné problémy. Lidé tam dýchají nebezpečné zplodiny a zahrávají si tak se životem. Mezi kvalitou vzduchu a lidským zdravím je totiž podle vědců úzký vztah