Je známo, že penicilin objevil v roce 1928 sir Alexander Fleming. Již daleko méně je známo, že penicilín se mu nepodařilo vyčistit a udělat z něj účinnou léčivou látku. To se podařilo až za více než deset let, během 2. světové války. Zajímavý příběh popisuje server ScienceAlert.
Psal se rok 1940 a penicilín nebyl stále ještě tím skvělým lékem, jakým se stal později. Byl nečistou experimentální látkou. Přesto se oxfordští vědci rozhodli k testům na lidech.
Byla válka a představa, že zranění vojáci budou umírat v bolestech kvůli zánětům z nečistot v ránách jako za 1. světové války, každého děsila.
Prvním pacientem, který experimentálně dostal penicilin, byl konstábl Albert Alexandr. Ten se měl škrábnout o rezaté nůžky během péče o růže, které rostly na zahrádce jeho policejní stanice ve Woottonu v hrabství Oxfordshire.
Doktor Howard Florey, který pracoval na výzkumu penicilínu, popsal Alexandrův stav jako zoufalý. Mužovo tělo bylo pokryto abscesy a přišel kvůli infekci i oko. Florey nasadil dávku 200 miligramů penicilínu. Během pěti dnů se konstáblův stav skutečně značně zlepšil.
Protože penicilín nebyl stále dokonale čistý a bylo v něm mnoho příměsí, nebylo Alexandrovo tělo schopno jej udržet. Florey to popisoval jako snažit se udržet plnou vanu s otevřeným odtokem. Florey sbíral Alexandrovu moč.
V ní byl vyloučený penicilín. Ten Alexandrovo tělo vyčistilo a stala se z něj vysoce účinná látka. Později se vědcům podařilo proces napodobit a vyrábět penicilín ve velkém.
Pro samotného Alexandra však již bylo pozdě. Byl nemocí natolik oslaben, že brzy po léčbě u něj došlo k recidivě a na kterou zemřel.
Dnes bylo odhaleno poslední tajemství konstábla Alberta Alexandra. Alexandr se neporanil při práci na zahrádce, jak to tvrdil populární mýtus. Podle jeho dcery Edith byl zraněn při německém bombardování Southamptonu.
Samotná rodina se o tom, že jejich otec byl prvním pacientem léčeným penicilínem dozvěděla až v 60. letech. Alexandr se tak stal jedním z neznámých hrdinů, který pomohl zachránit miliony životů.
Související

Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?

Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
zdraví , antibiotika , historie
Aktuálně se děje
před 12 minutami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 1 hodinou

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 2 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 2 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 3 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 4 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 4 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 6 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
včera

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
včera
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Zdroj: Jakub Jurek