Téměř nesmrtelný car? Věštkyně mu předpověděla hrůzný osud, naposedmé se skutečně vyplnil

Ruskému carovi Alexandrovi II. jedna cikánka předpověděla, že na něj bude spácháno šest atentátů, které přežije. Sedmý atentát se mu však podle věštby měl stát osudným. A skutečně tomu tak bylo – car Alexandr II. zemřel dne 13. března 1881, kdy ho zavraždili členové levicové organizace Svoboda lidu.

Car Alexandr II. v Rusku vládl od roku 1855 a brzy se mezi prostým lidem stal vcelku oblíbeným panovníkem. Již v dětství byl veden ke studiu cizích jazyků, práva i politiky. V době jeho vlády utrpělo Rusko porážku v Krymské válce, s čímž se panovník musel vypořádat. Snažil se Rusko opět zařadit mezi evropské velmoci, vedl expanzivní politiku do střední Asie či na Kavkaz, úspěšně bojoval proti Turkům. V roce 1867 od Alexandra II. koupily Spojené státy americké Aljašku. Tak se značně zlepšila finanční situace Ruska.

Ruský panovník značně reformoval tehdejší samoděržaví, tedy způsob vlády. Cílem Alexandra II. bylo vybudovat ze zaostalého zemědělského Ruska moderní průmyslový stát. Roku 1861 nechal zrušit nevolnictví, čímž mimo jiné vzrostla jeho obliba u prostého lidu. Dále reformoval právní a soudní systém či ruskou armádu. I přesto, že nechal vytvořit jakési regionální vlády, které měly pravomoc rozhodovat o regionálních záležitostech, ponechal si Alexandr II. svou výsadní moc. Ve vyšších vrstvách společnosti vyvolaly carovi reformy značnou nespokojenost. Proti panovníkovi se tak začaly formovat revoluční skupiny, které měly za cíl cara svrhnout a započít revoluci.

Nespokojenost s vládou Alexandra II. v ilegálních organizacích narůstala. Když car pobýval ve Francii, jedna cikánka mu prorokovala, že na něj bude spácháno šest atentátů, které přežije. Sedmý atentát mu však měl být podle věštby osudný. Atentátů bylo na panovníka skutečně spácháno sedm a tomu poslednímu opravdu podlehl. První atentát spáchal v roce 1866 jistý student jménem Dmitrij Karakozov. Při slavnostním průvodu na něj vystřelil z davu lidí. Cara však ani jedna kulka netrefila a útočník byl oběšen.

Osudný atentát se stal v roce 1881. Ten naplánoval polský student Ignacy Hryniewiecki, který patřil do skupiny Svoboda lidu. Ten napsal dopis všem členům této levicové organizace, kde označil za nutné cara Alexandra II. zabít. Skutečně našel příznivce, které pak zasvětil do svých plánů. Jako vhodný den ke spáchání atentátu vybral 13. března 1881 (podle gregoriánského kalendáře), kdy se konala v Petrohradu přehlídka ruského vojska. Tehdy měli atentátníci na cara hodit bombu, a tak se také stalo.

Osudného březnového dne roku 1881 se Alexandr II. ujal slavnostního zahájení vojenské přehlídky. Poté usedl do kočáru a jel přes most přes řeku Něvu. Bombu měl v tento okamžik na carův kočár hodit Michajlov, ten ji však pouze nechal na chodníku a šel pryč. Útoku se tak ujal Nikolaj Rysakov. Bomba, kterou hodil, však cara nezabila – zemřeli dva kozáci a jeden malá chlapec. Rysakova čekalo okamžité zatčení.

Car se rozhodl pokračovat v cestě přes most, na jehož konci byl Ingnacy Hryniewiecki. Ten na Alexadra II. hodil bombu, která už zasáhla svůj cíl. Panovník utrpěl vážná zranění, kterým o několik hodin později podlehl. Zemřel však také atentátník Hryniewiecki, když ho tlaková vlna shodila z mostu do řeky. Tam později našli jeho utopené tělo. Všichni, kdo se na přípravě atentátu podíleli, byli odsouzeni k trestu smrti. Poprava se konala dne 15. dubna 1881. Trestu smrti ze skupiny Svoboda lidu nakonec unikla Gesja Gelfmanová, protože byla zrovna těhotná. Té byly nařízeny celoživotní nucené práce, žena však v roce 1882 zemřela.

Alexandr II. Rusko atentát Rusko Petrohrad

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 50 minutami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 2 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

včera

včera

včera

včera

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

včera

včera

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy