Neznámé střípky z dějin: Jak se Polka z Litvy stala carevnou v Rusku?

Málo známý příběh carevny Kateřiny I. je příběhem snad nejraketovějšího vzestupu v hierarchii společnosti dodržující feudální pravidla. Kateřina se totiž stala nejen manželkou cara, ale po smrti Petra I., kdy neměl žádného mužského následníka trůnu, se rovněž stala vládnoucí carevnou.

Hlavní příčina, proč neměl velký reformátor tehdy zatuchlého ruského státu mužského potomka, souvisí s jeho neobvyklou krutosti. Přestože každý panovník považoval za nejdůležitější úkol zajistit pro svou dynastii mužského dědice, u Petra převládla nemilosrdná krutost s níž potíral jakýkoliv náznak opozice proti své vládě. Sám se však považoval za velkého osvícence a reformátora, což se stalo trnem v oku politické opoziční skupiny tzv. staromilců, kteří usilovali o návrat ke starým pořádkům.

Se staromilci udržel kontakty i Petrův syn a jediný mužský následník trůnu Alexej Petrovič. Bohužel pro Petroviče jeho pletky s opozicí praskly, což krutého cara rozzuřilo do běla a osobně se účastnil jeho výslechu v kobkách Petropavlovské pevnosti. Výsledkem výslechu, jenž samozřejmě zahrnoval kruté mučení, byl rozsudek smrti. Pravděpodobně proto aby se poprava nestala záminkou pro povstání opozice, nechal car Petr zavraždit vlastního syna v žaláři.

Polka z Litvy carevnou v Rusku

Krutá ale poučná etuda o způsobu vládnutí v Rusku 18. století je zároveň nezbytnou odbočkou k příčinám pozoruhodné vlády Kateřiny I. Vzhledem k tomu, že vládla pouhé dva roky a nebyla to vláda proslavená ani tak obdivuhodnými činy jako spíše tím, že původ Kateřiny byl skutečně na samotném dně tehdejší hierarchie. Jak už to tak bývá, nemáme zcela spolehlivé zdroje informací o počátcích života mladé Marty Skowronské původem z Livonska ale s polským příjmením. Takovýto mix není ničím divným jelikož Polsko a Litva v 18. století tvořily jeden stát.

Když bylo Martě 17 let sloužila u evangelického pastora v Marienburgu, ovšem po čase se spustila s dragounem šlechtického původu Johannem Crusem, za něhož se také provdala. Do Ruska byla zavlečena vojsky, které město obsadily roku 1702 a následně sloužila jako pradlena v plukovnické prádelně, tehdy ještě měla budoucí carevna postavení na úrovni otrokyně. Musela však disponovat značným ženským šarmem, jelikož si ji povšiml významný velitel Petropavlovské pevnosti a zároveň pobočník cara Alexandr Menšikov, který ji vykoupil. Marta již před tím přijala pravoslavné náboženství s novým jménem - jako Kateřina, se stala favoritkou mezi Menšikovovými milenkami.

Cesta na trůn

Kateřina měla dokonce s Menšikovem dvě děti, když zapůsobila na jeho přítele cara Petra I., který z ní učinil svou milenku a po několika letech roku 1712 i manželku. Kateřina Petrovi porodila 11 děti, ale jen dvě z nich se dožily dospělosti. Těsně před svou smrtí Petr učinil z Kateřiny carevnu a spoluregentku. Když roku 1725 Petr I. odchází na pravdu boží, téměř po dvaceti letech od “nuceného” rozchodu s Menšikovem navážou nový vztah, tentokrát však především mocenský.

Pomocí intrik Menšikov zařídí, aby se Kateřina stala vládnoucí carevnou, ta bývalého milence odmění titulem generalissima a dosadí do čela nově vzniklé Nejvyšší tajné rady, která de-facto vládne celému státu. Po dvou letech vlády Kateřina I. umírá a její fascinující příběh cesty z domu chudého rolníka do čela ruského impéria zůstává poněkud zastíněný slávou její jmenovkyně carevny Kateřiny II. Veliké.