Česku hrozí léto, jaké jsme ještě nezažili? Experti bijí na poplach, stát varuje před hrozbou a chystá krizový plán

Česká republika leží v mírném klimatickém pásu s vyrovnaným srážkovým režimem. Sucho a nedostatek vody se zde proto neprojevuje tak často, jako v mnoha jiných státech, což dokládají i statistiky. Podle Ministerstva zemědělství se Češi potýkali s vážným nedostatkem vody pouze v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, v 90. let 20. století, poté v roce 2003 a naposledy v roce 2015, kdy sucho přetrvávalo až do roku 2017.

Letošní rok ale může být jiný, a v mnoha případech horší, než ty předchozí. Aktuální stav podpovrchových vod totiž odpovídá spíše konci léta, než polovině jara, a pokud nezačne pršet intenzivněji, bude mít Česko navzdory občasným přeháňkám velký problém.

Na tom se ostatně shodují i odborníci, podle kterých situace eskaluje. "Letošní rok je opravdu zatím daleko sušší, než tomu bylo vloni v tomto období. Podobně jako letos jsme na tom naposledy byly v roce 2007 – to bylo jarní období také velmi suché a teplotně výrazně nadprůměrné. Sucho jsme v Česku také skloňovali v roce 2015 na konci vegetace – tedy v srpnu, to se ale začalo postupně prohlubovat až během léta," upozornila server EuroZprávy.cz meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Česko se nakonec může zničujícímu suchu vymanit, moc času ale nezbývá. "Pokud bude převládat tzv. zonální charakter počasí tj. západní proudění, které přináší z Atlantiku srážky a vlhkost, můžeme všechno dohnat," dodala Honsová.

S tím souhlasí i náměstek ředitele pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka, který podotýká, že v našich podmínkách je vývoj sucha vždy závislý především na množství srážek. "Ty nelze s delším předstihem úspěšně predikovat, navíc se situace sucha může v jejich důsledku velmi rychle změnit. Faktem ale je, že aktuální stav je velmi nepříznivý startovací bod před vrcholem léta, který je teprve před námi," uvedl pro EuroZprávy.cz.

Trvalé sucho? Možná si začněme zvykat

Zřejmě nejpalčivější otázkou je, proč se Česko v posledních letech s vlnami sucha vůbec potýká. "Z meteorologického hlediska je sucho způsobeno nedostatkem srážek od února do května a také na sníh chudou zimou v nižších a středních polohách. Roztávající sníh totiž doplňuje stavy podzemní vody," podotkla pro EuroZprávy.cz Honsová.

Vše je podle ní dáno postavením jednotlivých tlakových útvarů a typem proudění. "Letos převládalo teplé, které dalo vzniknout této situaci. Ale letošní suchý start teplého půlroku rozhodně není v historii ojedinělý," dodala.

Daňhelka přiznává, že od roku 2014 se situace změnila a jsme ve srážkově deficitním období. "Atmosféra je komplexní a chaotický systém, jehož fungování nikdy zcela neporozumíme. To zda se jedná o pouhý výkyv, nebo setrvalý trend zatím nedokážeme spolehlivě posoudit," varuje pro EuroZprávy.cz s tím, že voda se z Česka zkrátka vypařila jinam.

To podle Honsové není až tak překvapivé. "Česko je střecha Evropy – voda od nás odtéká, část se také vypaří, spotřebuji ji vegetace a to zejména v tomto období. Skoro polovina dlouhodobého normálu ji ale od února do poloviny května vůbec nenapršela," upozornila.  

Vysychání řek je jen začátek

Zřejmě nejviditelnější oblastí, kde mohou lidé pozorovat vliv sucha, je ve snižování hladiny vody v řekách. Podle Honsové může být situace natolik kritická, že některým z nich hrozí vysychání. Nebylo by to ale poprvé.

"To, že některé menší toky zcela vyschly, jsme viděli již v roce 2015, například Úterský potok, Lomnický potok a další. Ukázalo se tedy, že některé toky mohou při velkém suchu opravdu i u nás přijít o vodu. Na rozdíl od např. středomoří, ale u nás asi nikdy nepůjde o každoroční jev, že se s ním budeme setkávat častěji však vypadá dost pravděpodobně," obává se Daňhelka.

Na tuto situace se připravuje i stát. Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě zabývá problematikou vysušeného Česka a v minulosti k ní zřídilo i speciální komisi. "K problematice sucha už od roku 2014 působí mezirezortní komise Voda-sucho. Ta mimo jiné představila Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky, ve které jsou popsány konkrétní kroky a opatření a byla schválená vládou," sdělilo serveru EuroZprávy.cz Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství.

Samotná koncepce rozděluje opatření, která mají za cíl zvýšit ochranu před následky sucha, do dvou oblastí. První z nich je operativní, která budou přijímána až v souvislosti s probíhajícím suchem, a druhá preventivní a strategická, která je podle resortu třeba přijmout a naplnit v dohledné době.

Nedílnou součástí boje se suchem je podle ministerstva zejména informovanost občanů. Ta je totiž podle materiálů, které má server EuroZprávy.cz k dispozici, nesmírně nízká. "S ohledem na méně frekventovaný výskyt sucha (i historicky) na našem území je vnímání veřejnosti pro včasné zahájení efektivních opatření k omezení dopadů sucha velmi nízké a sucho a nedostatek vody nejsou považovány za vážnou hrozbu," tvrdí resort.

Sám ale přiznává, že ve srovnání s prevencí povodní zatím nebyly zahájeny analogické systémové kroky ke zmírnění dopadů sucha. "Přitom následky sucha jsou z hlediska hospodářství státu závažnější než povodňové situace a zejména realizace ochranných opatření je časově výrazně náročnější i komplikovanější," doplnilo ministerstvo.

Bude co pít?

Podle ministerstva se lidé nemusí obávat, že by mělo sucho vliv na nedostatek pitné vody. "Díky tomu, že 94 % obyvatel je zásobováno z veřejných vodovodů většinou využívajících dostatečně kapacitní vodárenské zdroje vody, nebyl ani při suchu v r. 2015 zaznamenán vážnější problém s dodávkami pitné vody u měst a větších obcí. Naopak citelné problémy byly v obcích využívajících lokální zdroje podzemních vod a u individuálních zdrojů obyvatel (studny). Tyto zdroje nejsou schopny - až na výjimky - překlenout delší období sucha," uvádí resort v materiálech.

Konkrétní opatření poté počítá s tím, že je třeba "odstranit současné nedostatky ve stanovování ochranných pásem vodních zdrojů a uplatňování omezení a zákazů v nich a plné využití jejich možností pro nezbytnou prioritní ochranu vodárenských zdrojů pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou v době sucha.“

Pomoci by mohla také uměla filtrace vody, propojování skupinových vodovodů do vodárenských soustav, využívání moderních technologií ve vodárenství nebo výstavba víceúčelových přehradních nádrží a řada dalších návrhů.

Problémy čekají zejména zemědělce

Větší problémy čekají zemědělce, kteří už v loňském roce bojovali s ničivým suchem. Ani letos nebude zřejmě situace příznivější, a proto resort navrhnul opatření, která mají například zvýšit ochranu půdy před účinky eroze za pomocí mobilních protierozních opatření, které pomohou zadržet vodu v krajině a omezovat procesy vodní a větrné eroze.

Kvalitu půdy by následně měla navýšit aplikace organických a statkových hnojiv a je podle resortu potřeba také změna v oblasti zemědělské politiky u podpory pěstování energetických plodin nebo podpora rozvoje ekologického zemědělství.

Pomoci by měla kromě jiného také změna zemědělských závlah. Z posledního statistického šetření v roce 2010 totiž vyplynulo, že existuje přibližně 32 200 hektarů zavlažovatelných ploch, z toho se zavlažuje 20 000 hektarů.

Resort proto vypracoval program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu – závlahy, který má snížit potřeby vody na závlahy, energetickou náročnosti závlah a využít pozitivních environmentálních a mimoekonomických účinků závlah jako opatření na zmírnění dopadů klimatické změny.

Zároveň zvyšuje dopady sucha zhoršená kvalita zemědělské půdy, neboť podle resortu trvale klesá její schopnost retence půdní vláhy. "V oblastech s významným výskytem sucha navíc došlo v posledních 20 letech k poklesu zavlažovaných ploch následkem privatizace a změnou vlastnických vztahů závlahových soustav. Je tedy nasnadě potřeba jejich obnovení nebo rozvoj tam, kde jsou vhodné podmínky pro zelinářství a ovocnářství a jiné speciální kultury. A k tomu je třeba zajistit dostatečně kapacitní vodní zdroje, pokud by chyběly," navrhuje ministerstvo.