Příběh Kateřiny I. by docela dobře zapadl mezi příběhy z Windsorského paláce, kterým v poslední době vévodí trend vzít si méně urozenou manželku. Ruská carevna Kateřina I. se totiž původně jmenovala Marta Skowronska, a i když se provdala za nejslavnějšího ruského cara Petra I., pocházela z rodiny polsko-litevského sedláka. Tudíž ani přídomek “Ruská” se k ní tak úplně nehodí.
Málo známý příběh carevny Kateřiny I. je příběhem snad nejraketovějšího vzestupu v hierarchii společnosti dodržující feudální pravidla. Kateřina se totiž stala nejen manželkou cara, ale po smrti Petra I., kdy neměl žádného mužského následníka trůnu, se rovněž stala vládnoucí carevnou.
Hlavní příčina, proč neměl velký reformátor tehdy zatuchlého ruského státu mužského potomka, souvisí s jeho neobvyklou krutosti. Přestože každý panovník považoval za nejdůležitější úkol zajistit pro svou dynastii mužského dědice, u Petra převládla nemilosrdná krutost s níž potíral jakýkoliv náznak opozice proti své vládě. Sám se však považoval za velkého osvícence a reformátora, což se stalo trnem v oku politické opoziční skupiny tzv. staromilců, kteří usilovali o návrat ke starým pořádkům.
Se staromilci udržel kontakty i Petrův syn a jediný mužský následník trůnu Alexej Petrovič. Bohužel pro Petroviče jeho pletky s opozicí praskly, což krutého cara rozzuřilo do běla a osobně se účastnil jeho výslechu v kobkách Petropavlovské pevnosti. Výsledkem výslechu, jenž samozřejmě zahrnoval kruté mučení, byl rozsudek smrti. Pravděpodobně proto aby se poprava nestala záminkou pro povstání opozice, nechal car Petr zavraždit vlastního syna v žaláři.
Polka z Litvy carevnou v Rusku
Krutá ale poučná etuda o způsobu vládnutí v Rusku 18. století je zároveň nezbytnou odbočkou k příčinám pozoruhodné vlády Kateřiny I. Vzhledem k tomu, že vládla pouhé dva roky a nebyla to vláda proslavená ani tak obdivuhodnými činy jako spíše tím, že původ Kateřiny byl skutečně na samotném dně tehdejší hierarchie. Jak už to tak bývá, nemáme zcela spolehlivé zdroje informací o počátcích života mladé Marty Skowronské původem z Livonska ale s polským příjmením. Takovýto mix není ničím divným jelikož Polsko a Litva v 18. století tvořily jeden stát.
Když bylo Martě 17 let sloužila u evangelického pastora v Marienburgu, ovšem po čase se spustila s dragounem šlechtického původu Johannem Crusem, za něhož se také provdala. Do Ruska byla zavlečena vojsky, které město obsadily roku 1702 a následně sloužila jako pradlena v plukovnické prádelně, tehdy ještě měla budoucí carevna postavení na úrovni otrokyně. Musela však disponovat značným ženským šarmem, jelikož si ji povšiml významný velitel Petropavlovské pevnosti a zároveň pobočník cara Alexandr Menšikov, který ji vykoupil. Marta již před tím přijala pravoslavné náboženství s novým jménem - jako Kateřina, se stala favoritkou mezi Menšikovovými milenkami.
Cesta na trůn
Kateřina měla dokonce s Menšikovem dvě děti, když zapůsobila na jeho přítele cara Petra I., který z ní učinil svou milenku a po několika letech roku 1712 i manželku. Kateřina Petrovi porodila 11 děti, ale jen dvě z nich se dožily dospělosti. Těsně před svou smrtí Petr učinil z Kateřiny carevnu a spoluregentku. Když roku 1725 Petr I. odchází na pravdu boží, téměř po dvaceti letech od “nuceného” rozchodu s Menšikovem navážou nový vztah, tentokrát však především mocenský.
Pomocí intrik Menšikov zařídí, aby se Kateřina stala vládnoucí carevnou, ta bývalého milence odmění titulem generalissima a dosadí do čela nově vzniklé Nejvyšší tajné rady, která de-facto vládne celému státu. Po dvou letech vlády Kateřina I. umírá a její fascinující příběh cesty z domu chudého rolníka do čela ruského impéria zůstává poněkud zastíněný slávou její jmenovkyně carevny Kateřiny II. Veliké.
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 1 hodinou
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 2 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 3 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 3 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 4 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 5 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 5 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 7 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 7 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 8 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 9 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 10 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 11 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 18 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je ruský imperialismus největší hrozbou pro bezpečnost a je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina bránila proti ruské agresi. Uvedl to po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Budapešti. Szijjártó potvrdil postoj Maďarska, které není ochotno dodávat zbraně Ukrajině.
Zdroj: Karolína Svobodová